Ateliér Prokeš


Vedoucí ateliéru: MgA. Jaroslav Prokeš, Ph.D.

Ateliér je profilován jako platforma pro diskuse a experimenty zkoumající a hledající nové možnosti v prostorové tvorbě. Konkrétně zaměřené na expoziční, scénografickou nebo obecně chápanou tvorbu prostředí. Důvodem tohoto studia je hledat nové kvality a nabízet novátorská řešení v problematice tvorby prostředí. Řeší se zde aktuální problémy kulturní, sociologické a ekologické. Prostředí je zde chápáno nejen jakási výplň (atmosféra) prostorových hmot, ale především jako „komplex“ mnoha prvků.


Limity reality (diplomová práce)
Štěpán Kubík
2020 / 2021
Vedoucí práce MgA. Richard Loskot

Instalaci ve veřejném prostoru balancuje na hraně architektury, instalace a objektu mezi absurdní jednoduchostí a vizuální složitostí. Hlavním materiálovým prvkem je dichroická fólie, která díky lomu světla posouvá barvu v průhledu a stejně tak skýtá nepřeberné barevné možnosti ve vržených stínech a odrazech. Barva je závislá na přirozeném slunečním záření, úhlu pohledu a denní době (úhlu dopadu slunečních paprsků). Pro diváka tedy vytváří interaktivní instalaci, která nikdy nebude stejná.


Éter (semestrální práce 3. ročník)
Tomáš Hoffman
2020 / 2021
(ateliér Loskot – Prokeš)

I když jsou dnes již běžné přírodní jevy rozluštěny, stále se člověk při pohledu na ně nemůže ubránit pocitům, že je svědkem něčeho přesahujícího. Instalace se dovolává právě takového zážitku. Tajemství, nadpřirozeno, tělesný zážitek hloubky, emocionální prožitek nedohledna, nekonečna. Mlha je tvořena suchým ledem, který se díky nepatrnému proudění neustále přeskupuje nad modrou plochou podlahy. Samotná jeho materie se jeví jako jemná nestálá hmota, která je záhadná a pohlcující. Bílá konstrukce lávky symbolizuje místo „nad vším“.


Euklidova zahrada (bakalářská práce)
Vítězslav Plavec
2020 / 2021

Vedoucí práce MgA. Richard Loskot V instalaci divák nalezne skleník, v jehož středu se nachází žárovka. Stěny skleníku jsou vyplněny transparentními deskami pokrytými paralelními mikročočkami, takzvanými lentikulárními čočkami. Správným vrstvením a orientací čoček vzniká na jejich povrchu, díky refrakci světla, sekvence hologramů. Ty ukazují vznik linie, plochy a 3D tělesa z bodu (světelného zdroje). Představení je doplněno o pohyb žárovky uvnitř. Zrozené tvary se jeví jako autonomní organismy vznikající z ničeho, z bodu. Jsou to jakési matematické rostliny, jež by divák mohl v Euklidově zahradě zahlédnout.
https://www.youtube.com/watch?v=hz63hZAUUVg


Vnitřní a vnější rozměr / Hluboké okno (bakalářská práce)
Václav Podestát
2020 / 2021
Vedoucí práce MgA. Jaroslav Prokeš, Ph.D.

Bakalářská práce pojednává o možnostech vhledu do světa vnitřního a světa
vnějšího. Zabývá se jejich vztahem. Ideovým podkladem jsou filozofické pojmy imanence
a transcendence, princip prostupování zevnitř a princip přesahování. Práce vychází
ze symboliky okna jakožto pomezí obou těchto světů. Jedná se o uměleckou instalaci,
která pracuje s optikou pomocí dichroické fólie, což je materiál zacházející s lomem světla
v tenkých vrstvách. Výsledná instalace se vztahuje k okolnímu prostředí a reaguje na jeho
světelné podmínky. Otevírá hloubku vnitřních prostupujících rozměrů a zároveň zpřítomňuje
transcendentální charakter světla. Vzniká souhra transparence, ohybu a odrazu,
které se pozorovatel účastní specificky podle své pozice a úhlu pohledu.


Transformace / Adaptace (semestrální práce 3. ročník)
Jan Nyč
2020 / 2021
(ateliér Loskot – Prokeš)

Instalace se zabývá překladem přírodních pravidel ze světa flóry do minimalistické vizuální formy. Ta je generována v čistě virtuálním prostoru, a zachází se simulací přírodních procesů. Kresba může působit jemně až meditačně, ovšem důležitým aspektem je její náhlá změna způsobená zvukem. Ten vyvolá reakci, která je v rámci systému náhodná. Jedná se o jakousi hru, kdy se zvuk stává pomyslným kouzelníkem ovládající obraz.
https://drive.google.com/file/d/11HX5gWNmWV98JZp09vy_Gol0XNU6FDAX/view?usp=sharing


Zatmění (semestrální práce 1. ročník)
Filip Čapek
2020 / 2021
(ateliér Loskot – Prokeš)

Světelná instalace „Zatmění“ je inspirována známým fyzikálním astronomickým jevem zatmění Slunce, tedy cyklickým jevem, kdy je Země pohlcena stínem Měsíce, který zčásti nebo zcela zakrývá sluneční světlo. Ústředním tématem, kterým se instalace zaobírá, se stalo tlumení světelného zdroje. Instalace nepředvádí ilustrativně samotný jev, ale převrací princip zatmění naruby. Moment náhlé tmy nevzniká zakrytím, ale změnou odrazu světla, které svítí stále stejnou intenzitou.

https://uloz.to/file/sD8gNJuzwcPc/filip-capek-zatmeni-mov#!ZGHkMQR2ZGuvLGL4ZmL1Awt1LJL5MJADL3qApaARpwWCAQSwZj=


Nela Mayerová / Větrné mapy
Diplomová práce
Práce nahlíží pohledem umělce simulaci přírodních jevů ve 3D modelovacích nástrojích. Cílí na tvarosloví generované prostřednictvím proudění ve virtuálním prostoru. Tisíce částic v neviditelném větru se pohybují, komunikují a vzájemně se ovlivňují. Vytvářejí nové struktury – Větrné mapy.

Karolína Sedláčková
Semestrální práce 3. ročník
Semestrální práce na téma karanténní pokoj. Interaktivní 3D model s možností „výstupu“ do světlíku, jenž odhaluje prostřednictvím zvuků ostatní spolubydlící.

Vítězslav Plavec / Na světle
Semestrální práce 3. ročník

Udrží světlo televizních obrazovek (a obsah jejich sdělení) rostliny ve vegetativním stavu? Futuristický koncept ověřovaný v praxi formou umělecké instalace.
Semestrální práce 3. ročník

Jan Nyč a Tomáš Hoffman / Pomíjivost
Realizace soutěžního návrhu 3. ročník

Instalace pro přehlídku Pokoje tematizující pomíjivou a proměnlivou tvář našich pokojů a našeho nejbližšího žitého prostoru obecně.

Přehlídka POKOJE 2020

Markéta Kášová / Společenské eroze
Semestrální práce 2. ročník – vítězný projekt výtvarné sekce JFK 2019

Instalace využívá možností zeleného pozadí, díky kterému se může divák v reálném čase doslova rozpustit ve svém okolí.

Štěpán Mišurec / Akusmatická situace
Diplomová práce

Zvukově prostorová intervence zkoumající možnosti rádiového vysílání jako uměleckého prostředku. Posluchač může dílo prozkoumávat podle vlastního uvážení. Výsledný zvukový vjem si utváří sám, podle toho, jak nastolenou situaci prochází. Autor šum a zkreslení signálu proto nevnímá jako nežádoucí jevy, ale jako svébytné estetické prostředky. Nehmotná intervence utváří imaginární vrstvu v reálném prostředí. Práce reflektuje aktuální problematiku elektromagnetického prostoru.