Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Magda Nechanická z CXI TUL vyvinula a otestovala šinkansem mezi metodami rozboru vody.
Novinka totiž detekuje a identifikuje DNA patogenních mikroorganismů, v laboratoři se tedy nemusí bakterie kultivovat v živných roztocích a čekat i několik dní až jejich kolonie v Petriho miskách narostou.
„Výsledky jsme schopni získat už během několika hodin od přivezení vzorku. To umožňuje provozovatelům vodovodních systémů reagovat prakticky okamžitě – například upravit provoz, provést dezinfekci nebo omezit používání vody ještě předtím, než se problém rozšíří,“ vysvětluje Magda Nechanická z Oddělení technologie životního prostředí Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CXI), která novou metodu vyvinula a ověřila.
Rychlost detekce je pak klíčová zejména u patogenů, které mohou představovat významné zdravotní riziko, jako jsou například escherichia coli nebo legionella pneumophila.
Jediná v kraji i v republice
Rychlý molekulárně-genetický rozbor založený na qPCR analýze nyní nabízejí široké veřejnosti v Analytické laboratoři CXI TUL jako jediné pracoviště v Libereckém kraji. „Zájemci si u nás mohou nechat provést jak běžné laboratorní analýzy vody, tak i moderní qPCR analýzu zaměřenou na rychlou detekci patogenů ve vodě nebo v biofilmu,“ říká Lenka Lacinová z Analytické laboratoře CXI TUL.
CXI TUL tuto metodiku vyvinulo, ověřilo a úspěšně dovedlo až do fáze oficiální akreditace a je to nyní jediná laboratoř v České republice, která je schopná analyzovat celou sadu mikrobiologických organismů z pitných, rekreačních i teplých vod.
Budoucnost v monitoringu vody
Další významnou výhodou molekulárně-genetických metod je, že se neomezují pouze na mikroorganismy, které lze kultivovat v laboratoři. qPCR analýza dokáže zachytit i patogeny přítomné v biofilmech nebo ve formách, které běžné metody přehlédnou, a poskytuje tak realističtější obraz o skutečném stavu vodních systémů.
Molekulárně-genetické metody tak mají potenciál stát se důležitou součástí rutinního monitoringu vody. Jejich využití přináší rychlejší identifikaci problémů, účinnější ochranu veřejného zdraví a celkově vyšší bezpečnost vodních zdrojů.
Tato technologie tak představuje významný krok směrem k modernizaci vodohospodářské praxe v České republice.
Vývoj metodiky na CXI probíhal díky podpoře z programu TA ČR SIGMA a od počátku se zaměřil nejen na vědecký výzkum, ale především na praktické využití. Cílem bylo dovést technologii až do fáze oficiální akreditace, která je nutnou podmínkou pro její použití v laboratorní praxi. A to se podařilo. Technologie z TUL je nyní k dispozici vodohospodářům, hygienickým stanicím i široké veřejnosti.
Kabelky a peněženky značky VUCH nesou nově přívěsek z recyklovaného textilního kompozitu, který vyvíjela liberecká katedra hodnocení textilií. A nezůstává jen u drobných doplňků, z desky TXB si můžete pořídit i nástěnné hodiny.
Zbytky z výroby oděvů a doplňků české značky VUCH se rozdrtí na 2mm kousky, drť se zalije pryskyřicí a vylisuje se z ní kompozitní deska. Z té se pak nařežou a vyfrézují brože, přívěsky na kabelky nebo deska nástěnných hodin.
Patentovaný kompozitní materiál z recyklovaného textilu – desku TXB (TeXtile Board) – vyvinula katedra hodnocení textilií Fakulty textilní TUL s Diakonií Broumov a společně ji představily veřejnosti před dvěma lety.
Diakonie následně rozjela její produkci ve velkém měřítku s ambicí změnit poměry ve stavebnictví nebo nábytkářském průmyslu. Využití tohoto materiálu v malosériové výrobě v módním odvětví je novinkou. Technologický postup při výrobě broží, ponponů a hodin značky VUCH ladila opět naše katedra hodnocení textilií.
„Tento projekt s TUL nám přinesl zásadní know-how v práci s recykláty a potvrdil, že udržitelná móda se může opírat o špičkové české inženýrství. Vidím v tom nejen přínos pro naši výrobu, ale i potenciál pro budoucí vývoj zcela nových, ekologicky šetrných produktových řad ve VUCH,“ říká Marcel Svoboda, designér VUCH.
„Partnerské firmě VUCH jsme kromě prototypů dodali kompletní výrobní dokumentaci a doladili jsme celý technologicko-výrobní proces tak, aby mohla doplňky a hodiny okamžitě vyrábět. Společně jsme také hledali cesty dalšího využití recyklovaného materiálu v portfoliu VUCH. To, že se na nás s důvěrou obracejí klíčoví hráči v segmentu, nás samozřejmě těší a bereme to jako potvrzení toho, že odvádíme profesionální práci. Přínosem je i to, že tak i díky VUCH přivádíme téma udržitelnosti zase o krok blíže do popředí módního byznysu,“ říká Roman Knížek, vedoucí katedry hodnocení textilií FT TUL.
Radek Pirkl tiskový mluvčí Technické univerzity v Liberci +420 734 518 418 radek.pirkl@tul.cz
Z rektorských témat jsme probrali priority, kterými jsou pro něj například komunikace, budování dobrých vztahů mezi školou a studenty, mezioborová spolupráce nebo podpora podnikatelského ducha mezi studenty. A z těch soukromých si povídáme o tom, proč Aleš Kocourek nemá řidičák a co by rád četl, kdyby měl víc času. Zeptali jsme se ho také na to, v čem by navázal na předchozí vedení, kde by naopak přidal, a ano, probrali jsme i parkování v kampusu.
Je něco, v čem byste navázal na rektora Brzezinu? Pan rektor Brzezina je nesmírně chytrý a přemýšlivý člověk, který přichází často s vynikajícími a mnohdy unikátními řešeními. Celou řadu problémů vyřešil opravdu velmi dobrým způsobem. Úspěšně vysoutěžený dodavatel stavby budovy E2 je toho důkazem a svědčí o dobře odvedené práci týmu pod vedením rektora Brzeziny. Vést univerzitu s rozvahou je určitě něco, na co chci navázat a v čem chci pokračovat.
Leckdy ale nestačí dělat správné věci. Musíte je také dělat správně, aby získaly správnou odezvu uvnitř univerzity i navenek. Vedení TUL přišlo s velmi dobrými řešeními, ale nedostatečnou komunikací nebo absencí diskuze uvnitř univerzity a možná i navenek vznikaly zbytečné potíže a mrzutosti.
Nastavení lepší komunikace je tedy zásadním úkolem nového vedení školy? Dobrá komunikace je něco, co dokáže lidi spojit. Vidíme to dnes všude kolem sebe. Je to alfa a omega úspěšného fungování každé organizace. Zaměřit se na lepší komunikaci je něco, co příští vedení musí mít ve svém programu.
Co dalšího plánujete do budoucna, jaká je vaše vize? Moje vize je, aby se Technická univerzita v Liberci stala důvěryhodným a spolehlivým partnerem. Naše univerzita má ty nejlepší předpoklady být důvěryhodnou institucí, je ale potřeba, abychom dělali správné věci správně. Univerzita vzdělává příští generace lídrů naší ekonomiky, naší společnosti, naší země. Chceme-li lepší budoucnost, musíme být dnes vzorem pro naše okolí.
A je potřeba si uvědomit, že budoucnost je blíž, než si myslíme. V Praze doručují jídlo roboti v běžném provozu na ulici, to je sci-fi. Vždyť my už dnes žijeme v budoucnosti. A univerzita musí tuhle příležitost chytit za pačesy a musí se v celé řadě oblastí posunout o velký kus dopředu, do budoucnosti. To znamená, že je potřeba řadu věcí změnit, a mám za to, že jsem přišel s programem, který tuto změnu nabízí, a akademický senát mi dal svým silným mandátem jasně najevo, že je taková změna žádaná.
Co kromě komunikace je potřeba změnit, můžete uvést další příklad? Často si všímám, že se sami neřídíme tím, co přednášíme, a to samozřejmě nevypadá navenek důvěryhodně. Když jsem přebíral Ekonomickou fakultu, vypadaly naše webové stránky jako z 90. let. Přitom máme studijní programy zaměřené na informatiku. Učíme naše studenty online marketing, tvorbu webových stránek, digitální fotografii. Nemůžeme prezentovat fakultu, ale ani univerzitu online nástroji z předminulé dekády. Máme Fakultu umění a architektury, ale Univerzitní náměstí vypadá jako vzorkovna dlažby. Kampus musí být výkladní skříní univerzity, kam lidé chodí rádi, kde to žije, kde to má mladistvou energii a pozitivní vibe. Pokud chceme být důvěryhodným partnerem, musíme se snažit, aby náš kampus dýchal kulturou, sportem, společenským i podnikatelským životem, aby lákal veřejnost nejenom na odborné, ale i společenské akce nebo prostě k posezení. Přednášíme management, měli bychom tedy být první, kdo správně a efektivně vede své zaměstnance a řídí celou organizaci. Máme na univerzitě spoustu špičkových odborníků v celé řadě oblastí, ale nedokázali jsme podle mě úplně dobře zužitkovat všechny příležitosti, které se nám nabízejí.
Jedním z důvodů je, že o tom mezi sebou neumíme dobře komunikovat. A druhým slabá mezifakultní, mezioborová spolupráce. Mezioborová spolupráce nám funguje málo, protože je složitější dívat se na konkrétní výzkumný úkol z pohledu různých odborností a disciplín. A je komplikovanější postavit studijní programy kombinující různé oblasti vzdělávání. Ani při hodnocení našich výkonů není multioborovost nebo interdisciplinarita příliš ceněna. Přestože o ní všichni mluví, snadnější je nás hodnotit v konkrétně vyprofilovaných škatulkách.
Už v předvolebním programu jste zmínil, že konkurenční výhoda TULky je velká multioborovost a široká škála studijních programů. Z toho, co teď říkáte, ale vyplývá, že tuto výhodu nemůžeme rozvinout naplno, protože systém tomu není otevřený? Ve stávajícím systému je pohodlnější stavět jednooborové studijní programy a zaměřovat se na izolovaná oborová řešení. Ale doba se posouvá dynamicky dopředu a vyžaduje, abychom nabízeli komplexnější odpovědi a flexibilnější formy vzdělávání. A možnosti tu určitě jsou.
Jednou z příležitostí jsou mikrocertifikované kurzy. To jsou v podstatě samostatné kurzy nebo skupiny kurzů, které si může kdokoli odstudovat bez přímé vazby na studijní program. Na konci získá mikrocertifikát, což je doklad, který má celoevropské uplatnění. Otvírá se tím možnost, aby si studenti volili kurzy i z jiných oblastí vzdělávání, z jiných oborů, z jiných fakult. Díky tomu, že na univerzitě pěstujeme a rozvíjíme tak široké spektrum oborů, můžeme sestavit pestrou nabídku dalšího vzdělávání v rámci mikrocertifikovaných kurzů. A to nejen našim studentům, ale také komerčně – veřejnosti, našim absolventům nebo lidem z praxe, kteří zjistili, že jim chybí nějaká konkrétní odbornost.
A potom existuje i možnost sdružených studijních programů. Zatím se tento koncept v České republice s jistými obtížemi uplatňuje na filozofických a pedagogických fakultách, ale možná bychom na univerzitě naší velikosti mohli začít přemýšlet, jestli bychom nedokázali nabídnout našim uchazečům o studium možnost studovat jeden obor jako hlavní (maior) a k němu si vybrat vedlejší (minor) třeba z jiné fakulty. Studovali by strojírenství jako maior a k němu by si vzali třeba informatiku nebo podnikovou ekonomiku jako minor, protože jim připadá, že to bude užitečná kombinace.
To dává určitě smysl. Nedávno jsme na T-UNI přinesli rozhovor s mladou vědkyní Markétou Klíčovou, která bádá v oblasti nanotechnologií použitelných ve zdravotnictví. Absolvovala technické studium až do doktorského stupně a nyní si dodělává ekonomické vzdělání, protože rozjíždí start-up a chce mít pevný teoretický základ v oblasti businessu. Markétě Klíčové obrovsky fandím a držím pěsti. Je úžasná a nesmírně inspirativní! Technická univerzita v Liberci vychovává skvělé, úspěšné zaměstnance, ale jen relativně málo podnikatelů. Jenže pro region je významnější přinášet mu podnikatele, protože podnikatelé nesou vyšší přidanou hodnotu. Oni budou zaměstnavateli v regionu. A to je jedna z klíčových úloh naší univerzity.
Podnikavost podporujeme v rámci Student Business Clubu a prostřednictvím TUC TUL. Snažíme se o to ve spolupráci s Lipo.ink. Náš kraj ale potřebuje, abychom tyto snahy víc systematizovali a nabídli našim zaměstnancům i studentům podporu během celého životní cyklu podnikání: od zárodku prvotního nápadu až do fáze, kdy, řekněme, opustí Liberecký podnikatelský inkubátor a stanou se z nich vyspělí podnikatelé a zaměstnavatelé. Je na tom určitě potřeba spolupracovat s Libereckým krajem i statutárním městem Liberec a přenášet tyto nápady a podněty i do jejich rozvojových strategií.
Současně se ale nabízí naši úspěšní absolventi a podnikatelé v regionu. S mnoha z nich se znám a s některými jsme už mluvili o tom, že bychom jim rádi zprostředkovali kontakt s našimi studenty, prostor podělit se o největší úspěchy jejich podnikatelských kariér, ale i o největší fuck-upy jejich životů.
Máme tedy disproporci v tom, na čem bádáme a co pak skutečně firmy nebo lidé mohou v praxi použít? Některé výsledky se nám podařilo dostat na trh a do společnosti, typicky nanomateriály a technologii zvlákňování. V poslední době pak třeba Saláty na střeše, Glassiteca nebo právě start-up Markéty Klíčové. Výsledky našeho výzkumu mají vysokou společenskou relevanci a v mnoha oborech rozvíjíme a rozšiřujeme lidské poznání. Nemusíme nutně hned všechno, co vybádáme, prodat a zkomercializovat. Stejně důležité je, aby nám naše výstupy pomohly třeba v regionálním rozvoji, aby zlepšovaly kvalitu života a přinášely užitek společnosti.
A tím se vracíme k tomu, že vnímáme často naše obory příliš izolovaně. Nepropojujeme je dostatečně ani ve vzdělávání, ani ve vědě a výzkumu. Pojďme stavět mezioborové týmy studentů, výzkumníků i akademiků a pojďme hledat průniky mezi našimi studijními programy. Párkrát už jsme si to zkusili a mělo to skvělou odezvu. Úžasný a dlouhodobě fungující projekt tohoto typu je studentská formule. Ale i v projektu Skill2Scale jsme spojili informatiky, ekonomy a zdravotníky, aby společně řešili reálné výzvy ve zdravotnictví. Ideathony a hackathony jsou akce, kterých bych na univerzitě rád viděl víc. Jsme členy evropských konsorcií a od loňska asociace RUN-EU, kde i tohle téma rezonuje velmi dobře.
Máte nějaký recept, jak zvýšit zájem o technické vzdělávání? Technické vzdělání má pověst větší náročnosti, na druhou stranu po absolventech je obrovská poptávka a jsou královsky zaplaceni. Malá atraktivita technického vzdělávání nezačíná rozhodně na vysoké škole, tam spíš celý problém kulminuje. Svůj původ má na základní, a dokonce možná už i v mateřské škole. Je potřeba změnit náhled dětí a mladých lidí na to, k čemu jim je matematika, fyzika, chemie, a zamyslet se, jestli by nestálo za to přivést je na univerzitu už během jejich střední nebo spíš základní školy. Máme Dětskou univerzitu, která na tom velmi úspěšně pracuje. Plánuji ji dlouhodobě podporovat a rozvíjet a chtěl bych vidět týmy z Libereckého kraje například na českých a evropských robosoutěžích.
Druhá věc, kterou můžeme udělat, je vychovávat skvělé mladé učitele, kteří dokážou další generace dětí pro technické obory nadchnout. Měnit pohled mladých lidí a vlastně celé laické společnosti na technické obory je běh na dlouhou trať. Ale přitom má pro naši ekonomiku zcela klíčový význam.
A pomůže to? Demografická křivka není moc příznivá; kde budeme brát studentky a studenty v následujících letech a desetiletích? Demografická křivka mluví jasně. Teď nás čeká mírný nárůst, pak dekáda stagnace a pak začne počet mladých lidí v Česku rychle klesat. Jedno z řešení pro univerzitu, ale také pro náš kraj a pro naše národní hospodářství, je získat víc zahraničních talentů. Nejde tady jen o studenty, jednou z nich vyrostou podnikatelé, pracovní a ekonomická síla, která bude jinak v regionech citelně chybět.
Musíme univerzitu připravit na to, aby dokázala vzdělávat víc zahraničních studentů. Slibně vidím naši spolupráci s Indií, kde má Technická univerzita v Liberci velmi dobrý zvuk. Víc bych se chtěl zaměřit také na Latinskou Ameriku. Myslím si, že v Indii, Latinské Americe a v některých postsovětských republikách máme nyní díky změnám v geopolitické situaci velkou příležitost. Zatím jim přináší vzdělání v Evropě a vědecko-výzkumná spolupráce s evropskými partnery nezanedbatelnou komparativní výhodu. Jsme atraktivní i pro špičkové indické nebo latinskoamerické univerzity a máme jim rozhodně co nabídnout.
V předvolebním programu kladete velký důraz na budování vztahů mezi fakultou a studenty. Proč je to tak zásadní? Je to otázka důvěry, o které jsme už mluvili. Pokud studenti mají k fakultě dobrý vztah a pokud se fakultě podaří vybudovat v nich důvěru, pocit férového a předvídatelného zacházení, vědomí, že jim někdo věnuje pozornost a že studium na Technické univerzitě v Liberci dává smysl, dosáhneme tím lepšího klimatu, silnější motivovanosti a také vyšší studijní úspěšnosti. To je jeden důvod. Ale ne jediný. Dobrý vztah se studenty vnímám také jako prevenci celé řady patologických problémů. Pokud nepanuje důvěra mezi studentem a fakultou, vytváří se tím podmínky pro skryté bujení nejrůznějších neduhů. Když panuje důvěra mezi studentem a fakultou, zpravidla se dozvíme daleko dříve, že něco není v pořádku. Vztah fakulty a studenta je vztah jako každý jiný. Je potřeba o něj pečovat, pokud chceme, aby byl kvalitní, a je potřeba ho budovat na vzájemné důvěře.
Stejně to ale funguje mezi univerzitou a jejími zaměstnanci. I jim je třeba více naslouchat. I o jejich důvěru je nutné usilovat. Jsem přesvědčený, že když dáte lidem důvěru a dáte jim příležitost, zjistíte, že můžeme jako univerzita fungovat v kvalitativně úplně jiných parametrech.
Je to téma propírané na každé akademické obci – můžeme nějak uspokojivě řešit parkování na univerzitě? Vnímám to jako palčivý problém. Ale bylo by bláhové si myslet, že jsme schopni pro všechna auta zajistit parkovací místa. Tam, kde bydlíte, tam, kde pracujete, tam, kam jezdíte nakupovat, kam se jezdíte bavit. To prostě není možné. Nedostatek parkovacích míst je zjevný důsledek toho, jak dobře se jako společnost máme.
K problému nedostatku parkovacích míst v kampusu Technické univerzity v Liberci je dobré přistoupit s jasnou koncepcí. V tom bych chtěl navázat na kroky předchozího pana rektora. Je potřeba, abychom využili parkovací kapacity v kampusu a přilehlého okolí co nejefektivněji. Chci pěšinu pod budovou L, tak zvanou kančí stezku, změnit na celoročně bezpečnou a spolehlivou spojku mezi Fibichovou a Bendlovou ulicí. Tím napojíme kampus nejen na parkovací kapacity Fibichovy ulice, ale také na nejbližší zastávku tramvaje. Dalším krokem by mělo být zlepšení dopravního spojení kolejí s kampusem. To znamená spolu s městem přemýšlet o tom, jestli by nemohl jízdní řád během semestru v exponovaných časech zajišťovat vyšší kapacitu pohodlné dopravy z kolejí do kampusu a zpátky. Možná by se dalo uvažovat i o kyvadlové dopravě. Po podzimních volbách budeme muset znovu otevřít s městem jednání o některých pozemcích v kampusu a na kolejích. A pak jsou tady samozřejmě další možnosti: Podněcovat u našich studentů i zaměstnanců zdravý životní styl, využívat sdílených kol apod.
Na závěr se pojďme podívat na Aleše Kocourka bez ohledu na tituly a funkce. Řekněte nám něco blíže o sobě. Chodím rád pěšky a není to jen proto, že nevlastním řidičské oprávnění.
Má to nějaký konkrétní důvod, je to třeba rodinná tradice? Má to osobní anamnézu: Od malička nosím brýle. Měl jsem oční vadu, kterou mi tehdejší úroveň medicíny vyřešila operativně tak, že jsem ztratil prostorové vidění, zjednodušeně řečeno. To znamená, že špatně odhaduji hloubku. Je to také jeden z důvodů, proč mi nejdou žádné míčové hry. Aspoň ne ty, při kterých míč letí na vás. Druhý důvod je, že v rodině nemá automobilismus tradici. Nikdy jsme auto neměli, takže mi nechybělo a nevnímal jsem to nikdy jako nějaký deficit. Jsem navíc rodákem z Liberce, celý život žiju v Liberci, u botanické zahrady, v nejkrásnější části města a mám to pěšky deset minut do práce. Kdo může říct, že to má celý život do práce deset minut pěšky? A letos v listopadu to bude dvacet let, co pracuji na Technické univerzitě v Liberci.
A když jsme u čísla 20, tak prozradím, že 20. ledna máte narozeniny a letos vám na to datum vyšel dárek, který nevymyslíte [rozhovor jsme dělali 19. ledna, pozn. red.]. Ano, zítra mám narozeniny a jedu na Hrad převzít jmenovací dekret. Doma mi říkají, že tenhle dárek asi letos nikdo nepřebije.
Co vám těch skoro 20 let práce na univerzitě přináší, proč jste s ní spojil svou kariéru? Mě práce se studenty a výuka přinášejí radost a velikou naději, dodávají mi obrovskou energii a také optimismus do života. Pro mě je to zaměstnání snů. Každý rok vám přichází do výuky nová, jiná, ale vždycky skvělá generace mladých lidí a vaším úkolem je nadchnout je pro to, co jim přednášíte. Cítím, že tak je to správně. Byli to studenti vysokých škol, kdo nám tady klíči vyzvonili svobodu a demokracii. Změny, nápady, podněty a inspiraci přinášejí mladí lidé. Pojďme se jich zeptat, pojďme s nimi diskutovat… A to už jsme zase zpátky u budování vztahu mezi univerzitou a studenty.
Ještě zpět k vašim zájmům. Chodíte rád do posilovny, to na univerzitě už také víme, něco dalšího vás baví a zajímá? Ano, vybíjím se fyzicky v posilovně, protože mě to psychicky dobíjí. A miluju cestování a ochutnávání exotických kuchyní. A miluju knížky, ale už bych skoro lhal, kdybych řekl, že čtu beletrii. Na tu už mi poslední dobou nezbývá moc času.
To se v následujících čtyřech osmi letech pravděpodobně nezlepší.Je něco na závěr rozhovoru, na co jsem se nezeptal a mělo by od vás zaznít, chcete jako rektor něco akademické obci třeba vzkázat? Říkávám studentům během promocí, že jsme skutečnými šťastlivci mezi všemi lidmi. Narodili jsme se do úžasné doby, do překrásného koutu země a máme se skvěle. A čekají nás skvělé časy. Myslet si, že všechno dopadne špatně, je nesmysl. Lezli bychom stále po stromech a žili v jeskyních, kdyby vždycky všechno dopadlo špatně. Vždycky všechno nakonec dobře dopadne. Zvlášť, když k tomu každý přispějeme.
Děkuji za rozhovor a přeji hodně zdaru v nové funkci.
Radek Pirkl tiskový mluvčí Technické univerzity v Liberci +420 734 518 418 radek.pirkl@tul.cz
Prezident republiky Petr Pavel v úterý na Pražském hradě jmenoval deset nových rektorů a rektorek českých vysokých škol. Byl mezi nimi i Aleš Kocourek, jenž se na následující čtyři roky postaví do čela Technické univerzity v Liberci. Univerzitu povede od 1. února.
Docent Ing. Aleš Kocourek, Ph.D. (* 20. ledna 1979 v Liberci – shodou náhod byl jmenován v den svých narozenin) je ekonom a vysokoškolský pedagog dlouhodobě spjatý s Technickou univerzitou v Liberci. Absolvoval studium ekonomie a managementu na TUL, kde získal titul inženýra i doktora, a v roce 2021 byl jmenován docentem v oboru mezinárodní ekonomické vztahy. V letech 2018–2020 působil jako prorektor TUL pro vzdělávání a vnitřní legislativu, v období 2020–2024 byl děkanem Ekonomické fakulty TUL. Nyní působí jako proděkan pro internacionalizaci a zahraniční vztahy Fakulty zdravotnických studií TUL.
Na Technické univerzitě v Liberci vyučuje zejména mezinárodní ekonomii, makroekonomii a mikroekonomii. Dříve působil také na Metropolitní univerzitě Praha a Západočeské univerzitě v Plzni. Absolvoval řadu zahraničních přednáškových a výzkumných pobytů, mimo jiné ve Švýcarsku, Portugalsku, Turecku, Řecku, Kuvajtu či na Slovensku.
Je autorem a spoluautorem odborných publikací včetně monografií a učebnic a byl řešitelem či spoluřešitelem řady národních i mezinárodních výzkumných projektů. Podílel se také na smluvním výzkumu pro Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a veřejnou správu, zaměřeném zejména na dopady mezinárodních obchodních dohod a regionální ekonomický rozvoj.
Působí v řadě vědeckých, akademických a expertních rad, je mimo jiné členem Vědecké rady Technické univerzity v Liberci a vědeckých rad několika dalších českých vysokých škol. Zároveň je členem Expertní rady Nadačního fondu Listem21 a Výkonné rady Paktu zaměstnanosti Libereckého kraje.
Během říjnové rektorské volby získal Aleš Kocourek hned v prvním kole 15 hlasů z 21. Na pozici rektora vystřídá Miroslava Brzezinu, jenž vedl TUL po dvě funkční období.
Slavnostní inaugurace nového rektora se uskuteční v univerzitní aule 6. března od 13:00.
Docent Jaromír Moravec se stal podruhé děkanem Fakulty strojní TUL, když v pondělí převzal z rukou rektora Miroslava Brzeziny jmenovací dekret. Do čela nejstarší fakulty naší univerzity se tak počátkem února postaví jako v pořadí šestnáctý děkan.
Staronový děkan poděkoval vedení univerzity, senátorkám a senátorům, stejně jako kolegyním a kolegům za uplynulé čtyři roky spolupráce. „Přestože byla jednání občas náročná, vždy jsme společně našli dlouhodobé konstruktivní řešení jak pro rozvoj fakulty, tak univerzity,“ pronesl Jaromír Moravec.
Za nejdůležitější a nejbližší cíl považuje vypracování ucelené koncepce vzdělávání. „Chceme mít dobré propojení všech podobných studijních programů. Nový koncept ovlivní i to, jaké budeme mít do budoucna akademiky, kteří nám budou garantovat nejen předměty, ale i studijní programy. A možná i to, jak bude fakulta vypadat v horizontu dalších osmi, deseti nebo dvanácti let,“ připomněl děkan Moravec jeden ze svých cílů.
Před akademickým senátem také zmínil své přání na intenzivnější zapojení mladších kolegů a kolegyň do fakultního dění. „Do budoucna potřebujeme právě co největší generační provázanost. Když s některými z mladších kolegů diskutuji, vidím, jak přesně vědí, co by chtěli a jakou cestu zvolit. I z tohoto důvodu bych byl rád, kdyby se nám podařilo naše mladší kolegy zapojit. Aby měli i tito kolegové možnost v orgánech fakulty spolupracovat s námi zkušenějšími a zároveň, aby nám přinesli i neortodoxní pohled a ‚drajv‘,“ zmínil děkan Moravec.
Rektor Brzezina při druhém jmenování Jaromíra Moravce děkanem připomněl význam strojírenských a obecně technických oborů pro českou ekonomiku. Staronovému děkanovi zároveň popřál, aby se fakultě i dál dařilo získávat více studujících.
Děkanu Moravcovi pogratuloval také Aleš Kocourek, jenž se od února stane novým rektorem TUL. „Je to skvělá volba. Jardu považuji za spolehlivého, přímočarého a spravedlivého člověka. Je to člověk, který vždy hledá správné řešení a snaží se ho uskutečnit tou nejlepší cestou,“ pronesl Aleš Kocourek. Nový rektor se chce mimo jiné osobně zasadit o to, aby TUL získávala i pro technické obory větší počet uchazečů o studium.
Absolventka specializace design skla obdržela za svou práci Bilancio Stanislav Libenský Award 2025. Ve finále se o tuto prestižní sklářskou cenu ucházely desítky talentů z celého světa, mezi ně porota vybrala také práce šesti studentek a studentů katedry designu Fakulty textilní TUL.
Vyhrát Cenu Stanislava Libenského je krásný pocit. Je to dosažení něčeho, o čem mladý sklář slýchává od začátku studia, taková mezinárodní meta. Považuji to za úspěch, ale i náhodnou shodu několika cenných názorů,“ říká Josefína Váchová.
Projekt Bilancio Josefína navrhla jako site-specific instalaci a modifikuje ho vždy podle konkrétního prostoru; zatím ho realizovala ve třech unikátních prostředích – ve staré generátorovně v Janově nad Nisou, v Galerii N v Jablonci nad Nisou a v industriální Továrně Mastných v Lomnici nad Popelkou. Každá z těchto instalací akcentovala vždy jiné významy, zejména dialog mezi historií, kulturou a budoucností materiálů i architektury.
Instalace propojuje pâte de verre sklo a průmyslový papír v roli a zkoumá vztahy mezi oběma materiály, světlem a prostorem, pracuje přitom s kontrasty tíhy a lehkosti, pevnosti a křehkosti. Autorka vychází z historie obou materiálů, které v jejím pojetí symbolizují lidskou tvořivost, úsilí a hledání dokonalosti.
Ke sklu se Josefína Váchová dostala na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě. Po maturitě přešla na návrhářství skla a šperku na katedře designu Fakulty textilní TUL. V ateliéru ji sklářkou tvorbou provázeli Ludmila Šikolová, Jana Střílková Válková, Václav Řezáč a Martin Jošt Pouzar, na magisterském studiu pak Martin Hlubuček a později Lada Semecká.
„Když to shrnu, věnuji se sklu už skoro jedenáctým rokem. A stále je v oboru hodně toho, co se chci a potřebuju naučit,“ shrnuje Josefína.
Bylo pro ni studium na liberecké katedře designu přínosem?
„Jistě, hlavně v ateliérové tvorbě pod vedením zmíněných pedagogů jsem si mohla pomalu prošlapávat cestu k autorské tvorbě. Během studia jsem měla pocit pedagogické podpory a cítila jsem se motivovaná, což mě vedlo k experimentům ve sklářské technice pâte de verre. Možnosti zkoumání technologie této techniky při studiu je dnes jedním z pilířů mé tvorby,“ říká Josefína Váchová.
Dílo Bilancio je Josefíninou diplomovou prací, se kterou letos v červnu završila své magisterské studium na katedře designu Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Práci vedla MgA. Lada Semecká, instalaci pomáhal koordinovat MgA. Martin Jošt Pouzar.
„Josefínina práce je mimořádně kultivovaná, tichá a zároveň nesmírně silná. Dokáže vést dialog se světlem, architekturou i vnitřním prostorem diváka. Její ocenění je potvrzením vysoké úrovně sklářského uměleckého vzdělávání na naší fakultě,“ říká Lada Semecká.
Stanislav Libenský Award je mezinárodní soutěž pro student(k)y a absolvent(k)y sklářských oborů z celého světa. Nese jméno jednoho z nejvýznamnějších českých sklářských umělců a pedagogů a dlouhodobě patří k nejdůležitějším platformám pro objevování nových osobností v oboru. Druhé a třetí místo letošního ročníku Stanislav Libenský Award obhájili japonští umělci Honoka Wakana a Hinata Arai.
Slavnostní vyhlášení vítězů 16. ročníku soutěže se konalo v pražském Clam-Gallasově paláci 8. prosince. Tam je také do 10. ledna 2026 k vidění výstava představující díla 50 finalistů ze 17 zemí, mimo jiné i Bilancio.
Pro Josefínu Váchovou, nyní sklářskou umělkyni na volné noze, je tato cena dosud nejvyšším oceněním její tvorby, ne však jediným. V roce 2023 získala Master of Crystal za dílo Pearl Paper. Za Bilancio získala také Cenu Nadace Preciosy.
Zapojení do aliance deseti evropských univerzit v rámci RUN-EU je již v plném proudu. Tato aktivní mezinárodní součinnost již přinesla hmatatelné výsledky: předložili jsme několik společných projektů, zahájili výměny studentů i mezinárodní mobility zaměstnanců, zúčastnili se řady setkání, na kterých se řešilo propojení v oblasti vzdělávání, výzkumu a posílení meziregionálních vazeb.
V evropském prostoru v současnosti funguje 65 univerzitních aliancí, které jsou finančně podpořeny Evropskou unií a které sdružují asi 560 univerzit, což je přibližně 10 % evropských vysokých škol. Z českých univerzit se do nich zapojilo zatím 13, tedy asi polovina.
Smlouva stvrzující přistoupení Technické univerzity v Liberci do aliance RUN-EU byla podepsána 17. listopadu, na Mezinárodní den studentstva; členem RUN-EU jsme se zpětnou platností od 1. června 2025.
Do jaké společnosti jsme vstoupili?
Našimi partnery jsou Technological University of the Shannon (Irsko), Polytechnic University of Leiria (Portugalsko), Polytechnic University of Cávado and Ave (Portugalsko), Häme University of Applied Sciences (Finsko), NHL Stenden University of Applied Sciences (Nizozemí), Vorarlberg University of Applied Sciences (Rakousko), University of Burgos (Španělsko) a Howest University of Applied Sciences (Belgie).
Spolu s Technickou univerzitou v Liberci přistoupila do aliance také rumunská „Dunărea de Jos“ University of Galați.
„Alianci RUN-EU tvoří nyní deset univerzit, které jsou situované v regionech mimo centra a hlavní města. Akcent bude kladen na mezinárodní meziregionální spolupráci ve vzdělávací činnosti, rozvoj třetí role univerzit a podporu vědecko-výzkumných aktivit. Klíčové pro každou univerzitu z RUN-EU je přitom propojit se s dalšími partnery v regionu – s městy, širšími samosprávami, firmami, institucemi nebo například dobrovolnickými centry. Kromě různých formátů společného vzdělávání je právě zacílení pozornosti na dobrovolnickou činnost, na projekty typu Dětská univerzita a další aktivity směřující z univerzity k veřejnosti pro tuto alianci stěžejní, “ říká prorektorka TUL pro internacionalizaci Kateřina Maršíková.
Utváření aliancí evropských univerzit je v souladu se strategickým dlouhodobým směrováním vysokoškolského prostoru v Evropské unii a vstup naší univerzity do RUN-EU je také splněním milníku vytčeného strategickými plány a dokumenty rozvoje Technické univerzity v Liberci.
„Většinu z partnerských škol jsme již navštívili a mohli se s nimi blíže seznámit. Mohu proto říct, že budeme jistě dobrým článkem v soukolí dobře fungující aliance a že potenciál ke spolupráci na mnoha úrovních je opravdu velký, protože se jedná o školy podobného typu, jako jsme my. Jsou to univerzity mimo hlavní centra a často s podobným zaměřením. Těším se, jaké nové možnosti spolupráce se nám členstvím v RUN-EU otvírají,“ říká rektor TUL Miroslav Brzezina a dodává, že příprava našeho členství až do přijetí zabrala více jak rok intenzivní práce, která obnášela absolvování hned několika kol výběrových řízení; vybíralo se z více než deseti uchazečů. Přípravy koordinovala prorektorka Kateřina Maršíková.
„Rozhodujícím faktorem byla určitě jednota a rozhodnost, se kterou jsme ve výběrových řízeních vystupovali, a to jako univerzita, i naše dílčí součásti: fakulty a výzkumný ústav. Spolupráce všech součástí na společném cíli byla opravdu příkladná a chtěla bych za ní všem zúčastněným ještě jednou poděkovat. Podařilo se nám excelentně prezentovat univerzitu a její součásti, čímž jsme jasně vyzdvihli potenciál našich vzdělávacích a vědecko-výzkumných pracovišť pro evropské partnery,“ shrnuje roční proces přistupování naší univerzity do RUN-EU Kateřina Maršíková.
A co z členství v alianci pro nás plyne?
Alianční partneři podporují krátkodobé pobyty studujících i zaměstnanců na partnerské škole – tzv. SAP a BIP – a také virtuální formáty vzdělávání – COIL a MOOC.
„Výrazně se nám tak navýší možnosti realizace mobilit,“ říká vedoucí zahraničního oddělení TUL Michaela Andělová.
Ve výzkumné činnosti se RUN-EU zaměřuje na podporu doktorandek a doktorandů a networking, který propojí mladé vědkyně a vědce a jejich výzkumná témata napříč partnery aliance s potenciálem podávat společné projekty nebo sdílet výzkumné kapacity.
Do aktivit aliance jsme se již také aktivně zapojili několika akcemi. V říjnu jsme v rámci International Day zorganizovali RUN-EU DAY, který měl za cíl přiblížit studujícím a zaměstnancům naší univerzity možnosti, jež aliance našim zaměstnancům a studentům nabízí. O akci byl velký zájem. Další akcí byl RUN-EU Innovation Day, tedy setkání s klíčovými partnery z řad firem v regionu a představení jejich nabídky našim studujícím.
„Zatím rozsahem největší akcí na TUL v rámci členství v RUN-EU byla EPA-Mission a institucionální návštěva TUL, která se konala v minulém týdnu. Na 50 zástupců partnerských škol si prohlédlo naše fakulty a výzkumný ústav, proběhla také celá řada jednání na téma společného vzdělávání včetně mikrocertifikátů nebo společných studijních programů, mnoho bilaterálních schůzek zaměřených na hledání možností spolupráce mezi zaměstnanci TUL a partnery. Na všech těchto akcích se opět velice aktivně podíleli zástupci fakult a CXI a patří jim za to můj velký dík,“ doplňuje koordinátorka RUN-EU Markéta Rous.
O našem přijetí do RUN-EU rozhodlo i to, že řada našich témat a aktivit je v souladu s tím, na co aliance klade důraz.
„Aliance RUN-EU funguje již šestým rokem a její členové jsou sehraní, projevují maximální vstřícnost a otevřenost. Přistoupení k této společnosti je pro naši univerzitu velkým pozitivem a nyní je klíčové, abychom se osvědčili jako spolehlivý evropský partner a rychle se uměli zapojit do probíhajících aktivit. Máme k tomu velmi dobře nakročeno,“ uzavírá Kateřina Maršíková.
Petr Pavel s manželkou Evou včera strávili na TULce jen něco málo přes hodinu a my jsme si užili a využili každou minutku.
Prezidentský pár přivítal včera dopoledne před výzkumným Ústavem pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CXI) rektor Miroslav Brzezina, ředitel ústavu Miroslav Černík a budoucí rektor Aleš Kocourek. Následovala prezentace univerzity, které se účastnil také hejtman Martin Půta, jenž prezidenta s chotí při jeho dvoudenní návštěvě Libereckého kraje provází. Právě hejtman Půta prezidentské kanceláři doporučil mimo jiné návštěvu univerzitního výzkumného ústavu.
Při společném jednání se prezident zajímal mimo jiné o to, jak si Česká republika stojí ve světě v oblasti nanotechnologií.
Prezidentský pár pak prošel naše laboratoře technologie vody, kde jsme prezentovali čištění vody za použití nanotechnologií, dále laboratoř elektronové mikroskopie, kde mohli prezident s manželkou nahlédnout do nanosvěta díky špičkovým eleketronovým mikroskopům, a laboratoře aditivních technologií, kde jsme předvedli tvarové a materiálové možnosti 3D tisku pro průmyslovou praxi 21. století.
Petru Pavlovi i manželce Evě jsme předali řadu dárků: sadu šperků od studentky Venduly Štanclové z Fakulty textilní TUL, která do nich zakomponovala i patentovaný materiál Glassticine. Skleněná porézní pěna byla součástí i dalšího dárku, tentokrát jako malý „květináček“ s microgreens. Prezentovali jsme tak první spin-off „Glassiteca“, který se zrodil na TUL. V laboratořích předali Evě Pavlové kytici i s květináčem kompletně vytištěné technologií 3D tisku nebo například litografii tvořenou pomocí fokusovaného svazku jader heliových atomů ve speciálním elektronovém rastrovacím mikroskopu. Litografie znázorňující prezidentský pár svými rozměry nepředčí průměr lidského vlasu, proto k tomu od autora Pavla Kejzlara obdrželi také zvětšeninu v makrorozměrech.
Poslední z 65 minut vyhrazených na návštěvu TULky a CXI patřily univerzitní mateřské škole ŠkaTULka. Děti prezidentskému páru zazpívaly a předaly poslední dárek z Technické univerzity v Liberci – obrázek Ještědu.
Kromě spousty fotek, které si s prezidentem a jeho ženou Evou udělalo mnoho účastníků exkurze i dalších zaměstnankyň a zaměstnanců celé TULky, nám zde po prezidentovi něco zůstane trvale:
Petr Pavel se na univerzitě, na níž se zrodila patentovaná technologie výroby nanovláken ve velkém měřítku, symbolicky podepsal na nanovlákennou vrstvu, která bude jako obraz vystavena v sídle výzkumného ústavu.
Petr a Eva Pavlovi pak pokračovali na libereckou radnici, kde je čekalo setkání se zastupiteli a pak podle bohatého itineráře další program v kraji. Jeho součástí byl i brífink s novináři v sídle Libereckého kraje, kde se prezident Pavel k návštěvě univerzity vrátil:
„Seznámili jsme se s tím, na jakých projektech na univerzitě pracují, a musím říct, že je velice povzbudivé vidět pracoviště takové úrovně, které spolupracuje s řadou podobných pracovišť ve světě na projektech, které mají opravdu světovou úroveň. Například v oblasti elektronových mikroskopů a zkoumání materiálů, ale i aplikačního využití různých nanotechnologií, například pro čištění vod a mnoho jiných užití včetně zdravotnictví. 3D tisk má rovněž obrovský potenciál v podstatě ve všech oborech, velký pak ve zdravotnictví, ve strojírenství a mimo jiné i v obranných technologiích,“ řekl novinářkám a novinářům Petr Pavel.
Radek Pirkl tiskový mluvčí Technické univerzity v Liberci +420 734 518 418 radek.pirkl@tul.cz
Vak s aktivním zahříváním a powerbankou Hotboots už drží nohy v teple libereckému Slovanu, plzeňské Viktorii nebo třeba pražské Slavii. Nyní se dostává k lidem na vozíku jako prostředek, který jim umožňuje komfortní pohyb venku i v chladných dnech. Oproti využití ve sportu bylo potřeba vak pro lidi s hendikepem upravit. Podílela se na tom opět katedra hodnocení textilií FT TUL.
„Hotboots je přesně to, co jsme poslední dva roky hledali. Sofinka má spinální svalovou atrofii a v zimě velmi trpí na prochladnutí. Ať jsme zkoušeli sebevíc vrstev oblečení a ty nejkvalitnější fusaky, po krátké době venku měla Sofinka vždy úplně studené – často až promodralé – nohy. Bylo to pro ni diskomfortní a nepříjemné a zima se pro ni stala obdobím, kdy nechtěla chodit ven. Pro nás jako rodinu to znamenalo značná omezení – ať už šlo o běžné zimní procházky, adventní trhy, anebo společné dny na horách,“ říká Iveta Petrovická, maminka sedmileté Sofie.
Podobných příběhů se zimním obdobím v roli „nepřítele“ zaznamenali tvůrci Hotboots mnoho. Proto už v době vývoje zahřívacích vaků pro využití ve sportu začali promýšlet variantu pro lidi na vozíku.
Základ je stejný, smart textilie s nanomembránou z kvalitního materiálu, který je nepromokavý a větruodolný. Integrované vyhřívací destičky napájené vyjímatelnou powerbankou umožňují zvolit tři režimy nastavení teploty. Jeho součástí je také vnitřní podložka, kterou lze vyjmout a vyčistit zvlášť. Do vaku tak můžete strčit nohy naboso nebo v ponožkách, ale i v botách.
„Měnit jsme museli střih a především zapínání vaku, aby se lidem s hendikepem pohodlněji navlékal. Vak má také více odnímatelných částí pro snazší údržbu a více variant použití. Podle rozsahu postižení si zvládnou lidé nandat vak sami nebo s dopomocí. Stejně jako to mají třeba s kalhotami nebo botami,“ říká Karel Kozma, zakladatel značky Hotboots a absolvent naší ekonomické fakulty.
Vývoj vaku pro využití pro lidi na vozíku trval asi rok a zpětnou vazbou a konzultacemi s ním pomohla právě malá Sofie s maminkou.
„S příchodem Hotboots přišla změna. Poprvé se opravdu těšíme na zimu! Díky aktivnímu teplu z vyhřívaných destiček má Sofinka ve vaku jako v pokojíčku a díky skvělým materiálům se tam to teplo krásně drží. Celé provedení je navíc velmi subtilní – neovlivňuje kvalitu sedu a Sofinku nijak neomezuje v pohybu, což byl dříve s fusaky velký problém,“ dodává paní Petrovická.
K vývoji vaku Hotboots pro využití ve sportu, který jsme představili veřejnosti loni, významnou měrou přispěla katedra hodnocení textilií Fakulty textilní TUL, ta se zapojila i do vývoje varianty pro lidi s hendikepem.
„V rámci projektu Hotboots Care jsme zcela inovovali konstrukci vaku – od nového střihového řešení až po větší topná tělesa a účinnější tepelnou izolaci. Významnou změnou je také nový systém upevnění vaku k invalidnímu vozíku, který zvyšuje komfort i bezpečnost uživatelů. Stejně jako u dalších našich průmyslových partnerů jsme i pro společnost Hotboots připravili kompletní výrobní dokumentaci a doporučení k materiálům pro okamžité zahájení sériové výroby. Jsme rádi, že se naše katedra mohla podílet na projektu, který má reálný společenský přínos a vznikl díky úzké spolupráci s našimi partnery z praxe,“ říká Roman Knížek, vedoucí katedry hodnocení textilií FT TUL.
Vak je nyní možné v přední části pomocí zipu rozepnout tak, aby do něj mohli lidé i s omezeným pohybem pohodlně vstoupit. Přibyly také komponenty pro možnost uchycení vaku k vozíku a ve spojení s protiskluzovou ochranou ve spodní části nedochází ke sklouznutí vaku z platformy.
Součástí je také odnímatelný a 100% nepromokavý návlek, který dopřává tepelný komfort až k horní polovině těla. Vak opět udrží po několik hodin v oblasti dolních končetin teplotu kolem 25–35° C, a to i za mrazivých dní, kdy jsou teploty hluboko pod bodem mrazu. Vývojáři vše odzkoušeli při testech ve velkém mrazáku. Navíc díky rafinovanému střihu odvádíme od nohou nežádoucí vlhkost.
Vak pro lidi na vozíku jde nyní volně do prodeje. Vývojáři nasadili cenu, která by měla být dostupná široké veřejnosti a která vyvažuje nabízený tepelný komfort.
„Nyní probíhají také ukázky v rehabilitačních centrech a jednání s některými nadacemi ohledně možnosti podpory koupi vaku, pokud o ni člověk na vozíku požádá. Jednali jsme také se zástupci České asociace paraplegiků – CZEPA, kteří náš vak velice pozitivně hodnotili,“ dodává Karel Kozma.
„Máme obrovskou radost, že se podařilo tento projekt zrealizovat a dát tak lidem na vozíčku možnost užívat si krásy zimy bez diskomfortu a bez obav z omrzlin,“ uzavírá paní Petrovická.
Veletrh, který nabízí inspiraci pro kariérní růst, networking i osobní rozvoj. Více než 70 firem a organizací se i letos představí studentům a studentkám Technické univerzity v Liberci na kariérním veletrhu JobTUL Days 2025. Třetí ročník akce, která se koná 12. a 13. listopadu, nabídne nejen možnost osobního setkání s potenciálními zaměstnavateli, ale také přednášky, workshopy a doprovodný program zaměřený na kariérní růst i osobní rozvoj. Hlavním tématem doprovodného programu je PayGap a rovné a férové odměňování.
„JobTUL Days organizované univerzitou se během krátké doby staly oblíbenou tradicí a skvělou inspirací pro její účastnice a účastníky. Mají tu jedinečnou příležitost zjistit, co firmy skutečně hledají, jaké kompetence oceňují, a zároveň si vyzkoušet, jak prezentovat sami sebe. Doprovodný program vhodně doplňuje celou akci o aktuální témata očima řady odbornic a odborníků, “ říká Marta Urbanová, vedoucí Oddělení komunikace a marketingu TUL, které se na organizaci veletrhu podílí.
Středa 12. listopadu: veletrh, diskuze i férová odměna
Veletrh bude probíhat od 10:00 do 15:00 hodin v budově G a v prostoru před menzou F. Během dne se představí desítky firem z různých odvětví – od technických a IT oborů až po veřejnou správu či finance.
Dopolední program v aule odstartuje po úvodním přivítání rektorem univerzity v 10:50 přednáškou PayGap – o nerovnostech v příležitostech a odměňování v podání Šárky Homfray a Lucie Václavkové. Tyto dvě specialistky na HR získaly letos za svou knihu „Pay Gap: Kratší konec provazu“ prestižní cenu Magnesia Litera.
V aule navážeme v 11:15 diskusním stolem „Znáš svoji cenu?“ s odbornicemi a odborníky Zdenkou Studenou, Šárkou Homfray, Lucií Václavkovou, Janem Matějů, Michalem Knězů Mrvkou a Lubošem Rejchrtem. Diskuzi bude moderovat prorektorka TUL Lenka Burgerová.
Kromě diskuze se účastníci a účastnice mohou těšit na profesionální focení na CV a LinkedIn, konzultace životopisů s personalisty, soutěže a inspirativní workshop „Jak na férovou odměnu“ s Šárkou Homfray a Lucií Václavkovou – v aule od 13.00 hodin.
Čtvrtek 13. listopadu: rozvoj měkkých dovedností a práce s talentem
Druhý den bude patřit osobnímu růstu. Od 10:40 v aule vystoupí Jakub-Marek Štěpán s přednáškou „Měkké dovednosti, tvrdé výsledky: Jak se stát nepostradatelným v jakékoli firemní kultuře“.
Po poledni naváže Martina Astlová s workshopem „The Power of Talent: How to Unlock Your Potential with the Gallup Method“ (od 12:30, posluchárna G303), který účastníkům pomůže objevit a rozvíjet jejich silné stránky.
„JobTUL Days jsou víc než jen veletrh pracovních příležitostí. Jsou místem, kde návštěvníci mohou objevovat svůj potenciál, rozvíjet sebeprezentaci, inspirovat se novými tématy z pracovního prostředí a navazovat kontakty, které jim pomohou při prvních krocích do profesního života. Na své si přijdou i zájemci o program v angličtině,“ říká Kateřina Maršíková, prorektorka TUL a zakladatelka Kariérového centra TUL i spoluorganizátorka veletrhu JobTUL Days, a dodává: „Každoročně roste zájem o prezentaci aktivit z Technické univerzity v Liberci, které podporují kariérní rozvoj, například nabídka zahraničního oddělení, kariérového centra, Student Business Clubu či TULabu a formule TUL.“
Ať už hledáte praxi, brigádu, zaměstnání, nebo jen inspiraci, JobTUL Days 2025 nabídnou vše na jednom místě.
Podrobný program a seznam vystavujících firem a institucí, stejně jako fotografie a videa z minulých ročníků najdete na www.jobtuldays.cz.
Radek Pirkl mluvčí TUL +420 734 518 418 radek.pirkl@tul.cz
10. listopadu 2025
Spravovat souhlas s cookies
Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek a našich služeb.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistika
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
