Řešené projekty

Revue Academix vznikla z absence obdobného tuzemského tištěného nezávislého periodika zaměřeného primárně na žánr eseje, které by se věnovalo diskusní a recenzní esejistice a popularizaci idejí od společenských po přírodní vědy. Prostor periodika slouží jako platforma pro setkávání i střetávání rozmanitých názorových proudů, pro otevřenou nestrannou diskusi, ale také k reflexi poznatků vědeckého, společensko-vědního a humanitního výzkumu. Cílem je publikovat pouze texty s vysokou odbornou a literární úrovní, nadčasovou reflexi aktuálních otázek naší doby místo rychlého žurnalismu, pro ty, kteří se nebojí číst a přemýšlet. Revue nabízí pestrý mix osobností, jedinečný pro každé číslo. Obsah je mezigenerační, jak autorsky (prostor pro začínající i zavedené autory), čtenářsky (obsah pro čtenáře různých věkových skupin), takvtematicky/formátově (hledání forem pro mezi/generační pohledy). Vedle kvality obsahu se zaměřujeme na kvalitní grafické zpracování a typografii, rovněž u každého čísla spolupracujeme minimálně s jedním ilustrátorem. Každé číslo je zaměřeno na jedno specifické téma, v tomto roce: Svoboda slova; Civilizační hrozby; Sociální metabolismus; Technologie budoucnosti. Klíčové téma je pak nahlédnuto z různých perspektiv, popsáno v rozmanitých kontextech a tematických okruzích, které se navzájem prolínají. Ve čtvrtletníku publikujeme primárně původní texty tuzemských autorů, v každém čísle jsou zastoupeni autorky a autoři z Liberce.

Období

01. 04. 2023 – 15. 12. 2023

Zdroj

SML

Kód projektu

DS202301283

Web

https://www.liberec.cz/cz/mesto-samosprava/granty-dotace/fondy-mesta/kulturni-fond-statutarniho-mesta-liberec.html

Řešitel

Mgr. Michal Trčka, Ph.D.

Budeme studovat a dále rozvíjet agregace dvou a více vědeckých metodologií, optimální z hlediska pozorovaných dat, vedoucí k co nejpřesnějším závěrům. S tím souvisí i vhodná agregace několika dostupných datových souborů. Hlavním cílem je využití v ekonomii, v podnikání a pojišťovnictví. Přestože vědecká společnost sleduje tyto problémy odedávna, současná situace klade nové požadavky na rychlé, pružné a přesné závěry, založené na nových myšlenkách. Těmto cílům také přispějí naše nové originální metody založené na hlubokých matematických výsledcích. Kriteria optimality přizpůsobená situaci využijí očekávaný užitek, riziko a entropii. Využijeme skórových funkcí a density quantile transformací, které nám umožní zbavit postupy závislosti na poloze a měřítku a soustředit se na jejich tvar. V rozhodovacích postupech využijeme Choquetových kapacit, dominujících skupiny možných závěrů a rozhodnutí.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2025

Zdroj

GAČR

Kód projektu

22-03636S

Řešitel

prof. RNDr. Jan Picek, CSc.

Optické tenké vrstvy a jejich depozice jsou v dnešní době stále velmi živým tématem. I přes to, že metody depozice jsou již velmi pokročilé a je možné do značné míry předem odhadnout vlastnosti dané vrstvy, při samotném procesu depozice často ve vrstvách vznikají defekty, které je velmi těžké odhalit a jejich vliv se může projevit až po určité době. To se obzvláště týká defektů na rozhraní vrstev. Tyto defekty mohou mít vliv jak na samotné optické vlastnosti vrstev, tak i na jejich mechanické vlastnosti. Pro charakterizaci tenkých vrstev (a s tím spjatým odhalováním defektů) byla vyvinuta celá řada metod, jejichž významnou část zastávají metody optické. Cílem této práce je využití optického nelineárního jevu, takzvané generace druhé harmonické, k detekci defektů na předem vybraných vzorcích. Zprvu bude tato metoda použita primárně na vzorky s tenkými vrstvami TiO2, SiO2 a dalších, kde může docházet k delaminaci vrstev nebo degradaci vinou laserového záření. Detekce druhé harmonické na takovýchto vzorcích umožní efektivně odhalit tyto nedokonalosti dlouhou dobu před tím, než se projeví.

Období

01. 02. 2023 – 31. 01. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-3334

Řešitel

Ing. Jakub Lukeš

Přestože se komerční potenciál nanovlákenných materiálů vyrobených metodou elektrického zvlákňování v posledních letech stabilně zvyšuje a lze předpokládat jeho další růst, zůstává nízká produktivita stávajících výrobních postupů a zařízení hlavním limitujícím prvkem širšího rozvoje tohoto materiálového odvětví. Zvýšení výrobních rychlostí je však podmíněno hlubší znalostí podstaty zvlákňovacího procesu. Proto je výzkum jeho základních principů stále aktuální. Elektrické zvlákňování polymerních roztoků ovšem představuje komplikovaný elektrohydrodynamický děj, který je ovlivňován velkým množstvím vnitřních i vnějších parametrů. Separace jednotlivých parametrů je omezena nejenom přítomnost silného elektromagnetického pole, ale také provázaností jednotlivých proměnných, např. intenzita elektrického pole – geometrie zvlákňovacího zařízení, polymer – rozpouštědlo nebo koncentrace polymeru – průměrná molekulová hmotnost polymeru – viskozita roztoku apod. Pro potřeby detailního studia chování polymerních roztoků během zvlákňování je proto vhodné co nejvíce zkušební systém zjednodušit. Jedním z vhodných zjednodušení může být použití chemicky příbuzných polymerů, jejichž struktura se mění definovaně a postupně, přičemž jsou zároveň rozpustné a elektricky zvláknitelné z jediného rozpouštědlového systému. V předchozí práci navrhovatele projektu a kolektivu autorů bylo prokázáno, že takový systém představují alifatické polyamidy (PA) rozpuštěné ve směsi kyseliny mravenčí a dichlormethanu. Alifatické polyamidy tvoří rozšířenou skupinu syntetických termoplastických, obvykle semikrystalických polymerů, využívaných v mnoha odvětvích průmyslu. Mezi jejich přednosti patří dobré mechanické vlastnosti, chemická i tepelná stálost, otěruvzdornost a dobrá zpracovatelnost. Nejčastějšími zástupci běžných, elektricky zvlákňovaných polyamidů jsou PA 6 a PA 66. Množství alifatických polyamidů je však širší. V souvislosti se zaměřením projektu to umožňuje elektricky zvlákňovat chemicky příbuzné polymery při ponechání většiny ostatních materiálových a technologických podmínek beze změny, což umožňuje získání cenných dat obecnějších závislostí mezi strukturou polymeru a projevem jeho elektrického zvlákňování. Cílem tohoto projektu tak je hlouběji prozkoumat vlastnosti vhodných polyamidových roztoků z pohledu elektrického zvlákňování, jejich fyzikálně-chemických vlastností a zejména zmíněnou závislost mezi chemickou strukturou použitého polyamidu a vlastnostmi výsledných vlákenných struktur.

Období

01. 02. 2023 – 31. 01. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-6338

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Glaukom patří mezi frekventované a komplikované oční onemocnění, které často vede k výraznému poškození zraku, případně až k praktické slepotě. Za hlavní rizikový faktor je považován zvýšený nitrooční tlak (NOT). Snížení NOT je také v současné době jedinou známou účinnou léčbou onemocnění. Jedním z používaných chirurgických postupů je implantace drenážních implantátů, které odvádějí část nitrooční tekutiny mimo přední oční komoru. Tyto postupy ovšem mají i svá rizika, především nedostatečné snížení NOT, vznik pooperační hypotonie, tvorbu adhezí, nebo progresivní poškození endotelových buněk rohovky spojené s tuhostí implantátu. Další nevýhodou je relativně vysoká cena implantátů. Cílem projektu je vyvinout antifibrotizační intraokulární nanovlákenný implantát z měkkého, pružného a zároveň mechanicky odolného materiálu na bázi biokompatibilního polymeru polyvinylidenfluoridu, připraveného metodou elektrospinningu na zařízení NanospiderTM. Jeho struktura bude napodobovat nativní filtrační orgán oka, trabekulární síťovinu. V rámci projektu bude provedeno měření průtoku nitrooční tekutiny skrz nanovlákennou vrstvu pomocí laboratorní filtrační aparatury modifikované pro simulaci perfuze nitrooční tekutiny glaukomatozního i zdravého oka. Funkčnost implantátu z hlediska odolnosti vůči buněčné fibrotizaci bude sledována in vitro s fibroblastovou a endotelovou buněčnou linií. Antiadhezivní vlastnosti materiálu budou testovány mechanicky přímo k oční tkáni. Implantace nanovlákenného planárního materiálu bude provedena zcela novým způsobem, v rámci implantace umělé čočky s vytvořením podspojivkového filtračního prostoru pro odtok přebytečné kapaliny. Nový postup bude ověřen na kadaverózních prasečích bulbech včetně simulace transportních vlastností při různých hladinách NOT. Funkční vlastnosti implantátu budou popsány in vivo na modelu prasete. Důraz bude kladen zejména na proces hojení, eliminaci hypotonie, vyšetření endotelu rohovky a snížení NOT v krátkodobém a dlouhodobém horizontu.

Období

01. 05. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MZ

Kód projektu

NU23-08-00586

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Hlavním cílem je vývoj materiálů na bázi nanovlákenných nosičů a s obsahem účinných látek, které budou využity na léčbu infekčního onemocnění kůže (herpes/opar) a k ošetření ranek po odstranění klíštěte a vpichu bodavého hmyzu.

Období

01. 04. 2020 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW01010214

Řešitel

Ing. Miroslava Rysová, Ph.D.

Řada současných zákroků cévní chirurgie jako je paliativní léčba vrozených srdečních vad, bandážování aneurysmat, arterializovaných žilních štěpů či prevence tzv. „endoleak“ je založena na mechanické interakci tepenné stěny a vnější výztuže. Vprojektu bude vyvinut kompozitní materiál tvořený nanovlákny kopolymerů poly-Llaktátu (PLA) a polykaprolaktonu (PCL) kombinovaného s kolagenní matricí ve formě resorbovatelné arteriální bandáže umožňující redukci průtoku krve arteriálním řečištěm a ochranu arteriální stěny před patologickou deformací a rupturou. Budou stanoveny strukturní, degradační a mechanické vlastnosti kompozitního materiálu v simulovaném prostředí živého organismu a vlivem sterilizace. Biokompatibilita bandáže bude ověřena na buněčných kulturách a v peritoneu potkana a biomechanické a degradační vlastnosti a interakce materiálu s arteriální stěnou budou popsány na modelu králíka. Schopnost bandáže cíleně regulovat tepenný krevní průtok bude stanovena při bandáži plicnice a břišní aorty prasete.

Období

01. 05. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

MZ

Kód projektu

NU20-02-00368

Řešitel

doc. Ing. Eva Kuželová Košťáková, Ph.D.

B-SHAPES se snaží identifikovat, pochopit a zhodnotit klíčovou roli hranic jako ústředního faktoru při utváření a změně vnímání evropských společností a politiky v 21. století.

Období

01. 04. 2023 – 31. 03. 2026

Zdroj

EUK

Kód projektu

101095186

Řešitel

doc. Mgr. Hynek Böhm, Ph.D.

Systém „BUSkit“ bude modulární systém pro podporu testování palubních systémů, jehož hlavním účelem bude analýza, sběr, filtrování, simulace, emulace a injektování dat na palubních sběrnicích (CAN bus, LIN, FlexRay, CarEthernet).

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

CK02000158

Řešitel

Ing. Josef Novák, Ph.D.

BUSkit – systém pro sběr, analýzu, filtrování a simulaci dat systémů přípojných prostřednictvím automobilových palubních sběrnic Systém „BUSkit“ bude modulární systém pro podporu testování palubních systémů, jehož hlavním účelem bude analýza, sběr, filtrování, simulace, emulace a injektování dat na palubních sběrnicích (CAN bus, LIN, FlexRay, CarEthernet).

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

CK02000158

Řešitel

Ing. Josef Novák, Ph.D.

Vlákenné materiály jsou v současné době velmi účinným nástrojem tkáňového inženýrství, které jich využívá pro tvorbu nosičů buněčných kultur. Proto jednou z výzev současné doby je modifikace vláken bioaktivními molekulami tak, aby byly v této oblasti efektivnější. K funkcionalizaci vláken z běžně zvlákňovaných polymerů je však obvykle nutné provádět optimalizaci tohoto kroku pro každou látku zvlášť. Cyklodextriny jsou již běžně využívány jako nosiče bioaktivních látek a tuto funkci mohou plnit i v případě, kdy jsou součástí vlákenného materiálu. Přičemž modifikovatelnost cyklodextrinů mnoha různými bioaktivními sloučeninami je nejen snadná ale i rychlá. Proto příprava cyklodextrinových vláken představuje cestu, jak připravit plně funkční a zároveň univerzální materiál využitelný pro tkáňové nosiče. Ačkoli jsou takové materiály již připravovány, pro jejich syntézu je využíváno toxických látek (např. epichlorohydrin). Tento projekt je zaměřen na přípravu vláken složených z cyklodextrinů zesíťovaných kyselinou citrónovou, tedy z látek přírodního původu.

Období

01. 02. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

Kód projektu

SGS-2022-3051

Řešitel

Ing. Petra Karmazínová

Zvýšit kapacitu institucí vysokoškolského vzdělávání (HEI) při podpoře institucionálního zapojení a změn, posilování partnerství, přispívání k rozvoji inovací a podnikání, zvyšování kvality inovací a podnikatelského vzdělávání a podpoře sdílení znalostí se zaměřením na hluboké iniciativy technických talentů a konkrétně o implementaci a integraci technologie 5G.

Období

01. 05. 2023 – 31. 08. 2024

Zdroj

EUK

Kód projektu

23609

Řešitel

doc. Ing. Aleš Kocourek, Ph.D.

Poly- a perfluoralkylované sloučeniny (PFAS) jsou skupinou antropogenních látek s významnou povrchovou aktivitou, extrémní chemickou a tepelnou stabilitou a unikátními hydrofobními a lipofobními vlastnostmi. Vzhledem k jejich velkému průmyslovému použití, výše zmíněné stabilitě a toxicitě se ukázaly být velmi nebezpečné pro životní prostředí. Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech (POPs) jejich použití omezila a dala tak vzniknout jejich novým alternativám s etherovými kyslíky nebo atomy chloru. Tyto nové alternativní sloučeniny ještě nebyly toxikologicky plně prozkoumány, ale z dosavadních studií vyplývá, že mohou také mít závažné dopady na fauny i flóru. Vyvstává tedy potřeba pro vývoj systémů pro odstraňování těchto škodlivin z kontaminovaných oblastí. Konvenční technologie čištění odpadních vod mají zjevné nedostatky a mezi jejich alternativami jsou nanotechnologie vnímány jako jedny z nejlepších a nejperspektivnějších technologií, přičemž se jako nejúčinnější jeví magnetické nanočástice. Ty jsou na jejich povrchu dále funkcionalizovány za účelem vyšší absorpční kapacity a lepší stability nanočástic v různých prostředích. Tento projekt si klade za cíl navrhnout magnetický nanočásticový systém tak, aby maximalizoval schopnost navázání PFAS a mohlo tudíž dojít k jejich odstranění z kontaminovaných vod.

Období

01. 03. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

LUAUS23155

Řešitel

doc. RNDr. Michal Řezanka, Ph.D.

Cílem projektu je vytvořit diagnostický prostředek pro stanovení úrovně motorické kompetence u dětí ve věkové kategorii od 6 do 9 let. Bude určen pedagogům 1. stupně základních škol, kteří dosud nemají v rukou neklinický prostředek pro prvotní screening motorické kompetence. Bude realizovatelný v běžné výuce ve školním prostředí pro vyhledávání dětí s motorickými obtížemi, které mohou v těžší formě indikovat dyspraxii klasifikovanou jako specifickou poruchu učení. Vyhodnocení úrovně motorické kompetence i případných oblastí oslabení bude usnadněno vytvořením jednoduchého online programu dostupného na webových stránkách projektu. Po vyhodnocení případných oslabení lze při nápravě navázat metodickými listy se specifickým zaměřením na oslabenou oblast motoriky.

Období

01. 06. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TL03000221

Řešitel

PhDr. Iva Šeflová, Ph.D.

Cílem projektu je vytvořit diagnostický prostředek pro stanovení úrovně motorické kompetence u dětí ve věkové kategorii od 6 do 9 let. Bude určen pedagogům 1. stupně základních škol, kteří dosud nemají v rukou neklinický prostředek pro prvotní screening motorické kompetence. Bude realizovatelný v běžné výuce ve školním prostředí pro vyhledávání dětí s motorickými obtížemi, které mohou v těžší formě indikovat dyspraxii klasifikovanou jako specifickou poruchu učení. Vyhodnocení úrovně motorické kompetence i případných oblastí oslabení bude usnadněno vytvořením jednoduchého online programu dostupného na webových stránkách projektu. Po vyhodnocení případných oslabení lze při nápravě navázat metodickými listy se specifickým zaměřením na oslabenou oblast motoriky.

Období

01. 06. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TL03000221

Řešitel

PhDr. Iva Šeflová, Ph.D.

Projekt je zaměřen na výzkum a vývoj lehkých struktur s proměnlivou tuhostí pro sedák cyklistického sedla s individuálně optimalizovanou uživatelskou ergonomií. Hlavním výsledkem bude prototyp inovativní konstrukce sedla respektující individuální antropometrické a biomechanické charakteristiky uživatele vyvinutého s využitím digitálního biomechanického dvojčete skeletu trupu a pokročilých experimentálně výpočtových přístupů.Dílčí cíle jsou: vyvinutí digitálního biomechanického výpočtového modelu interakce sedla a trupu, identifikace klíčové interakční zóny sedáku a sedací částí člověka podle lidské typologie, pohlaví a dalších antrometrických parametrů. Výroba sedla 3D tiskem, validace digitálního modelu a testování

Období

01. 09. 2023 – 28. 02. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW09020105

Řešitel

doc. Ing. Petr Henyš, Ph.D.

érie diskusních večerů (nejen) nad novými knižními tituly od umění, krásné literatury po popularizaci vědy – od přírodovědných oborů po humanitní – reflektujících aktuální otázky naší doby. Akce organizačně zajišťuje Katedra filosofie Technické univerzity v Liberci, která se podílijí na vydávání revue Academix (šéfredaktor a vydavatel Michal Trčka), ve spolupráci s Knihkupectvím a antikvariátem Fryč, přičemž tento konkrétní projekt bude navazovat na literární večery, které probíhaly v roce 2022 a byly podpořeny Libereckým krajem. Periodicita diskusí bude provázaná s vydáváním jednotlivých čísel revue Academix. Akce se uskuteční primárně v prostorách Knihkupectví a antikvariátu Fryč. Zároveň nám půjde o to, vytvořit tentokrát spíše netradiční diskusní večery, součástí diskusí budou rovněž vstupy liberekých výtvarníků, hudebníků nebo divadelníků. Ke každé akci navíc budeme spolupracovat s jedním výtvarníkem, který vytvoří k akci originální ilustrai pro plakát. Výstupem z akcí bude videozáznam sdílený na sociálních sítích všech partnerů aktivity. Kromě čtyř diskusních večerů plánujeme navíc jeden workshop pro (budoucí) učitele, který se odehraje na Technické univerzitě v Liberci.

Období

01. 03. 2023 – 15. 12. 2023

Zdroj

KÚLK

Kód projektu

OLP/1077/2023

Web

https://dotace.kraj-lbc.cz/kultura/7-1-kulturni-aktivity-v-libereckem-kraji-2023-d455528.htm

Řešitel

Mgr. Michal Trčka, Ph.D.

The ascent of artificial intelligence in edge computing and the accompanying ascent of cloud storage and computing has swept over Europe without any local winners and, at times, in clear conflict with the European way of life. The cloud paradigm is based on technologies that are dominated by American and Chinese companies. The commercial approach towards privacy of the American companies and the governmental interference of the Chinese companies makes Europe’s dependence these technologies undesirable. At the same time the demand for artificial intelligence is pulled from the current devices that roughly equal the capacity of a laptop towards devices that have a significantly smaller footprint but a much higher prevalence. The highest benefit of using these smaller devices is found when used very close to where reality is sensed or influenced. This calls for small, low cost, distributed devices. These types of devices makes using centralized architectures, such as cloud solutions, less logical and opens the door for a paradigm switch towards distributed thinking (for example peer-to-peer, mesh). This switch also provides Europe with an opportunity to catch up and provide solutions that show European values such as energy efficiency, self organisation and privacy by design. This project builds a consortium that delivers a solution in each of the key application areas of which all smart, AI enabled, components are delivered by European members of the consortium based on the key European values named above.

Období

01. 05. 2021 – 30. 04. 2024

Zdroj

EUK

Kód projektu

101007273-1

Řešitel

doc. Ing. Michal Petrů, Ph.D.

The ascent of artificial intelligence in edge computing and the accompanying ascent of cloud storage and computing has swept over Europe without any local winners and, at times, in clear conflict with the European way of life. The cloud paradigm is based on technologies that are dominated by American and Chinese companies. The commercial approach towards privacy of the American companies and the governmental interference of the Chinese companies makes Europe’s dependence these technologies undesirable. At the same time the demand for artificial intelligence is pulled from the current devices that roughly equal the capacity of a laptop towards devices that have a significantly smaller footprint but a much higher prevalence. The highest benefit of using these smaller devices is found when used very close to where reality is sensed or influenced. This calls for small, low cost, distributed devices. These types of devices makes using centralized architectures, such as cloud solutions, less logical and opens the door for a paradigm switch towards distributed thinking (for example peer-to-peer, mesh). This switch also provides Europe with an opportunity to catch up and provide solutions that show European values such as energy efficiency, self organisation and privacy by design. This project builds a consortium that delivers a solution in each of the key application areas of which all smart, AI enabled, components are delivered by European members of the consortium based on the key European values named above.

Období

01. 05. 2021 – 30. 04. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

101007273-1

Řešitel

doc. Ing. Michal Petrů, Ph.D.

Cílem projektu je uspořádání odborné konference (Dítě v časech nouze a naděje. Překonávání válečných útrap, epidemií a sociálních, psychických i tělesných handicapů dětí a mládeže) a vedení diskuse a analýzy ohledně dopadů válek, epidemií na výchovu a vzdělávání, ohledně snah o překonávání fyzických, psychických, sociálních handicapů v procesech vzdělávání, výchovy a každodenní socializaci dětí a mládeže. Právě dvacáté století, které jsme již „uzavřeli“, zřetelně poukázalo, jak silné byly dopady válečných konfliktů, jak zásadní byly otázky překonávání handicapů ve výchově i širším společenském a kulturním životě. Právě česko-německá zkušenost se projevila v této diskusi jako základní. Konference si vedle „česko-německých témat“ klade za cíl poukázat na souvislosti a otázky dopadů válečných útrap, civilizačních krizí na evropský pedagogický dialog a rozšířit tak téma „česko-německého“ dialogu na dialog evropský. Téma konference navazuje na téma roku 2022 Česko-německého roku fondu budoucnosti, ale i na témata, která v roce 2022 „vedla“ univerzitní diskusi: co nás v Evropě spojuje a co nás rozděluje, jak „neselhat“ v pedagogicko-kulturním dialogu, když čelíme zásadním hrozbám. Cílem je uspořádání konference, vedení širšího dialogu, který bude mít dopady do vedení univerzitní výuky na českých, německých, ale i evropských univerzitách, které připravují do současného komplikovaného světa učitele, učitelky, pedagogy. Dalším cílem po ukončení projektu (samotné konference) je vydání společného časopiseckého čísla Historia scholastica, (ISSN 2336-680X online; 1804-4913 print) mezinárodního časopisu zaměřeného na kulturně historickou a historicko-pedagogickou analýzu otázek výchovy a vzdělávání.

Období

21. 03. 2023 – 31. 10. 2023

Zdroj

Česko-německý fond budoucnosti

Kód projektu

4-23-13158

Řešitel

prof. PhDr. Tomáš Kasper, Ph.D.

Evropský digitální inovační hub – severní a východní Čechy, navazuje na existující propojení odborného a technologického know-how progresivních digitalizačních aktivit svých partnerů, kteří dlouhodobě poskytují služby v oblasti digitální transformace malých a středních podniků a veřejných institucí, inovací, technického vzdělávání a základního a aplikovaného výzkumu – to vše ve vazbě na umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost. Do projektu budou zapojeny FM, EF a CXI. Spolufinancování je realizováno formou fakturací podpořeným firmám.

Období

01. 05. 2023 – 30. 04. 2026

Zdroj

EUK

Kód projektu

101120003

Řešitel

Ing. Jan Kočí

Projekt má dva dílčí cíle. Prvním z nich je vývoj a ověření energeticky efektivních průmyslových elektrodialyzérů schopných recyklovat různé typy cenných složek z průmyslových odpadních vod (POV). Důraz bude kladen na dosažení maximální možné koncentrace produktu a co nejnižší spotřeby elektrické energie na elektrodialýzu při co nejvyšší proudové účinnosti. Druhým dílčím cílem projektu je s využitím navrženého elektrodialyzéru pro EDBM ověřit technologii regenerace chemikálií z oplachových vod z neutralizačních stanic galvanoven. Kyselé vody z oplachových lázní obsahují zbytky kyselin a drahých kovů (Cu, Ni; stovky až tisíc mg/l). Oplachové vody jsou neutralizovány, aby byly vysráženy těžké kovy. Po vysrážení bude zbylý roztok zpracován pomocí procesu EDBM, čímž se získá kyselina, která bude recyklována do procesu, a louh, který bude znovu použitý na další srážení. Tím se významně sníží spotřeba chemikálií v celém procesu. V rámci tohoto cíle bude také navržena a realizována poloprovozní jednotka elektrodialýzy se třemi až čtyřmi pracovními okruhy, která umožní ověření navržených víceokruhových modulů v reálných podmínkách.

Období

01. 04. 2023 – 31. 03. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000571

Řešitel

Ing. Martin Seidl, Ph.D.

Projekt má dva dílčí cíle. Prvním z nich je vývoj a ověření energeticky efektivních průmyslových elektrodialyzérů schopných recyklovat různé typy cenných složek z průmyslových odpadních vod (POV). Důraz bude kladen na dosažení maximální možné koncentrace produktu a co nejnižší spotřeby elektrické energie na elektrodialýzu při co nejvyšší proudové účinnosti. Druhým dílčím cílem projektu je s využitím navrženého elektrodialyzéru pro EDBM ověřit technologii regenerace chemikálií z oplachových vod z neutralizačních stanic galvanoven. Kyselé vody z oplachových lázní obsahují zbytky kyselin a drahých kovů (Cu, Ni; stovky až tisíc mg/l). Oplachové vody jsou neutralizovány, aby byly vysráženy těžké kovy. Po vysrážení bude zbylý roztok zpracován pomocí procesu EDBM, čímž se získá kyselina, která bude recyklována do procesu, a louh, který bude znovu použitý na další srážení. Tím se významně sníží spotřeba chemikálií v celém procesu. V rámci tohoto cíle bude také navržena a realizována poloprovozní jednotka elektrodialýzy se třemi až čtyřmi pracovními okruhy, která umožní ověření navržených víceokruhových modulů v reálných podmínkách.

Období

01. 04. 2023 – 31. 03. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000571

Řešitel

Ing. Martin Seidl, Ph.D.

Projekt má dva dílčí cíle. Prvním z nich je vývoj a ověření energeticky efektivních průmyslových elektrodialyzérů schopných recyklovat různé typy cenných složek z průmyslových odpadních vod (POV). Důraz bude kladen na dosažení maximální možné koncentrace produktu a co nejnižší spotřeby elektrické energie na elektrodialýzu při co nejvyšší proudové účinnosti. Druhým dílčím cílem projektu je s využitím navrženého elektrodialyzéru pro EDBM ověřit technologii regenerace chemikálií z oplachových vod z neutralizačních stanic galvanoven. Kyselé vody z oplachových lázní obsahují zbytky kyselin a drahých kovů (Cu, Ni; stovky až tisíc mg/l). Oplachové vody jsou neutralizovány, aby byly vysráženy těžké kovy. Po vysrážení bude zbylý roztok zpracován pomocí procesu EDBM, čímž se získá kyselina, která bude recyklována do procesu, a louh, který bude znovu použitý na další srážení. Tím se významně sníží spotřeba chemikálií v celém procesu. V rámci tohoto cíle bude také navržena a realizována poloprovozní jednotka elektrodialýzy se třemi až čtyřmi pracovními okruhy, která umožní ověření navržených víceokruhových modulů v reálných podmínkách.

Období

01. 04. 2023 – 31. 03. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000571

Řešitel

Ing. Martin Seidl, Ph.D.

Výsledkem bude funkční vzorek zařízení pro zvlákňování polymerních roztoků účinkem střídavého elektrického pole (AC electrospinning) zahrnující energeticky úsporný systém pohonu lankových elektrod. Přínosem bude výrazná úspora elektrické energie, snížení počtu pohonů a zvýšení rovnoměrnosti vyráběné nanovlákenné vrstvy.

Období

01. 04. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000018/15

Řešitel

prof. Ing. Jaroslav Beran, CSc.

Projekt Enhanced Inovativní biotechnologie in situ pro kontaminovanou sanaci půdy (EiCLaR) ”integruje biologické a nebiologické procesy s cílem rozšířit přínos udržitelnosti a nákladové efektivity bioremediace in situ (ISBR) na mnohem širší škálu problémů kontaminace půdy. Cílem je pozvednutí biotechnologie na novou úroveň spojením přístupu s nebiologickými procesy se zaměřením na obtížné a/nebo složité směsi a místa kontaminace, vývoj inovativní biotechnologie pro likvidaci kontaminantů a její uvedení na trh, schopné praktického a komerčního nasazení do 3 let po ukončení tohoto projektu.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

EUK

Kód projektu

SEP-210657807

Řešitel

Ing. Jaroslav Nosek, Ph.D.

Projekt se zaměřuje na vytvoření pokročilého vícevrstevného filtračního materiálu s antibakteriálním účinkem zaměřeným zejména na vysoce rezistentní patogenní bakterie. Antibakteriální vrstva je založena na nanovlákenných nosičích s enkapsulovanými bakteriofágy. Bakteriofágy, neboli fágy, jsou viry specificky napadající a likvidující konkrétní bakterie a představují bezpečnou alternativu antibiotik a antiseptik. Filtrační materiál bude tvořen vrstvami předfiltru, nanovlákenného nosiče bakteriofágů a nanovlákenné vrstvy pro záchyt nanočástic a virů. Cílem projektu je vytvořit nový filtrační materiál pro aktivní eliminaci biologických kontaminantů ve vzduchotechnických aplikacích (např. nemocnice, kanceláře) vedoucí ke zvýšení bezpečnosti prostředí a zamezení šíření patogenů.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2023

Zdroj

MV

Kód projektu

VB01000025

Řešitel

Ing. Jakub Hrůza, Ph.D.

Náplní předmětu je představení Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) jako komplexní, legislativně zakotvené součásti vzdělávacího procesu na základních (ZŠ) a středních (SŠ) školách. V rámci předmětu se studenti seznámí s legislativními a kurikulárními dokumenty a specifikami školského systému, veřejné správy, samosprávy i ekocenter. V praktické části předmětu studenti pochopí na konkrétních případech principy a metody vhodné pro environmentální výchovu. Shlédnou a analyzují krátkodobé a dlouhodobé výukové programy (například Škola pro udržitelný život, Ekoškola, Pochybné suvenýry, Zvířata v ohrožení, Zelený ostrov, Velikonoční ostrov, 7 barev duhy, Les ve škole, Studánky víly Rozárky, Hurvínkovy cesty do přírody, Čtyři království apod.). Dále pochopí na příkladech Ekoškol důležitost šetrného provozu, princip Fair-trade, důležitost ekologické stopy a dalších činností šetrných k životnímu prostředí. Studenti si prakticky vyzkouší specifika různých věkových skupin při zadání tvorby učebního celku a na příkladech z praxe si osvojí pestré metody, jak EVVO provádět na ZŠ a SŠ. Studenti se dozvědí, jak mohou školy a pedagogové využívat služby v oblasti EVVO poskytované různými organizacemi (například odborné instituce typu zoo, ekocentra,…).

Období

01. 01. 2023 – 30. 09. 2024

Zdroj

KÚLK

Kód projektu

OLP/1406/2023

Web

https://dotace.kraj-lbc.cz/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi/8-1-podpora-environmentalniho-vzdelavani-vychovy-a-osvety-d453627.htm

Řešitel

doc. Dr. RNDr. Kamil Zágoršek

Vzdělávací mobilita jednotlivců v rámci programu Erasmus+ ve výzvě 2023 – Blended intensive programme

Období

01. 06. 2023 – 31. 07. 2025

Zdroj

DZS

Kód projektu

2023-1-CZ01-KA131-HED-000121549

Řešitel

Michaela Andělová

Vzdělávací mobilita jednotlivců v rámci programu Erasmus+ ve výzvě 2021 – organizace mobilit

Období

01. 09. 2021 – 31. 10. 2023

Zdroj

DZS

Kód projektu

2021-1-CZ01-KA131-HED-000006537

Řešitel

Michaela Andělová

Vzdělávací mobilita jednotlivců v rámci programu Erasmus+ ve výzvě 2021 – organizace mobilit

Období

01. 09. 2021 – 31. 10. 2023

Zdroj

DZS

Kód projektu

2021-1-CZ01-KA131-HED-000006537

Řešitel

Michaela Andělová

KA131 – Vysokoškolské mobility jednotlivců (studenti a zaměstnanci) mezi programovými zeměmi v práci projektu Erasmus+.

Období

01. 06. 2022 – 31. 07. 2024

Zdroj

DZS

Kód projektu

2022-1-CZ01-KA131-HED-000063506

Řešitel

Michaela Andělová

Vzdělávací mobilita jednotlivců v rámci programu Erasmus+ ve výzvě 2022 – organizace mobilit

Období

01. 06. 2022 – 31. 07. 2024

Zdroj

DZS

Kód projektu

2022-1-CZ01-KA131-HED-000063506

Řešitel

Michaela Andělová

Výzva 2023 v programu ERASMUS+ 2021-2027, mobility jednotlivců, KA131. Na základě výběrového řízení na mobility jendotlivých fakult a součástí žádá ZHR o grant EK. V žádosti je specifikován pouze počet mobilit, konečná výše grantu bude EK vypočítána na základě uskutečněných předchozích mobilit.

Období

01. 06. 2023 – 31. 07. 2025

Zdroj

DZS

Kód projektu

2023-1-CZ01-KA131-HED-000121549

Řešitel

Michaela Andělová

Cílem projektu E-DRESS je zlepšit digitální připravenost učitelů, technických pracovníků a vytvořit obsah kurzů v souladu s novými výzvami online/smíšené výuky pro oděvní studium.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

EUK

Kód projektu

2021-1-DE01-KA220-HED-000023124

Řešitel

Ing. Adnan Ahmed Mazari, Ph.D.

Hlavním cílem je zkoumat vliv ozáření na systém zhutněný Ca-Mg bentonit – uhlíková oceli za anaerobních podmínek, ovlivněných teplem do 150°C a zaměřit se na zrychlení rychlosti koroze ve srovnání s neozářeným systémem za anaerobních podmínek v anaerobním boxu. K dispozici bude také doplňkový systém zahřátý na 90 °C. Navrhovaný experimentální program nám navíc umožní studovat schopnost přežití mikroorganismů v extrémních přechodných podmínkách. Druhým cílem je tedy prokázat předpoklad omezené mikrobiálně indukované koroze (MIC) při vysokém stresovém zatížení a posoudit přežitelnost bakterií (regenerovaných ze spor), které se mohou podílet na MIC po skončení přechodných stavů. Navrhujeme hypotézu, že teplo a záření budou mít škodlivější vliv na přežití u vzorků nasycených vodou (a rozptýlených) než u vzorků vysušených.

Období

01. 06. 2021 – 31. 05. 2024

Zdroj

EUK

Kód projektu

847593

Řešitel

Mgr. Kateřina Černá, Ph.D.

WP MAGIC bude posuzovat vliv několika souběžných chemických procesů (hydrolýza, vícejontové působení (např. síranů a hořčíku), karbonizace) na mechanické vlastnosti cementových materiálů a jejich vývoj. Pracovní skupina navrhuje různé procesy pro posouzení dlouhodobých vlastností materiálů na bázi cementu, včetně hydraulického transientu (období opětovného nasycení vodou z různých geologických prostředí). Bude využívat a stavět na pokrocích dosažených v minulých a současných evropských projektech (zejména WP CEBAMA, PREDIS, ACED, DONUT) a výslovně vyloučí opakování činností prováděných v těchto předchozích nebo probíhajících projektech. Konečným cílem je získat lepší porozumění chemicko-mechanickému stárnutí cementových materiálů vystavených různým reprezentativním chemickým poruchám pocházejícím z prostředí skládek.

Období

01. 06. 2021 – 31. 05. 2024

Zdroj

EUK

Kód projektu

847593

Řešitel

Mgr. Veronika Hlaváčková, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je snížit produkci elektronického odpadu v Evropě prostřednictvím využití existujícího odpadu, vývoje nových nástrojů pro prodloužení kvality života, recyklací a implementací doporučených pracovních postupů na evropské ůrovni, stejně jako prostřednictvím vybudování silného evropského ekosystému v této oblasti.

Období

01. 07. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

EUK

Kód projektu

101112065

Web

https://www.kdt-ju.europa.eu/calls/kdt-ju-calls-2022

Řešitel

Ing. Lenka Kosková-Třísková, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je snížit produkci elektronického odpadu v Evropě prostřednictvím využití existujícího odpadu, vývoje nových nástrojů pro prodloužení kvality života, recyklací a implementací doporučených pracovních postupů na evropské ůrovni, stejně jako prostřednictvím vybudování silného evropského ekosystému v této oblasti.

Období

16. 12. 2022 – 30. 06. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

čekáme na smlouvu

Řešitel

Ing. Lenka Kosková-Třísková, Ph.D.

Myšlenka projektu DigiMat vzešla z pozorovaného nesouladu mezi digitalizovaným světem současnosti doba a vzdělávací systém, které do značné míry nesplňují současná očekávání. Ve skutečnosti, kritická doba pandemické situace COVID-19 odhalila problémy transformace tradičních forem výuky a učení se digitální cestou, která vznikla v podobě globální vzdělávací krize. I když ICT technologie již jsou přítomné v moderním, inovativním vzdělávání, stále výzkumné, experimentální a technologicky orientované předměty (např materiálové vědy a inženýrství) mohou velmi těžit z podpory pro učitele, kteří je chtějí provádět on-line formovat a uspokojovat vysoké zapojení studentů, motivaci a kreativitu. Navrhovaný projekt má za cíl zvýšit schopnost učitelů vést technologicky orientované předměty/projekty digitálně způsobem orientovaným na studenty. Oddanost učitelů při transformaci svých tříd za účelem distančního vzdělávání vyžaduje vycházet z dobré praxe mezinárodní konsorcium. Kromě toho by přístup k novým formám vzdělávání měl zahrnovat porozumění potřeby a motivátory studentů, které lze vědomě využít ke stimulaci procesu učení. Také se zdá důležité neustále upravovat vyučovaný obsah na úrovni vysokoškolského vzdělávání, pevně jej integrovat s prostředí vědeckého výzkumu.

Období

01. 01. 2022 – 01. 07. 2024

Zdroj

EUK

Kód projektu

2021-1-PL01- KA220-HED-000032141

Řešitel

doc. Ing. Adam Hotař, Ph.D.

Navrhovaný projekt se zaměřuje na rámec kontingentního hodnocení ve spojení s novými numerickými nástroji pro oceňování reálných opcí s cílem posoudit vloženou flexibilitu rozličných investičních příležitostí a výrazně zlepšit rozhodovací proces. V rámci projektu budou nejprve formulovány příslušné problémy oceňování opcí pomocí řídících rovnic či nerovnic. Zadruhé budou analyzovány jednotlivé numerické nástroje vycházející z nespojité Galerkinovy metody a waveletových metod, od jednotlivých jedno-faktorových modelů až po pokročilé vícefaktorové, včetně stochastických parametrů modelu nebo dalších náhodných proměnných, a to vše s ohledem na různé kategorie reálných opcí. Současně s hodnotící procedurou bude věnována pozornost také propojení vlastností vyvinutých numerických schémat s celým rozhodovacím procesem, a to z praktického i teoretického hlediska. Výsledkem daného implementačního postupu bude správná a věcná interpretace investic, zejména s ohledem na případové studie praktického významu.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2025

Zdroj

GAČR

Kód projektu

22-17028S

Řešitel

RNDr. Mgr. Jiří Hozman, Ph.D.

Navrhovaný projekt se bude zabývat praktickou aplikací technologie „energy harvestingu“ v takových oblastech strojírenství, kdy dochází k dějům s výraznými provozními kmity a je obtížné, ekonomicky nevýhodné a především environmentálně nevyhovující napájet různá přídavná zařízení elektrickými články.

Období

01. 04. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000018/001N

Řešitel

prof. Ing. Iva Petríková, Ph.D.

Základním environmentálním problémem samostatně hospodařících návštěvnických areálů (typu zoo, parky, botanické zahrady, sportovní a zábavní areály apod.) je obecný nedostatek užitkové vody (UV) v kvalitě odpovídající skutečným potřebám. To vyvolává vysokou spotřebu pitné vody (PV), která má zbytečně vysokou kvalitu. Snížení až eliminace spotřeby PV bude demonstrováno jako základní výsledek navrhovaného projektu. Optimálním řešením je znovuvyužívání méně znečištěných odpadních vod (OV) společně s dalším environmentálním problémem – zvýšení retence vody v krajině nabohacením zdrojů podzemní (PdzV) a povrchové vody (PoV). Výstupem projektu bude také snížení uhlíkové stopy, a to využitím přírodě blízkých, nízkonákladových systémů čištění vody a zvýšením koloběhu uhlíku z OV v rámci zoo a snížením emisí ve formě OV. Tyto problémy jsou víceméně celoevpropské. Řešení projektu je primárně zaměřeno do návštěvnických center typu zoo. Vyvíjená koncepční opatření v rámci celkového koloběhu hospodaření s vodami však budou jednoduše zobecnitelná a přenositelná do sportovních a zábavních areálů, parků, botanických zahrad apod.

Období

01. 09. 2023 – 28. 02. 2027

Zdroj

MŽP

Kód projektu

101114509

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Developing Europe’s energy system towards net-zero in 2050 as stated in the European SET Plan (20) requires a variety of innovative energy system solutions in which H2 will play a vital role. To secure sufficient and stable green H2 supply over time, storage of excess H2 is crucial to help avoid further consumption of non-renewables in high-demand seasons. A technological challenge is to find and operate flexible, large- scale storage solutions for H2. Underground/subsurface storage in caverns and reservoirs/aquifers has been proposed as a promising solution, but many questions on what will happen with H2 when injected into the living subsurface remain unanswered and overlooked. In close cooperation with energy companies, storage operators and service companies (see section 3) we want to advance the understanding of subsurface energy storage sites by assessing the most critical identified risk: microbial conversion. In our proposed project HyLife, we will focus on underground H2 storage and microbial activity inside the storage sites. Microbial activity can heavily influence storage viability, safety and economics by consuming H2 and producing the toxic, corrosive and explosive gas H2S. The possible microbial processes must be understood from a field-specific point of view and on an experimental level to properly estimate the risks, pinpoint favourable storage sites, and avoid or mitigate potential operational failures. This is important to secure a continuous and long-term energy supply despite intermittent renewable energy production, a key factor in achieving social acceptance of a renewable energy system. By including business assessment of the microbial risks and potentially needed mitigation efforts, the project brings in a valuable cross-cutting dimension, which is of great interest to the industry sector. The project goals are directly in line with the 3European Green Deal, the European SET plan and the mission innovation of the CETPartnership to empower the clean energy transition, pool European knowledge and excellence and accelerate clean energy technologies. We will directly impact national and international policy makers as the new knowledge will be important for defining legal frameworks for full-scale deployment of H2 underground storage.

Období

01. 10. 2023 – 30. 09. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TH83020003

Řešitel

Mgr. Kateřina Černá, Ph.D.

Developing Europe’s energy system towards net-zero in 2050 as stated in the European SET Plan (20) requires a variety of innovative energy system solutions in which H2 will play a vital role. To secure sufficient and stable green H2 supply over time, storage of excess H2 is crucial to help avoid further consumption of non-renewables in high-demand seasons. A technological challenge is to find and operate flexible, large- scale storage solutions for H2. Underground/subsurface storage in caverns and reservoirs/aquifers has been proposed as a promising solution, but many questions on what will happen with H2 when injected into the living subsurface remain unanswered and overlooked. In close cooperation with energy companies, storage operators and service companies (see section 3) we want to advance the understanding of subsurface energy storage sites by assessing the most critical identified risk: microbial conversion. In our proposed project HyLife, we will focus on underground H2 storage and microbial activity inside the storage sites. Microbial activity can heavily influence storage viability, safety and economics by consuming H2 and producing the toxic, corrosive and explosive gas H2S. The possible microbial processes must be understood from a field-specific point of view and on an experimental level to properly estimate the risks, pinpoint favourable storage sites, and avoid or mitigate potential operational failures. This is important to secure a continuous and long-term energy supply despite intermittent renewable energy production, a key factor in achieving social acceptance of a renewable energy system. By including business assessment of the microbial risks and potentially needed mitigation efforts, the project brings in a valuable cross-cutting dimension, which is of great interest to the industry sector. The project goals are directly in line with the 3European Green Deal, the European SET plan and the mission innovation of the CETPartnership to empower the clean energy transition, pool European knowledge and excellence and accelerate clean energy technologies. We will directly impact national and international policy makers as the new knowledge will be important for defining legal frameworks for full-scale deployment of H2 underground storage.

Období

01. 10. 2023 – 30. 09. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TH83020003

Řešitel

Mgr. Kateřina Černá, Ph.D.

Aerogely se vyznačují mimořádnou nanoporézní strukturou, která předurčuje jejich využití jako optimální materiály pro tepelnou ochranu. Aerogely jsou však většinou mechanicky křehké a tudíž nevhodné pro tepelnou izolaci geometricky složitých struktur, které vyžadují flexibilitu izolačních materiálů. Místo „vynucení“ flexibility ve struktuře, i-FACES vyvine jednokomponentní „inherentně flexibilní aerogely“ založené na vlastnostech polyolefinů a polyvinylů, které jsou inherentně mechanicky flexibilní za běžných teplotních podmínek. Kromě toho budou vyvinuty pokročilé kompozity s vyvinutými aerogely a „chytrými“ funkcionalitami založenými na termochromních materiálech. Pro zlepšení ekologického dopadu budou pro vývoj aerogelů použity recyklované materiály.

Období

01. 12. 2020 – 30. 04. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TO01000311

Řešitel

doc. Ing. Stanislav Petrík, CSc.

Cílem projektu je pilotní aplikace sady nových osvědčených technologií založených na pasivních chemických a přírodních (biologických) systémech pro úpravu vody kontaminované POPs z biocidních přípravků. Tyto pesticidy se nacházejí na mnoha místech nejen v Evropě a jsou dlouhodobým zdrojem kontaminace vody, významně omezují její používání, způsobují toxicitu těchto vod živým organismům a člověku a vážně narušují funkci přirozených systémů. Celý proces úpravy vody je založen na synergických účincích různých metod (oxidační redukce, bioakumulace a bioredukce), aby postupně přeměnil kontaminující látky na netoxické nebo významně méně toxické látky, které jsou dlouhodobě biologicky odbouratelné.

Období

01. 01. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

EUK

Kód projektu

LIFE18 ENV/CZ/000374

Řešitel

prof. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc.

Vlastní dofinancování TUL pro projekt LIFEPOPWAT.

Období

01. 01. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

Kód projektu

LIFE18 ENV/CZ/000374

Řešitel

prof. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc.

Projekt se zabýváoptimalizací procesu flotace rozpuštěným vzduchem a indukované flotace aplikovaných ve vodním hospodářství (úprava pitné vody, čištění odpadních vod) a jejich inovací za účelem dosažení vyšší účinnosti a energetických úspor. Vrámci projektu budou zkonstruovány poloprovozní flotační jednotky kombinující různé způsoby geneze bublin vzduchu (tlaková flotace, mechanické vhánění plynu pomocí porézních destiček nebo vícefázového čerpadla). Celý proces bude rozšířen o inovativní prvek vpodobě implementace nanobublin, jejichž vlastností bude využito kdosažení vyšší separační účinnosti celého procesu. Projekt zásadním způsobem přispěje krozšíření poznatků o vlivu vstupních podmínek na průběh flotačního procesu vreálných aplikacích. Získané poznatky povedou koptimalizaci procesu a umožní snadné přizpůsobení technologie charakteru vstupující vody a konkrétním potřebám zákazníka. Hlavním výstupem projektu bude ověřená technologie vhodně kombinující standardní procesy flotace mikrobublinami vzduchu sflotací pomocí nanobublin aplikovatelná na úpravu pitné vody a čištění průmyslových odpadních vod (potravinářský průmysl (mlékárny, jatka, drůbežářské a masné závody), petrochemický průmysl, papírenský průmysl)

Období

01. 07. 2023 – 01. 07. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000551

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Projekt se zabýváoptimalizací procesu flotace rozpuštěným vzduchem a indukované flotace aplikovaných ve vodním hospodářství (úprava pitné vody, čištění odpadních vod) a jejich inovací za účelem dosažení vyšší účinnosti a energetických úspor. Vrámci projektu budou zkonstruovány poloprovozní flotační jednotky kombinující různé způsoby geneze bublin vzduchu (tlaková flotace, mechanické vhánění plynu pomocí porézních destiček nebo vícefázového čerpadla). Celý proces bude rozšířen o inovativní prvek vpodobě implementace nanobublin, jejichž vlastností bude využito kdosažení vyšší separační účinnosti celého procesu. Projekt zásadním způsobem přispěje krozšíření poznatků o vlivu vstupních podmínek na průběh flotačního procesu vreálných aplikacích. Získané poznatky povedou koptimalizaci procesu a umožní snadné přizpůsobení technologie charakteru vstupující vody a konkrétním potřebám zákazníka. Hlavním výstupem projektu bude ověřená technologie vhodně kombinující standardní procesy flotace mikrobublinami vzduchu sflotací pomocí nanobublin aplikovatelná na úpravu pitné vody a čištění průmyslových odpadních vod (potravinářský průmysl (mlékárny, jatka, drůbežářské a masné závody), petrochemický průmysl, papírenský průmysl)

Období

01. 07. 2023 – 01. 07. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

04hQEF

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Cílem projektu je vyvinutí inovativní sanační technologie pro lokality s anorganickým typem znečištění podzemních vod. Základní myšlenkou je propojení detailního studia vertikální stratifikace kontaminantu ve zvodni (Funkční vzorek zařízení pro měření vertikální stratifikace anorganické kontaminace umožňující přesnou lokalizaci fázového rozhraní) s následnou odbornou studií přirozené vertikální stratifikace anorganické kontaminace ve zvodni. Současně bude sestaveno zařízení pro inovativní technologii in situ injektáže direct-push, kterým bude aplikována sanační směs vyvinutá na základě výsledků laboratorních pokusů. Všechny vyvinuté technologie budou aplikovány, optimalizovány a ověřeny přímo na lokalitě. Výsledky projektu zásadně zvýší konkurenceschopnost všech spoluřešitelů na trhu.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010511

Řešitel

Ing. Jaroslav Nosek, Ph.D.

Cílem první etapy projektu je výzkum a vývoj dvou nových hi-tech textilií (sandwichového a kobercového typu) s využitím pro “hrubou” filtraci částic větších než 5 μm a dosažením průtoku 2,5 l/s*m2 při tlakovém spádu 1,5 – 3 kPa které budou použitelné pro současná filtrační zařízení v diskové resp. bubnové konfiguraci vyráběná IN-EKO. Cílem druhé etapy je výzkum a vývoj mikrofiltrační membrány s nanovlákennou vrstvou pro záchyt částic větších než 300 nm a se střední hodnotou průtoku 0,1 l/s*m2 dosahovaném při tlakovém spádu 10-30 kPa. A dále pak je cílem i výzkum a vývoj filtračního zařízení s uplatněním mikrofiltrační membrány, které bude dosahovat výkonu až 5 m3/hod. recyklované vody pro další technická využití.

Období

01. 01. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW01010306

Řešitel

prof. Dr. Ing. Jiří Maryška, CSc.

Cílem první etapy projektu je výzkum a vývoj dvou nových hi-tech textilií (sandwichového a kobercového typu) s využitím pro “hrubou” filtraci částic větších než 5 μm a dosažením průtoku 2,5 l/s*m2 při tlakovém spádu 1,5 – 3 kPa které budou použitelné pro současná filtrační zařízení v diskové resp. bubnové konfiguraci vyráběná IN-EKO. Cílem druhé etapy je výzkum a vývoj mikrofiltrační membrány s nanovlákennou vrstvou pro záchyt částic větších než 300 nm a se střední hodnotou průtoku 0,1 l/s*m2 dosahovaném při tlakovém spádu 10-30 kPa. A dále pak je cílem i výzkum a vývoj filtračního zařízení s uplatněním mikrofiltrační membrány, které bude dosahovat výkonu až 5 m3/hod. recyklované vody pro další technická využití.

Období

01. 01. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW01010306

Řešitel

prof. Dr. Ing. Jiří Maryška, CSc.

Cílem projektu je vývoj integrovaného řešení inteligentní ortézy s multisenzorovým systémem pro sběr pohybových dat, která budou sloužit jednak lékařům pro hodnocení rehabilitačního procesu, jednak pacientům pro zpětnou vazbu a motivaci prostřednictvím vážných her. Záměrem je využití v dlouhodobé domácí rehabilitaci zejména pro stárnoucí populaci s diagnostikovanou sarkopenií a případně demencí. Softwarové vybavení umožní kvantitativní evaluaci procesu rehabilitace v dlouhodobém horizontu. Cílem je system vyvinout v česko-taiwanské spolupráci a otevřít si tak možnosti přístupu k rozsáhlejším zahraničním trhům. Tato nová technologie je koncipována jako globální obchodní projekt, počítá se minimálně s anglickou, čínskou a českou jazykovou verzí.

Období

01. 02. 2022 – 31. 01. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TM03000048

Řešitel

doc. Ing. Josef Černohorský, Ph.D.

Cílem projektu je vývoj integrovaného řešení inteligentní ortézy s multisenzorovým systémem pro sběr pohybových dat, která budou sloužit jednak lékařům pro hodnocení rehabilitačního procesu, jednak pacientům pro zpětnou vazbu a motivaci prostřednictvím vážných her. Záměrem je využití v dlouhodobé domácí rehabilitaci zejména pro stárnoucí populaci s diagnostikovanou sarkopenií a případně demencí. Softwarové vybavení umožní kvantitativní evaluaci procesu rehabilitace v dlouhodobém horizontu. Cílem je system vyvinout v česko-taiwanské spolupráci a otevřít si tak možnosti přístupu k rozsáhlejším zahraničním trhům. Tato nová technologie je koncipována jako globální obchodní projekt, počítá se minimálně s anglickou, čínskou a českou jazykovou verzí.

Období

01. 02. 2022 – 31. 01. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TM03000048

Řešitel

doc. Ing. Josef Černohorský, Ph.D.

Mikrobiální infekce komplikují úspěšnou léčbu mnoha zranění. Proto jsou hledány nové technologie usnadňující hojení, snižující mikrobiální rizika a zároveň nezvyšující rizika vzniku antimikrobiální rezistence. Předkládaný projekt si klade za cíl vyvinout nanovlákenné materiály se strukturou shish-kebab (NFSK) napodobující baktericidní struktury vyskytující se na křídlech hmyzu. Možnost cíleného ovlivnění interakcí prokaryotických i eukaryotických buněk s NFSK pomocí úprav morfologie a struktury bude studována v průběhu projektu. Ideální NFSK by měl být biokompatibilní a inhibovat růst nežádoucích mikroorganismů bez nutnosti funkcionalizace. V rámci projektu budou analyzovány mikrobiální interakce s NFSK ve formě jednotlivých vláken i vrstev, konkrétně adheze, tvorba biofilmu, odpověď na oxidativní stres a degradace. Dále bude ověřena biokompatibilita. Navržený soubor cílů dosud nebyl studován, výstupy projektu proto mohou značně usnadnit vývoj nové generace biomateriálů.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

GAČR

Kód projektu

23-05154S

Řešitel

prof. RNDr. David Lukáš, CSc.

Organochlorové sloučeniny, například chloretheny a polychlorované bifenyly, stále představují závažný environmentální problém díky stávající nebo potenciální kontaminaci půdy a zdrojů pitné vody. V minulosti byla mikrobiální degradace organochlorových sloučenin důkladně studována, avšak stále máme velké mezery ve znalostech o distribuci biodegradačních genů organochlorových sloučenin na kontaminovaných lokalitách a jejich propojení s fylogenetickou informací konkrétních bakteriálních taxonů. Cílem tohoto projektu je proto popsat distribuci biodegradačních funkcí a fylogenetický původ bakterií, které tyto funkce nesou. Konkrétně se chceme zaměřit na: vzorce distribuce vybraných biodegradačních genů (bphA a rdhA) v mikrobiálních společenstvech na kontaminovaných lokalitách a jejich propojení s fylogenetikou; roli extrachromozomální DNA v distribuci bidegradačních genů v životním prostředí; objasnění schopnosti bakteriálních konsorcií přizpůsobit se zvýšeným koncentracím organochlorových sloučenin regulací a šířením konkrétních rdhA genů.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

GAČR

Kód projektu

22-00150S

Řešitel

RNDr. Alena Ševců, Ph.D.

Organochlorové sloučeniny, například chloretheny a polychlorované bifenyly, stále představují závažný environmentální problém díky stávající nebo potenciální kontaminaci půdy a zdrojů pitné vody. V minulosti byla mikrobiální degradace organochlorových sloučenin důkladně studována, avšak stále máme velké mezery ve znalostech o distribuci biodegradačních genů organochlorových sloučenin na kontaminovaných lokalitách a jejich propojení s fylogenetickou informací konkrétních bakteriálních taxonů. Cílem tohoto projektu je proto popsat distribuci biodegradačních funkcí a fylogenetický původ bakterií, které tyto funkce nesou. Konkrétně se chceme zaměřit na: vzorce distribuce vybraných biodegradačních genů (bphA a rdhA) v mikrobiálních společenstvech na kontaminovaných lokalitách a jejich propojení s fylogenetikou; roli extrachromozomální DNA v distribuci bidegradačních genů v životním prostředí; objasnění schopnosti bakteriálních konsorcií přizpůsobit se zvýšeným koncentracím organochlorových sloučenin regulací a šířením konkrétních rdhA genů.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

GAČR

Kód projektu

22-00150S

Řešitel

RNDr. Alena Ševců, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je vyvinout novou skupinu funkčních materiálu založených na oxidu CMCs pro jednotlivé části a komponenty používané ve vysokoteplotních aplikacích.

Období

01. 05. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TH71020002

Řešitel

Ing. Mateusz Fijalkowski, Ph.D.

Cílem je vývoj nového kompozitního materiálu určeného primárně jako konstrukční materiál pro tvorbu odlehčené multifunkční schránky elektrických baterií pro vozidla s elektrickým pohonem. Kompozitní materiál bude zajištovat: nízkou hmotnost, vysoké specifické mechanické vlastnosti včetně rázové houževnatosti a odolnosti vůči vibracím, efektivní řízení tepelných poměrů ve schránce, delší životnost, požární bezpečnost, omezení statického nabíjení, odolnost proti korozi, elektromagnetickou kompatibilitu a vysoký odpor proti pronikání vody a vodních par. Kompozitní materiál bude složen z epoxidové matrice se zesílením uhlíkovými multifilamenty s vhodně aktivovaným povrchem plněné vodivými uhlíkovými částicemi na bázi grafénu a expandovaného grafitu optimalizované velikosti a koncentrace.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TM03000010

Řešitel

doc. Ing. Michal Petrů, Ph.D.

Cílem projektu je přispět ke všeobecnému zvýšení konkurenceschopnosti participujících subjektů a vypracovat vhodné metodiky zaměřené na využívaní numerických simulací technologií výrobních procesů a tím umožnit optimalizaci reálných výrobních postupů, snižování výrobních nákladů a přispět tak ke všeobecnému zvýšení konkurenceschopnosti průmyslových subjektů. Mezi hlavní rysy předkládaného projektu lze zařadit vytvoření komplexního numerického modelu virtuálního dvojčete pro oblast řešení procesu výroby sestav samonosných karoserií, kabin, ale i podvozkových částí a jejich hlavních podsestav a skupin (např. sestavy dveří, střechy atd.), tzn.vývoj metodiky řešení a její validace, včetně zafixování metodik numerických simulací procesů nýtování, lepení a vytvrzování karoserií.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010197

Řešitel

doc. Ing. Pavel Solfronk, Ph.D.

Cílem projektu je vytvořit systémový model diagnostiky a intervencí týkajících se vztahů ve sboru a kvality řízení pro síť českých základních a středních škol v Libereckém kraji. Smyslem je podpora a pomoc škole a učitelům v oblasti vztahů uvnitř školy. Dílčími cíli jsou: 1. Využít výstupů základního výzkumu GA ČR 16-10057S “Stabilita a proměny učitelských sborů ZŠ“ při tvorbě metodiky diagnostiky sociálního klimatu učitelských sborů. 2. Vytvořit metodiku obecných a specifických intervencí pro podporu rozvoje jednotlivých škol v oblasti vztahů a vedení lidí. 3. Diagnostikovat stav klimatu učitelských sborů ZŠ a SŠ v Liberci a Libereckém kraji. 4. Využít zjištěná data z diagnostických fází k ověření účinnosti intervencí – aplikovaný výzkum metodou experimentu.

Období

01. 05. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TL03000035

Řešitel

Mgr. Andrea Rozkovcová, Ph.D.

Cílem projektu je vytvořit systémový model diagnostiky a intervencí týkajících se vztahů ve sboru a kvality řízení pro síť českých základních a středních škol v Libereckém kraji. Smyslem je podpora a pomoc škole a učitelům v oblasti vztahů uvnitř školy. Dílčími cíli jsou: 1. Využít výstupů základního výzkumu GA ČR 16-10057S “Stabilita a proměny učitelských sborů ZŠ“ při tvorbě metodiky diagnostiky sociálního klimatu učitelských sborů. 2. Vytvořit metodiku obecných a specifických intervencí pro podporu rozvoje jednotlivých škol v oblasti vztahů a vedení lidí. 3. Diagnostikovat stav klimatu učitelských sborů ZŠ a SŠ v Liberci a Libereckém kraji. 4. Využít zjištěná data z diagnostických fází k ověření účinnosti intervencí – aplikovaný výzkum metodou experimentu.

Období

01. 05. 2020 – 31. 10. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TL03000035

Řešitel

Mgr. Andrea Rozkovcová, Ph.D.

Cílem projektu je vytvořit magnetické fotokatalyzátory pro degradaci antibiotik, jako je sulfamethoxazol, ve vodních systémech, kde se běžně vyskytují. Toho bude dosaženo syntézou magnetických nanoslitin na bázi bizmutu pomocí reaktivní laserové ablace v kapalinách, nedávno prozkoumaného přístupu syntézy, který slibuje jemné ovládání fyzikálně-chemických vlastností nanoslitin. Vzhledem k tomu, že katalytické chování těchto nanoslitin bude navíc poháněno viditelným světlem, jejich využití jako recyklovatelných degradačních činidel nabídne udržitelné řešení pro odstraňování antibiotik z vody. Odstranění těchto znečišťujících látek tak pomůže bojovat proti posilování postavení bakterií rezistentních vůči antibiotikům tím, že omezí jejich dlouhodobé vystavení antibiotikům. Tím se omezí jejich možnosti vyvinout se v superbakterie – jednu z největších přicházejících hrozeb pro lidstvo.

Období

01. 02. 2022 – 31. 12. 2023

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2022-3008

Řešitel

Ondřej Havelka

Změny klimatu (CC) představují riziko pro dostupnost vodních zdrojů v mnoha zemích střední Evropy. Regiony musí zvýšit odolnost vůči extrémním povětrnostním jevům, jako jsou sucha a povodně ve městech, a také vůči vyčerpání městských zdrojů podzemní vody (GW). Dlouhodobě klesající hladiny podzemních vod i nadměrné množství vody v krátkém období se stávají naléhavými riziky, kterým je třeba čelit vhodnými postupy hospodaření s vodou. Cílem projektu je posílit kapacitu regionů ve střední Evropě v oblasti odolnosti vůči změně klimatu z hlediska hospodaření s městskými vodními zdroji prostřednictvím společného vývoje řešení pro přizpůsobení se změně klimatu. Řešení projektu, která budou přijata orgány veřejné správy a vodohospodářskými subjekty, povedou ke změně chování v oblasti vodohospodářství a územního plánování s cílem zvýšit odolnost regionů vůči změně klimatu. Klíčovou inovaci přináší integrální zohlednění problematiky vodního hospodářství jako součásti širších koncepcí přizpůsobení se změně klimatu souvisejících s regiony a městy a komplexní přístup k vodnímu hospodářství. Síť spolupráce 11 organizací bude společně vyvíjet a realizovat 6 pilotních akcí, 8 řešení, 6 akčních plánů a strategii řízení ve prospěch měst, regionů a souvisejících vodohospodářských a vodárenských organizací. Všechna řešení budou mít inovativní charakter a v zapojených regionech dosud nebyla použita. Nadnárodní spolupráce partnerů z různých regionů je nutná pro shromáždění příkladů klíčových aspektů, které je třeba řešit, a souvisejících regionálních odborných znalostí. Práce na nadnárodní úrovni zvýší kapacitu a posílí přenos znalostí, aby se snížily překážky účinného přizpůsobování regionů změně klimatu. Očekáváme, že síť a předvedené osvědčené postupy zvýší informovanost místních a regionálních tvůrců politik, což podpoří další implementaci společně vypracované strategie, akčních plánů a řešení adaptace na změnu klimatu v kontextu městského vodního hospodářství.

Období

01. 04. 2023 – 31. 03. 2026

Zdroj

EUK

Kód projektu

CE0100184

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Změny klimatu (CC) představují riziko pro dostupnost vodních zdrojů v mnoha zemích střední Evropy. Regiony musí zvýšit odolnost vůči extrémním povětrnostním jevům, jako jsou sucha a povodně ve městech, a také vůči vyčerpání městských zdrojů podzemní vody (GW). Dlouhodobě klesající hladiny podzemních vod i nadměrné množství vody v krátkém období se stávají naléhavými riziky, kterým je třeba čelit vhodnými postupy hospodaření s vodou. Cílem projektu je posílit kapacitu regionů ve střední Evropě v oblasti odolnosti vůči změně klimatu z hlediska hospodaření s městskými vodními zdroji prostřednictvím společného vývoje řešení pro přizpůsobení se změně klimatu. Řešení projektu, která budou přijata orgány veřejné správy a vodohospodářskými subjekty, povedou ke změně chování v oblasti vodohospodářství a územního plánování s cílem zvýšit odolnost regionů vůči změně klimatu. Klíčovou inovaci přináší integrální zohlednění problematiky vodního hospodářství jako součásti širších koncepcí přizpůsobení se změně klimatu souvisejících s regiony a městy a komplexní přístup k vodnímu hospodářství. Síť spolupráce 11 organizací bude společně vyvíjet a realizovat 6 pilotních akcí, 8 řešení, 6 akčních plánů a strategii řízení ve prospěch měst, regionů a souvisejících vodohospodářských a vodárenských organizací. Všechna řešení budou mít inovativní charakter a v zapojených regionech dosud nebyla použita. Nadnárodní spolupráce partnerů z různých regionů je nutná pro shromáždění příkladů klíčových aspektů, které je třeba řešit, a souvisejících regionálních odborných znalostí. Práce na nadnárodní úrovni zvýší kapacitu a posílí přenos znalostí, aby se snížily překážky účinného přizpůsobování regionů změně klimatu. Očekáváme, že síť a předvedené osvědčené postupy zvýší informovanost místních a regionálních tvůrců politik, což podpoří další implementaci společně vypracované strategie, akčních plánů a řešení adaptace na změnu klimatu v kontextu městského vodního hospodářství.

Období

01. 04. 2023 – 31. 03. 2026

Zdroj

EUK

Kód projektu

CE0100184

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Plastový odpad se stává stále větší hrozbou pro životní prostředí a společnost. Řešení tohoto naléhavého problému vyžaduje vyžaduje inovativní přístupy. Předchozí výzkumy přinesly informace o zapojení mikroorganismů, a nebo enzymů, do biodegradace syntetických plastů, což vede k možnému vývoji technologie biologického zpracování plastového odpadu. V řadě případů byl výzkum zaměřen na jednotlivé mikroorganismy, nikoliv na komplexní symbiotická mikrobiální konsorcia, jako jsou houby, bakterie a řasy. Výsledky naší předběžné studie poukazují na skutečnost, že plasty inkubované v kultuře řas obsahují na svém povrchu bakterie a houby. V rámci této studie bude zkoumána možnost vyselektovat vhodné kandidáty z řad bakterií a hub pro rozklad plastů s následnou identifikací enzymů zodpovědných za degradační procesy. Jednotlivé izolované mikroorganismy budou osekvenovány Sangerovou sekvenační metodou a kultivovány separátně s přídavkem plastů, přičemž cílem tohoto uspořádání je následně určit, zda daný mikroorganismus hraje roli při jejich degradaci. K charakterizaci enzymů budou použity techniky určené k charakterizace proteinů a degradované produkty budou identifikovány pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Kombinací získaných údajů o enzymech a degradačních produktech bude následně popsán mechanismus a degradační cesta plastů.

Období

01. 02. 2023 – 31. 12. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-3372

Řešitel

Marlita Marlita

Projekt je zaměřen na membránové paropropustné neporézní systémy určené pro textilní aplikace. Cílem je připravit a otestovat tenké membrány z kompozitních materiálů, které splňují požadavky na životnost, ekologičnost a užitné vlastnosti textilií. Projekt je založen na speciální technologii přípravy velmi tenkých membrán s obsahem nanovláken a potenciálně zajímavými užitnými vlastnostmi. Tato na TUL nově vyvinutá technologie bude využita pro aplikaci různých polymerních matric na zejména polyamidová nanovlákna. Jako polymerní matrice budou využívány polymery s potenciálně zajímavými transportními a separačními vlastnostmi, jako je polyvinylalkohol, polyuretan, geopolymer či nanocelulóza. Tyto materiály polymerní matrice budou kombinovány a chemicky modifikovány na základě zvolených aplikací a dílčích experimentálních výsledků. Plánováno je také zvýšit užitnou hodnotu připravených vrstev pro oděvní membrány například pomocí antibakteriální úpravy a enkapsulace aktivních složek. Současně proběhne vývoj metodiky pro laminaci připravené membrány na povrch běžné textilie.

Období

01. 02. 2022 – 31. 01. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2022-6069

Řešitel

Ing. Blanka Tomková, Ph.D.

Jedním z nejzávažnějších dlouhodobých ekologických problémů je přítomnost mikroplastů v ovzduší a ve všech typech vod po celém světě, která neustále roste. Kromě chronických vlivů na lidský organismus mají mikroplasty negativní vliv také na mikrobiální společenstva, zooplankton, ryby, ptáky a vodní makrofyta, přičemž toxicita je ovlivněná tvarem, velikostí a chemizmem daného materiálu. Běžné vlákenné mikroplasty jsou většinou na bázi polyolefinů, které díky své nízké hustotě obyčejně plavou na vodě. Významný podíl mikroplastů v povrchových i podzemních vodách však tvoří vlákenné fragmenty uvolněné z textilních výrobků, které jsou většinou vyrobené z polymerů s vyšší hustotou. Mezi tyto mikroplasty lze zařadit nejen částice uvolňované ze syntetických vláken, ale i z vláken na bázi přírodních polymerů, protože jsou poměrně tuhé a velmi odolné vůči degradačním procesům. Textilní vlákenné mikroplasty se sice nešíří snadno vodním prostředím a spíše se usazují na dně, ale vzhledem k pestřejšímu chemickému složení díky látkám používaným při barvení a chemickým úpravám textilií lze očekávat toxičtější produkty rozkladu a mnohem složitější eliminaci z životního prostředí. Je prokázáno, že více než třetina mikroplastů v řekách a oceánech má svůj původ především v textilních výrobcích. Velké množství těchto vláken se do vodního prostředí dostává již při výrobě textilu a prvních třech cyklech praní a je pravděpodobné, že tato vlákna budou mít zcela odlišný vliv na organizmy než vlákna uvolněná do životního prostředí pomalým zvětráváním. O tomto fenoménu překvapivě chybí informace, a proto jeho výzkum tvoří stěžejní část navrhovaného projektu. V současnosti je také kladený velký důraz na recyklaci textilu, včetně toho, které obsahuje syntetické polymery. Velmi málo se ale ví o možných rizicích souvisejících se zvýšeným uvolňováním vlákenných mikroplastů z recyklovaných textilií. Vlákenné mikroplasty také mohou být vektory pro transport nebezpečných látek jako jsou například antibiotika či PFAS, které se při změně fyzikálně chemických podmínek prostředí mohou opětovně uvolňovat. Této problematice proto chceme věnovat zvýšenou pozornost. Projekt je celkově zaměřen na komplexní studium problémů souvisejících s výskytem textilních vlákenných mikroplastů ve vodních ekosystémech. Projektový tým na české i americké straně se proto bude zabývat zejména: Separací vlákenných mikroplastů ze vzorků povrchových vod a sedimentů a analýzou jejich výskytu, geometrie, morfologie a chemického složení. Determinací textilních mikroplastů. Tvorbou vlákenných mikroplastů v procesu výroby textilu, simulací generování mikroplastů mechanickým oddělováním a vlivem degradačních procesů vlivem opotřebení stárnutím. Analýzou mechanických projevů. Studiem adsorpce/desorpce běžných antibiotik a perfluoroalkylových chemických látek (PFAS) na textilních mikroplastech. Specifickými vlivy různých typů textilních mikroplastů, včetně vláken z recyklovaných materiálů na vodní organismy (bakterie, zelené řasy, vodní makrofyta, perloočky a ryby). Hodnocením rizik textilních vlákenných mikroplastů pro životní prostředí.

Období

01. 03. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

LUAUS23054

Řešitel

RNDr. Alena Ševců, Ph.D.

Rostoucí mezinárodní tlak na vývoj technologií environmentálního inženýrství v oblasti nakládání s odpadními vodami zvyšuje podporu pokročilých vědeckých výzkumů v této oblasti a tyto technologie se stávají efektivnějšími a ekonomicky přístupnějšími. Vývoj nových technologií pro nakládání s odpadními vodami se zaměřuje na pokročilé separační metody v kombinaci s membránovými bioreaktory (MBR). Nahrazením konvenčních sekundárních čistírenských procesů za MBR systémy můžeme zvýšit účinnost novodobých čistíren odpadních vod. Přestože membrány používané pro ultrafiltraci procházejí významným průmyslovým rozvojem, stále existuje potřeba dalších modifikací, které by řešily nevýhody bránící jejich rozsáhlejšímu použití. Především zvyšující se koncentrace nečistot a adheze organických polutantů na povrchu membrány z dutých vláken, vedoucí ke snížení průtoku a funkčnosti, mohou výrazně ohrozit vývoj těchto membrán. Zanášení modifikovaných membrán můžeme omezit tím, že zabráníme adhezi organických částic a suspendovaných pevných látek a snížením sorpce mikroorganismů na povrchu. V tomto projektu využíváme membrány z dutých vláken na bázi fluoropolymerů a dalších polymerů s nízkou povrchovou energií. Povrchy mohou být modifikovány vybranými nanočásticemi pro zajištění odpovídajícího hodnocení morfologie povrchu a tendence adsorbovat nečistoty. Budou připraveny membrány z dutých vláken (z polymerů PTFE, PES, PVDF) na základě charakteristik, jako je porozita, velikost pórů, permeabilita a vnější průměr, a to takovým způsobem, aby byly splněny požadavky na ultrafiltraci odpadních vod. Modifikovaná vrstva by měla být strukturována tak, aby si zachovala permeabilitu a současně měla vlastnosti zamezující jejímu zanešení. Morfologie povrchu, distribuce prvků na povrchu a drsnost povrchu modifikovaných membrán budou hodnoceny pomocí skenovací elektronové mikroskopie (SEM), EDX a mikroskopie atomárních sil (AFM). Hydrofobita/hydrofilita povrchu bude analyzována měřením smáčivosti (kontaktního úhlu). Pro měření průtoku, permeability, TMP a kritického TPM budou připraveny moduly z dutých vláken a membránový biologický reaktor v laboratorním měřítku. Účinnost membrán bude analyzována měřením chemické spotřeby kyslíku (CHSK) a celkového fosforu (TP) na přítoku odpadních vod a v permeátu. K hodnocení růstu bakterií na povrchu membrány bude použita kultivace na agarech. Nakonec bude provedeno kvantitativní vyhodnocení modifikované membrány měřením reverzibilního znečištění, Rr, nevratného znečištění, Rir, celkového znečištění, Rt a poměru obnovy toku, FRR. Zásadní výhody povrchově modifikovaných dutých membrán nám umožňují především prodloužit dobu zdržení (HRT) a retenci kalu (SRT) a suspendovaných pevné látek (NL) za účelem zvýšení účinnosti biologického čištění bez ohledu na zvyšování poměru zanešení membrán MBR systému.

Období

01. 02. 2022 – 31. 12. 2023

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2022-3037

Řešitel

Hadi Taghavian

Projekt je zaměřen na vývoj hardware a firmware modulárního elektronického systému bateriového managementu s vysokou funkční bezpečností, určeného primárně pro elektrická vozidla. Výzkumné aktivity projektu budou zaměřeny na návrh a ověřování pokročilých algoritmů zjišťování přesného okamžitého stavu nabití SoC a algoritmů pro predikci kondice bateriového úložiště SoH. Modularita vyvíjeného zařízení musí umožnit nasazení v aplikacích zaměřených jak na vysokou hustotu energie, tak i výkonu a zároveň reflektovat požadavky na funkční bezpečnost moderních bateriových systémů. Výstupem projektu bude prototyp modulárního elektronického bateriového managementu a funkční vzorek lithiového bateriového úložiště pro trakční aplikaci.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010575

Řešitel

Ing. Pavel Jandura, Ph.D.

Cílem projektu je navrhnout multisenzorový monitorovací systém založený na umělé inteligenci určený ke snížení rizika, ochraně zdraví a bezpečnosti členů IZS v reálném čase. Systém Smart profesních oděvů rovněž umožní dálkové sledování nositelů na stanovišti velitele při běžných i CBRN incidentech v obtížně dostupném terénu pro zlepšení rozhodování velitele. Systém se bude sestávat z modulárního profesního oděvu pro členy IZS, který zajistí optimální termofyziologický, senzorický a ergonomický komfort nositele a bude osazen modulárním telemetrickým multisenzorovým systémem, který umožní v reálném čase monitoraci a inteligentní adaptivní vyhodnocení zdravotního stavu a environmentální zátěže nositele na základě jeho osobního profilu vytvořeného s využitím metod umělé inteligence.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2025

Zdroj

MV

Kód projektu

VJ02010031

Web

https://www.isvavai.cz/cep?s=jednoduche-vyhledavani&ss=detail&n=0&h=VJ02010031

Řešitel

doc. Ing. Antonín Havelka, CSc.

The EU-funded MEDIPOL project is an integrated 4-year programme of knowledge transfer and networking, between six partners with complementary expertise, to design and develop new polymer-based materials for advanced biomedical applications, targeting soft tissues, especially the eye and dermal wounds. There are clear similarities between ocular and dermal sites; understanding these analogies facilitates the design of, for example, corneal bandages, ophthalmic dry eye therapies and effective burn and wound dressings with increased effectiveness. MEDIPOL’s knowledge transfer programme will train 49 professionals as future leaders in academia and industry. The specific major problems being targeted relate to vision and mobility, increasingly critical issues worldwide in healthcare systems that have the task of managing the socio-economic aspects of ageing populations.

Období

01. 01. 2020 – 31. 12. 2024

Zdroj

EUK

Kód projektu

871650

Řešitel

doc. Ing. Petr Mikeš, Ph.D.

Motorickou kompetencí rozumíme rozvoj základních pohybových dovedností odpovídající ontogenetickému vývoji. Odborné studie ukázaly na sekulární pokles jejich úrovně doprovázený poklesem zdravotně orientované zdatnosti. Neúspěšné děti nejsou ochotné vytrvat s učením složitějších motorických úkolů a vyhýbají se činnostem, které je vystavují velké pravděpodobnosti selhání. V rámci životního stylu odmítají účast na pohybových aktivitách jak v dětství, tak později v dospělosti se všemi důsledky sedavého způsobu života. Cílem studie je analýza diagnostických prostředků pro stanovení úrovně motorické kompetence ve školním věku, který je z hlediska monitorování motorické kompetence zásadní pro včasnou detekci odchylek a případnou intervenci. Příspěvek porovnává a hodnotí možnosti užití vybraných testových baterií v českém prostředí z hlediska jejich validity, reliability a objektivity, věkového rozpětí, existence normativních kritérií a nutnosti specifických kompetencí examinátora. Klíčová slova: motorická kompetence, diagnostika, psychomotorický vývoj

Období

01. 02. 2022 – 31. 12. 2023

Zdroj

Kód projektu

SGS-2022-4020

Řešitel

PhDr. Iva Šeflová, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je zjistit, jaké jsou možnosti a limity rozvoje environmentálně udržitelného a sociálně dostupného participativního bydlení v ČR. Chceme: 1) konceptualizovat participativní bydlení pro ČR: identifikovat hlavní formy a navrhnout systémová řešení rozvoje sociální inovace v různých kontextech 2) zjistit, jak potřeby a zájmy aktérů bydlení ovlivňují naplňování environmentálních, sociálních a ekonomických cílů participativního bydlení a navrhnout metodické postupy efektivní regulace pro obce 3) navrhnout a testovat principy a nástroje pro správu v modelových typech participativního bydlení 4) aplikovat výstupy v 6 zapojených městech např. do zadávací dokumentace pro konkrétní lokality nebo do programu rozvoje environmentálního a dostupného participativního bydlení.

Období

01. 02. 2021 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

SS03010221

Web

ul.cz/univerzita/fua/veda-a-vyzkum/tacr-2/

Řešitel

Ing. arch. Radek Suchánek, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je zjistit, jaké jsou možnosti a limity rozvoje environmentálně udržitelného a sociálně dostupného participativního bydlení v ČR. Chceme: 1) konceptualizovat participativní bydlení pro ČR: identifikovat hlavní formy a navrhnout systémová řešení rozvoje sociální inovace v různých kontextech 2) zjistit, jak potřeby a zájmy aktérů bydlení ovlivňují naplňování environmentálních, sociálních a ekonomických cílů participativního bydlení a navrhnout metodické postupy efektivní regulace pro obce 3) navrhnout a testovat principy a nástroje pro správu v modelových typech participativního bydlení 4) aplikovat výstupy v 6 zapojených městech např. do zadávací dokumentace pro konkrétní lokality nebo do programu rozvoje environmentálního a dostupného participativního bydlení.

Období

01. 02. 2021 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

SS03010221

Web

https://www.tul.cz/univerzita/fua/veda-a-vyzkum/tacr-2/

Řešitel

Ing. arch. Radek Suchánek, Ph.D.

Projekt bude realizovat pokročilé chytré textilie s multifunkčními účinky pro zkvalitnění funkčních a profesních oděvů. Řada pracovníků v lehkém i těžkém průmyslu, lesnictví, strojírenství či zdravotnictví je vystavena rizikovým faktorům, jako je vysoká teplota, vibrace, či hluk. Projekt řeší trvalou integraci vybraných elektronických prvků, jako jsou senzory teploty, vibrací a hluku, do 1. vrstvy funkčních oděvů za účelem včasné indikace překročení stanovených hodnot tak, aby nedocházelo k poškození zdraví uživatelů. Systém umožní yhodnocení a upozornění uživatele na překročení limitů integrovanými stavovými LED. Funkční oděv s integrovaným el. subsystémem bude navržen a realizován tak, aby splňoval požadavky na uživatelský komfort a byl dostatečně odolný z hlediska údržby.

Období

01. 04. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010095

Řešitel

doc. Ing. Antonín Havelka, CSc.

Dofinancování projektu LIFEPOPWAT of Ministerstva životního prostředí ČR.

Období

01. 01. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

MŽP

Kód projektu

MZP/2019/320/1471

Web

https://cxi.tul.cz/lifepopwat

Řešitel

prof. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc.

Vědecká infrastruktura NanoEnviCz III je pokračováním úspěšné vědecké platformy umožňující účinnou spolupráci partnerských organizací a jejích externích uživatelů. VI je zaměřena na vývoj, přípravu, charakterizaci a aplikace koncepčně nových nanostrukturních materiálů pro trvale udržitelný rozvoj, ochranu a sanaci životního prostředí. VI nabízí služby v oblasti environmentální nanokatalýzy, konverze energií, detekci, záchyt a degradaci polutantů. VI je zároveň aktivní ve výzkumu rizik a toxicity nanomateriálů.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

LM2023066

Web

www.nanoenvicz.cz

Řešitel

doc. RNDr. Michal Řezanka, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je využití nanomateriálů v oblasti analýzy vzorků různých matric. Hlavní zaměření bude na jejich efektivní předúpravu a následnou možnost využití v chromatografických separacích. V rámci projektu tak dojde k testování různých nanovlákenných polymerů pro funkční využití jako pokročilých materiálů pro extrakce složitých biologických, potravních a environmentálních matric v chromatografické analýze. Dále budou vyvíjeny pro nové produkty různé aplikace, které naleznou široké použití v toxikologické, farmaceutické nebo environmentální oblasti.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010698

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Zajistit rozvoj technologické platformy v návaznosti na dosavadní výsledky společného pracoviště LAM-X a PřF UK ve spolupráci s TUL, a zvýšit tím konkurenceschopnost spin-off společnosti LAM-X. Tato světově unikátní technologie propojuje poznatky z fotochemie a výroby nanovlákenných materiálů v elektrickém poli a vede k možnosti vyvíjet inovativní materiály, jejichž vlastnosti jsou řízené viditelným světlem. Tyto nanovlákenné materiály s antimikrobiálním účinkem aktivovaným ozářením viditelným světlem spojují výhody nanovláken jako pasivní bariéry pro viry a bakterie s jejich deaktivací na povrchu materiálu. To otevírá široké aplikační možnosti v oblasti léčby chronických ran, vývoje respirátorů proti COVID-19, filtrace vzduchu (automotive) i vody a v obalovém průmyslu (balení potravin).

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW04020054

Řešitel

doc. Ing. Petr Mikeš, Ph.D.

Zajistit rozvoj technologické platformy v návaznosti na dosavadní výsledky společného pracoviště LAM-X a PřF UK ve spolupráci s TUL, a zvýšit tím konkurenceschopnost spin-off společnosti LAM-X. Tato světově unikátní technologie propojuje poznatky z fotochemie a výroby nanovlákenných materiálů v elektrickém poli a vede k možnosti vyvíjet inovativní materiály, jejichž vlastnosti jsou řízené viditelným světlem. Tyto nanovlákenné materiály s antimikrobiálním účinkem aktivovaným ozářením viditelným světlem spojují výhody nanovláken jako pasivní bariéry pro viry a bakterie s jejich deaktivací na povrchu materiálu. To otevírá široké aplikační možnosti v oblasti léčby chronických ran, vývoje respirátorů proti COVID-19, filtrace vzduchu (automotive) i vody a v obalovém průmyslu (balení potravin).

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW04020054

Řešitel

doc. Ing. Petr Mikeš, Ph.D.

Nanovlákenné materiály poskytují atraktivní vlastnosti v různých oblastech výzkumu. Úprava vzorku je nedílnou a většinou nejkomplikovanější součástí vlastního analytického postupu, která zahrnuje zejména odstraňování problematických částí vzorku (interferující složky matrice, proteiny, lipidy), a také zakoncentrování cílových analytů. Hlavním cílem projektu využití nanovláken je zvýšení rychlosti provedení extrakce, snížení spotřeby vzorků a rozpouštědel, zvýšení selektivity a on-line spojení extrakcí s chromatografií do jednoho kroku. Dalším cílem projektu je testování funkcionalizace nanovláken pro využití jako pokročilých materiálů pro on-line extrakce biologických, potravních a environmentálních matric v chromatografické analýze. Základní nanovlákenné polymery, grafenové kompozitní materiály, chemicky modifikovaná a nově funkcionalizovaná nanovlákna budou testovány z hlediska off-line a on-line extrakce pro analýzy komplexních vzorků. Použití různých typů chemicky modifikovaných a funkcionalizovaných nanovláken povede ke zvýšení selektivity extrakce směrem k cílovým analytům.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

GAČR

Kód projektu

23-05586S

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Hlavním cílem PROJEKTU je výzkum a vývoj budoucích prostředků udržitelné mobility silničními a kolejovými vozidly a jejich zapojení do dopravních systémů s ohledem na strategický rozvoj technické úrovně oborů, důležitých pro hospodářství České republiky, i na krátkodobé bezprostředně realizovatelné cíle v průmyslu. Prostředkem dosažení tohoto cíle je založení skupiny SMLUVNÍCH STRAN pro dlouhodobou spolupráci, které využije jak synergie mezi příbuznými obory s podobnými zásadními problémy rozvoje, tak synergie ze spolupráce mezi akademickými, výzkumnými a průmyslovými pracovišti, umožňující zaměřit aktivity na rozhodující problémy aplikovatelné na trhu budoucích dopravních prostředků.

Období

01. 01. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000054

Řešitel

Ing. Robert Voženílek, Ph.D.

Hlavním cílem PROJEKTU je výzkum a vývoj budoucích prostředků udržitelné mobility silničními a kolejovými vozidly a jejich zapojení do dopravních systémů s ohledem na strategický rozvoj technické úrovně oborů, důležitých pro hospodářství České republiky, i na krátkodobé bezprostředně realizovatelné cíle v průmyslu. Prostředkem dosažení tohoto cíle je založení skupiny SMLUVNÍCH STRAN pro dlouhodobou spolupráci, které využije jak synergie mezi příbuznými obory s podobnými zásadními problémy rozvoje, tak synergie ze spolupráce mezi akademickými, výzkumnými a průmyslovými pracovišti, umožňující zaměřit aktivity na rozhodující problémy aplikovatelné na trhu budoucích dopravních prostředků.

Období

01. 04. 2023 – 31. 12. 2028

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000054/003

Řešitel

Ing. Robert Voženílek, Ph.D.

Cílem projektu je vytvořit základy Národního centra kompetence pro průmyslový 3D tisk polymerních materiálů s důrazem na podporu ekologicky a energeticky účinnější výroby, cradle-to-cradle přístupu, efektivního využití surovin a jejich recyklace, využití odpadních přírodních a syntetických materiálů – to vše v souladu s cíli Green Deal a cirkulární ekonomiky. Toto centrum by bylo zřízeno v Liberci a vychází ze společných silných stránek koordinátora, předních výzkumných organizací a průmyslových partnerů, aby tak vytvořilo silný výzkumný program pro efektivní ekologické využití surovin a energií, zvýšení přínosu aditivních technologií pro průmysl a díky tomu robustní zdroj projektů pro navrhované centrum.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2028

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000033

Řešitel

Ing. Jiří Šafka, Ph.D.

Významným milníkem, jímž byl vývoj nové hybridní vysokotlaké munice ráže 6.8 mm, započala nová generace útočných palných zbraní. Nová munice dosahující většího účinného dostřelu a schopná překonat balistickou obranu na vyšší vzdálenost oproti běžnému střelivu přináší ale zároveň technologickou výzvu pro zbrojní průmysl. V současné době využívané materiály pro výrobu hlavní nedosahují přísných požadavků na mechanické a technologické vlastnosti. Výzkum a vývoj materiálů, které budou schopné držet krok s nároky munice nové generace a které budou splňovat přísná kritéria zbrojního průmyslu, je důležitým krokem pro rozvoj využívaných materiálů a technologií v tomto odvětví.

Období

01. 09. 2023 – 30. 04. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000069/008

Řešitel

Ing. Jiří Šafka, Ph.D.

Numerická homogenizace je metoda sloužící k reprezentaci heterogenního média pomocí homogenního média s určenými ekvivalentními vlastnostmi. Pokud provádíme homogenizace pro modely na velmi malých škálách nebo je nutné numerickou homogenizaci opakovat, je výpočetní náročnost této metody omezující. Z tohoto důvodu budeme numerickou homogenizaci aproximovat rychlým meta-modelem založeným na technikách hlubokého strojového učení. Médium, na které chceme aplikovat numerickou homogenizaci, můžeme reprezentovat se všemi dostupnými vlastnostmi včetně prostorových závislostí nebo se jej můžeme pokusit vhodně popsat co nejmenším počtem parametrů. V závislosti na tom, který z těchto přístupů uplatníme budou vyvinuty meta-modely numerické homogenizace založené na dopředných neuronových sítích, konvolučních neuronových sítích a grafových konvolučních neuronových sítích. Numerická homogenizace a její meta-modely budou použity pro dvě konkrétní aplikace. Simulace stochastických procesů podzemních vod popsaných DFM modely. Tyto modely zachycují jak horninovou matrici (kontinuum), tak pukliny v hornině jež představují heterogenity, které je nutné homogenizovat. Cílem v tomto případě bude pomocí homogenizace nalézt ekvivalentní tensor hydraulické permeability DFM modelů. Další oblastí zkoumání budou metamateriály, jež představují v současnosti jeden z klíčových směrů ve vývoji programovatelných materiálů a struktur, které mají inženýrsky navržené vlastnosti. Termoelastické vlastnosti metamateriálu budou vypočítány pomocí homogenizace (konstanty efektivních termoelastických vlastností) a přenosové vlastnosti pomocí modální analýzy a disperzních křivek. Vztahy mezi těmito parametry a geometrií metamateriálu budou analyzovány algoritmy strojového učení. Nalezené vztahy budou využity při hledání optimálního návrhu geometrie metamateriálu pro požadované mechanické parametry.

Období

01. 02. 2023 – 31. 12. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-3379

Řešitel

Ing. Martin Špetlík

BUSkit – systém pro sběr, analýzu, filtrování a simulaci dat systémů přípojných prostřednictvím automobilových palubních sběrnic Systém „BUSkit“ bude modulární systém pro podporu testování palubních systémů, jehož hlavním účelem bude analýza, sběr, filtrování, simulace, emulace a injektování dat na palubních sběrnicích (CAN bus, LIN, FlexRay, CarEthernet).

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

CK02000158

Řešitel

Ing. Josef Novák, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je vývoj komponent pro výrobu skleněné bižuterie, které budou v souladu s cirkulární ekonomií a rozvojem ICT technologií. V rámci projektu bude proveden výzkum a vývoj zaměřený na nová složení skla pro účely bižuterní výroby, která by vedle tradičního sodnodraselného skla obsahovala i přísady získané recyklací typů skla nebo materiálů, které se systematicky nerecyklují jako např. komponenty kompozitních materiálů (skelná vlákna, uhlíková vlákna), plochého skla, laboratorního skla i dekorativního skla. Vývoj bude zaměřen jak na formu a přípravu vstupního recyklátu (prach, střepy, vlákna), tak i na složení výsledné skloviny a výsledného vizuálního efektu. Druhým zásadním vývojovým cílem bude vývoj skleněné komponenty kompatibilní se stavem v oblasti současných a budoucích informačních technologií, která by umožnila skleněné bižuterii plnit funkce typu jako např. NFC (Near Field Communication) nebo využití výhod internetu věcí (IoT). V rámci projektu budou využity metody pokročilého matematického modelování souvisejících nelineárních fyzikálních dějů a zkoumány možnosti v oblasti tzv. Rapid Tooling a technologie 3D tisku pro návrh a výrobu forem pro inovované komponenty pro skleněnou bižuterii.

Období

01. 11. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW02020240

Řešitel

doc. Dr. Ing. Ivan Mašín

Cílem projektu je výzkum a vývoj měřicího systému elektrické energie pro energetické sítě s velkým počtem napaječů/vývodů. Jde o analyzátor výkonů s mnohonásobným počtem proudových vstupů. Cílovou aplikací je digitalizace distribučních transformačních stanic, monitoring chytrých sítí pro průmysl, SmartBuildings a SmartCities. Cílem je omezit komplexnost kabeláže mezi snímači proudu vývodů a měřidly, usnadnit instalaci a eliminovat chyby v zapojení. Druhým cílem projektu jsou softwarové moduly pro konfiguraci měřidel, automatický sběr a analýzu dat. Doplněny a podstatně rozšířeny budou výpočetní a prezentační moduly pro analýzu velkého počtu měřených vývodů, tvorbu automatických reportů a využití služeb cloudu pro ukládání větších objemů archivů z rozsáhlých monitorovaných systémů.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TK04020053

Řešitel

Ing. Miroslav Novák, Ph.D.

Roboti, kteří jsou dodáváni firmou machine building, jsou velmi často nasazováni pro technologie svařování metodou MIG/MAG. Programování robota pro proces svařování je časově a tím i ekonomicky poměrně náročné. Pro zjednodušení celého procesu bude navržen systém pro optické sledování pohybu nástroje při ručním svařování. Zaznamenaná trajektorie se poté přenese do programu robota. Celý proces programování se tímto významně zkrátí (řádově jde o desítky hodin). Přímým důsledkem je výrazná úspora nákladů a zpřístupnění technologie robotického svařování i pro malosériovou výrobu.

Období

01. 04. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000018/15

Řešitel

prof. Ing. Iva Petríková, Ph.D.

Napojení kostí ke svalovině je zprostředkované pomocí šlach, které jsou důležitou součástí pojivových tkání. Při jejich poranění může dojít k přetržení šlachy. Přetržená šlacha při pouhém znehybnění nevykazuje vysokou míru regenerace. Pro léčbu přetržených šlach je třeba šicí materiál, který vytvoří šlachovou suturu. Šlacha je tvořena kolagenními vlákny s hierarchickou strukturou, což umožňuje její pružnost. Pružnost šlach je třeba při regeneraci podpořit včasnou rehabilitací, která přispívá k extenzi šlachy a zamezuje oddálení pahýlů suturovaných šlach. Pro včasnou rehabilitaci je však důležitá odpovídající mechanika šlachové sutury. V současné medicíně se používají šicí materiály vytvořené za vysoké teploty metodou zvlákňování z taveniny za sucha. Tyto materiály splňují základní požadavky na ně kladené, biokompatibilita, sterilita, mechanické vlastnosti, avšak vysoká teplota použitá během technologie výroby zabraňuje možnosti modifikovat šicí materiál pomocí bioaktivních látek. Tyto látky napomáhají rychlejší buněčné repopulaci šlachové sutury, která je po poranění bezbuněčná. Elektrostatické zvlákňování umožňuje tvorbu nanovlákenného šicího materiálu modifikovaného pomocí bioaktivních látek, avšak mechanické vlastnosti bývají nedostatečné a výtěžnost metody je nízká. V tomto projektu se proto zaměříme na unikátní výrobu kompozitní nanovlákenné příze, která se skládá z jádra, které je v procesu střídavého elektrického zvlákňování obaleno nanovlákenným obalem. Kompozitní nanovlákenná příze bude standardní textilní technikou spletena do šicího materiálu s obsahem nanovláken, který bude biodegradabilní, tím se zabrání nechtěnému sekundárnímu dráždění šlachové sutury. Nanovlákenný obal bude v procesu střídavého elektrického zvlákňování modifikován bioaktivními látkami s cílem zlepšit adhezi buněk ve vzniklé bezbuněčné zóně přetržené šlachy. Kompozitní charakter příze díky svému jádru umožní dostatečnou mechanickou pevnost šicího materiálu s obsahem nanovláken. Kompozitní nanovlákenné příze i finální šicí materiál s obsahem nanovláken budou podrobeny fyzikálně chemickému testování, uvolňovacím analýzám, degradačnímu a biodegradačnímu testování. Dále bude v rámci projektu prováděno in vitro testování. Šicí materiál s obsahem nanovláken bude osazován fibroblasty a bude sledována biokompatibilita a adheze kultivovaných buněk. Cílem zmíněných testování je vytipovat vhodné kandidáty pro šicí materiál s obsahem nanovláken a bioaktivních látek. Vzniklý matriál by tak přispěl k urychlení procesu hojení a včasné fázi rehabilitace, která je důležitá při regeneraci šlach.

Období

01. 02. 2021 – 31. 12. 2023

Zdroj

Kód projektu

SGS-2021-4007

Řešitel

Mgr. Kateřina Strnadová, Ph.D.

Nedávní výzkumníci oživili oblast výpočetní dynamiky tekutin, aby uvolnili tento výkonný nástroj pro předvídání analýzy proudění a využití různých technik ke zvýšení výkonu jakékoli součásti systému. V tomto výzkumu bude provedena výpočetní simulace dynamiky tekutin pro modelování chování přenosu tepla pro některé komponenty, jako je deskový výměník tepla, skladování energie v podnosu potravin a elektrické lodní šrouby. Výsledky budou mít za cíl poskytnout dobře podložený rámec pro aplikaci CFD s podrobnými postupy v analýze pro řešení a předvídání dopadu zkoumaných charakteristik složek a mapování jejich výkonnosti. Kromě toho bude tato technika použita ke studiu provozních charakteristik, jako je systém COP, účinnost exergie, snížená spotřeba energie a destrukce exergie pro optimalizaci celkového výkonu a zlepšení účinnosti. Kromě toho bude použito strojové učení a vícekriteriální optimalizační přístupy k optimalizaci různých parametrů simulace CFD.

Období

01. 02. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

Kód projektu

SGS-2023-5323

Řešitel

Anas F A Elbarghthi, Ph.D.

Strukturovaný laserový svazek (SLS) a Dutý svazek (DS) jsou pseudo nedifrakční optické svazky. Příčný profil SLS je podobný Besselovu svazku (BS) nulového řádu, kdy je intenzivní centrální jádro obklopeno soustřednými kružnicemi. Příčný profil DS je podobný BS prvního řádu, tedy soustředným kruhům se singularitou uprostřed. Tyto svazky se mohou šířit s velmi malou rozbíhavostí centrálního jádra na velké vzdálenosti. Bylo testováno šíření na vzdálenost 900 m s divergencí pod 0,01 mrad. Centrální jádro se i po několika stovkách metrů vejde na čip kamery a lze přesně detekovat polohu jeho centra. Rozbíhavost běžně užívaného Gaussovského svazku je mnohonásobně větší, a proto může být detekce jeho centra ve větších vzdálenostech problematická. Díky těmto vlastnostem jsou svazky slibnými kandidáty pro použití jako referenční přímku pro zarovnání objektů na velké vzdálenosti v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Přesnost zarovnání je ovlivněna algoritmy pro detekci centra svazku. V této práci budou na simulovaných a reálných datech vyhodnoceny a porovnány různé algoritmy pro detekci polohy centra, konkrétně metoda nejmenších čtverců použita na parametrizovanou Besselovu funkci, různé alternace metody hledání těžiště, korelační metoda a detekce založená na polarizaci.

Období

01. 02. 2023 – 31. 01. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-3399

Řešitel

Ing. Martin Dušek

Cílem projektu je vypracování postupů pro navrhování souboru biotechnických opatření na hlavních i podrobných odvodňovacích zařízeních a zároveň na erozně ohrožené půdě v zemědělsky využívaných povodích a jejich pilotní realizace. Účelem těchto postupů je připravit standardizované, účinné a finančně dostupné řešení pro zvýšení retence a akumulace a zlepšení jakosti vody v odvodněných povodích v rámci procesu pozemkových úprav. V rámci projektu dojde k testování účinnosti variant opatření a k optimalizaci realizačních a procesních možností v rámci komplexních pozemkových úprav pro současné a očekávané hydrologické situace.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2025

Zdroj

MZe

Kód projektu

QK21010341

Řešitel

RNDr. Bc. Stanislava Vrchovecká

Cílem je vývoj vysoce výkonných kompozitů s funkčními vlastnostmi pro strojírenství, stavebnictví a námořní průmysl. Materiál je složen z geopolymerní matrice vyztužené různými vlákny a plnivy. Matrice, vlákna, částice a plniva mohou být z přírodních i syntetických zdrojů. Výsledkem bude ekologický kompozit vhodný pro aplikaci pod vodou. Naplní potřebu odolnějších materiálů pro ochranu nebezpečných vraků a kritické podvodní infrastruktury před korozí, pro stavební účely v turbulentním a vysoce znečištěném prostředí, včetně ochrany před nebezpečnými materiály ve vracích. Konkrétní díl bude vytvořen ve formě prefabrikovaných nebo 3D tištěných prvků s možností instalace pod vodou. Požadované vlastnosti: vysoká pevnost v tlaku, nízká deformovatelnost, vysoká odolnost proti vodě, chemickým vlivům, včetně solí a chloru, bioerozi, nebezpečným odpadům, olejům (nízká pórovitost) a oděru, dlouhodobá životnost, ekologická šetrnost, nákladová efektivita a nízká toxicita.

Období

01. 06. 2022 – 31. 05. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TH80020007

Řešitel

doc. Ing. Adam Hotař, Ph.D.

Aerodynamika hraje snad stěžejní roli ve výkonnosti sportovců již od počátků rychlostních sportů. Avšak zvýšený zájem o zkoumání účinků aerodynamických vlastností na sportovní oblečení si nedávno získal pozornost výzkumníků po celém světě. Povrchové textury sportovních tkanin výrazně ovlivňují aerodynamické vlastnosti sportovců při sportu. Je zajímavé, že povrchová struktura sportovních oděvů závisí na namáhání při nošení. V důsledku toho se složitost aerodynamického chování zvyšuje v závislosti na tělu sportovního oděvu. Kromě toho může tkanina zlepšit aerodynamické chování, když je do určité míry pohodlně natažena. Primárním cílem tohoto výzkumu je navrhnout metodologii, která dokáže vyhodnotit vliv dynamického tlaku a síly (zatížení větrem) vyvolané rychlostí větru na komerčně dostupné sportovní tkaniny. Metodologie použitá ve výzkumu je experimentální. Využije zařízení aerodynamického tunelu vyvinuté katedrou technologie oděvů Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Studie bude měřit aerodynamické vlastnosti tkanin v řadě Reynoldsových čísel a úrovní natažení, aby se vyhodnotily mechanické a fyzikální vlastnosti roztažitelných tkanin používaných pro sport. Zjištění budou analyzovat změny ve struktuře povrchu při různých úrovních natažení, které mohou ovlivnit aerodynamický odpor.

Období

01. 02. 2023 – 31. 01. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-6394

Řešitel

prof. Dr. Ing. Zdeněk Kůs

Jedním z nejdůležitějších cílů je zachování a navýšení odstupu v technické a ekonomické úrovni textilních strojů vyráběných firmou Rieter oproti konkurenčním strojům, především v oblasti automatizace řízení kvality textilní příze v přádelně. Konkrétním cílem projektu je vyvinout vlastní sadu inteligentních zařízení, která budou plně integrována do linek společnosti Rieter, a s jejich pomocí automatizovat a optimalizovat současné technologie výroby přízí a tím dosáhnout podstatného zvýšení produktivity, kvality a ekonomičnosti při výrobě textilních přízí. Výsledky projektu budou využívat nejmodernější technologie a principy, moderní matematicko-analytické metody z oblasti pokročilé digitální analýzy obrazových dat a numerických simulací.

Období

01. 04. 2021 – 30. 11. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010640

Řešitel

Ing. Martin Rozkovec, Ph.D.

Jedním z nejdůležitějších cílů je zachování a navýšení odstupu v technické a ekonomické úrovni textilních strojů vyráběných firmou Rieter oproti konkurenčním strojům, především v oblasti automatizace řízení kvality textilní příze v přádelně. Konkrétním cílem projektu je vyvinout vlastní sadu inteligentních zařízení, která budou plně integrována do linek společnosti Rieter, a s jejich pomocí automatizovat a optimalizovat současné technologie výroby přízí a tím dosáhnout podstatného zvýšení produktivity, kvality a ekonomičnosti při výrobě textilních přízí. Výsledky projektu budou využívat nejmodernější technologie a principy, moderní matematicko-analytické metody z oblasti pokročilé digitální analýzy obrazových dat a numerických simulací.

Období

01. 04. 2021 – 30. 11. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010640

Řešitel

Ing. Martin Rozkovec, Ph.D.

Jedním z nejdůležitějších cílů je zachování a navýšení odstupu v technické a ekonomické úrovni textilních strojů vyráběných firmou Rieter oproti konkurenčním strojům, především v oblasti automatizace řízení kvality textilní příze v přádelně. Konkrétním cílem projektu je vyvinout vlastní sadu inteligentních zařízení, která budou plně integrována do linek společnosti Rieter, a s jejich pomocí automatizovat a optimalizovat současné technologie výroby přízí a tím dosáhnout podstatného zvýšení produktivity, kvality a ekonomičnosti při výrobě textilních přízí. Výsledky projektu budou využívat nejmodernější technologie a principy, moderní matematicko-analytické metody z oblasti pokročilé digitální analýzy obrazových dat a numerických simulací.

Období

01. 04. 2021 – 30. 11. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010640

Řešitel

Ing. Martin Rozkovec, Ph.D.

Jedním z nejdůležitějších cílů je zachování a navýšení odstupu v technické a ekonomické úrovni textilních strojů vyráběných firmou Rieter oproti konkurenčním strojům, především v oblasti automatizace řízení kvality textilní příze v přádelně. Konkrétním cílem projektu je vyvinout vlastní sadu inteligentních zařízení, která budou plně integrována do linek společnosti Rieter, a s jejich pomocí automatizovat a optimalizovat současné technologie výroby přízí a tím dosáhnout podstatného zvýšení produktivity, kvality a ekonomičnosti při výrobě textilních přízí. Výsledky projektu budou využívat nejmodernější technologie a principy, moderní matematicko-analytické metody z oblasti pokročilé digitální analýzy obrazových dat a numerických simulací.

Období

01. 04. 2021 – 30. 11. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010640

Řešitel

Ing. Martin Rozkovec, Ph.D.

Cílem projektu je studovat tepelné chování vysoce výkonných textilií, popsat mechanismus přenosu tepla ve vláknitých strukturách v extrémních podmínkách a vyvinout obecnou, vědecky podloženou metodiku vytváření tepelně izolačních vrstev. Pro stanovení tepelné odolnosti textilií v chladných podmínkách jsou, v souladu s normami, ztráty vedením tepla zanedbatelné a je třeba vzít v úvahu konvekci a tepelné vyzařování. Běžná zařízení pro hodnocení tepelného odporu oděvů jsou založena na měření tepelné vodivosti za standardních klimatických podmínek, což není uplatnitelné pro extrémní tepelné podmínky. Z těchto důvodů projekt zahrnuje také vývoj měřicího tunelu, který lze použít k měření celkové tepelné ztráty textilií v oblasti pod bodem mrazu. Při konstrukci nových tepelně izolačních vrstev budou také zkoumány materiály, které omezují přenos tepla radiací. Bude vytvořen systém pro predikci tepelně izolačních vlastnosti textilních vrstev.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2025

Zdroj

GAČR

Kód projektu

GM21-32510M

Řešitel

Mohanapriya Venkataraman, Ph.D.

Cílem projektu je vyvinout inteligentní adsorpční systémy na bázi polyvinylidenfluoridových (PVDF) nanovláken pro aplikace při čištění odpadních vod. V membránovém průmyslu jsou velmi žádané charakteristické vlastnosti PVDF, jako je chemická odolnost, tepelná stabilita a mechanická pevnost. Hydrofobicita PVDF však stojí za dvěma hlavními problémy: zanášení membrány a nízkým průtokem vody. Funkcionalizace povrchu je klíčovým přístupem k úpravě smáčivosti PVDF, kdy jsou řešeny oba problémy zároveň. Na rozdíl od fyzikální modifikace poskytuje chemický přístup lepší stabilitu navázaných látek. Kovalentní funkcionalizace dále umožňuje zvýšit selektivitu vůči konkrétním látkám, a tak otevřít přístup k pokročilým filtračním řešením. Navrhovanou metodikou bude v prvním kroku aktivace povrchových řetězců PVDF s OH skupinami, následovaná ve druhém kroku navázáním vybraných modifikátorů jako jsou například cyklodextriny. Hlavní metoda aktivace bude prováděna prostřednictvím PVDF dehydrofluorační reakce se zaměřením na studium mechanismu reakce, aby bylo možné lépe porozumět povrchové hydroxylaci a tudíž řídit celý proces funkcionalizace.

Období

01. 02. 2021 – 31. 12. 2023

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2021-4026

Řešitel

Mohamed Magdi Mohamed Ahmed

Přínos našeho výzkumného týmu k aktivitě PHOENIX spočívá ve výzkumu aplikací nanovlákenných kompozitů a procesu laserových úprav materiálů pro posílení růstu exoelektrogenních biofilmů na anodě v mikrobiálních palivových článcích. Naše zapojení bude v rámci pracovní skupiny 2, pracovní úkol 4; funkcionalizované elektrody v bioelektrochemických systémech.

Období

01. 01. 2021 – 30. 09. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

CA19123

Řešitel

doc. Fatma Yalcinkaya, Ph.D. M.Sc.

Cílem projektu je na základě transferu know-how ze zahraničních zdrojů a dalšího vývoje vytvořit pracovní rámec, metodické postupy a technické prostředky pro realizaci PSA 3. úrovně pro provozované i budoucí české JE v souladu s potřebami aplikačního garanta SÚJB. Ke splnění tohoto cíle je třeba analyzovat dostupné výpočetní kódy pro PSA-3, vybrat nejvhodnější kód pro realizaci PSA-3 studie v ČR, zpracovat vlastní pilotní studii PSA-3 pro omezenou množinu vybraných scénářů vedoucích k úniku radionuklidů do okolí JE a zpracovat výsledky pilotní analýzy a celého projektu. Vlastní výsledky PSA-3 mohou být využity v procesu licencování nového JZ při porovnávání nabídek jednotlivých účastníků a u stávajících JE pro formulování doporučení na zvýšení bezpečnosti a v oblasti havarijního plánování.

Období

01. 01. 2022 – 30. 06. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TK04010132

Řešitel

Ing. Jan Kamenický, Ph.D.

Predikce porušení součástí z vláknových kompozitních materiálů pomocí numerických simulací je složitá kvůli jejich ortotropnímu charakteru. Pro vyhodnocení porušení se používá řada pevnostních kritérií, jejichž spolehlivost není tak vysoká jako v případě izotropních součástí. Často je finančně nákladné provádět strukturální experimentální validaci simulačního modelu, a tak se přistupuje k materiálovým zkouškám, které umožňují kalibrovat kritéria porušení podle víceosých mechanických zkoušek. Cílem projektu je zkvalitnit predikci porušení vláknových kompozitů. Budou provedeny biaxiální mechanické zkoušky se snímáním deformační mapy metodou digital image correlation. Současně s experimentálním modelem bude vyvíjen digitální výpočtový model založený na metodě konečných prvků, který bude kalibrovaný experimentálními daty z mechanických testů. Poznatky z předkládaného projektu budou využity k návrhu, predikci porušení a stanovení limitních stavů použití u: 1) lopatky z uhlíkového kompozitu pro dynamické testy v transonickém aerodynamickém tunelu a 2) vyhřívaného kompozitního bateriového boxu.

Období

01. 02. 2023 – 31. 12. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-3378

Řešitel

Ing. Václav Vomáčko

Cílem projektu je vyvinout unikátní dvouvrstvý nanovlákenný materiál s odlišnými vlastnostmi jednotlivých stran pro krytí chirurgických anastomóz.

Období

01. 05. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

MZ

Kód projektu

NU20J-08-00009

Řešitel

doc. RNDr. Jana Horáková, Ph.D.

Problematika řízení proudění se stává klíčovou technologií v mnoha významných průmyslových odvětvích (mimo jiné například při výrobě nanovláken). Hlavní náplní navrhovaného projektu je zlepšit a zpřesnit popis vzniku různých typů definovaných proudění tekutin vyvolaných pomocí elektrohydrodynamických jevů: koronového výboje (CD) a dielectric barrier discharge (DBD). Tyto mechanismy mají oproti jiným standardně využívaným způsobům generování proudění několik zásadních výhod: žádné pohyblivé součásti aktuátoru, vysokou spolehlivost a vysokou energetickou účinnost. Současná znalost této problematiky poskytuje pouze velmi základní a nekompletní popis. Cílem navrhovatelů tedy je popsat tyto jevy detailně matematicko-fyzikálně a ověřit platnost tohoto popisu srovnáním experimentálních dat s výsledky numerických simulací. Hlavním cílem navrhovaného projektu je prohloubit matematicko-fyzikální popis proudění tekutin, které jsou generovány pomocí koronového výboje a dielectric barrier discharge (DBD). Výzkum bude založen na experimentálních datech z jednotlivých typů aktuátorů, numerickém modelování a verifikaci.

Období

01. 05. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

TUL

Kód projektu

PURE-2020-6009

Řešitel

Ing. Jiří Primas, Ph.D.

Hybridní organicko-anorganické nanomateriály na bázi organosilanů vykazují obrovský potenciál na poli moderní materiálové vědy. Tyto hybridní nanomateriály efektivně využívající pevné kovalentní vazby mezi uhlíkem a křemíkem a dokáží tak svými vlastnostmi dosáhnout požadovaných kvalit v řadě průmyslových oblastí, jako je optoelektronika, sensory, energetika, stavebnictví, textilní průmysl, ale i v běžném životě zejména v oblasti tkáňového inženýrství. Cílem projektu je, na základě vývoje unikátní, aktuálně patentované technologie, připravit další čistě hybridní organosilanová nanovlákna pomocí kysele katalyzované metody sol-gel. Volba vhodných prekurzorů bude podřízena jejich specifickým vlastnostem pro konkrétní aplikace v oblasti tkáňového inženýrství. Cílem je připravit vodivé nanovlákenné nosiče určené pro oblast neuroregenerativní medicíny.

Období

01. 02. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

Kód projektu

SGS-2022-4059

Řešitel

Ing. Johana Kulhánková

Cílem projektu je výzkum vlivu poruchových zón v prostředí geologické bariéry úložiště a jejich hydraulických vlastností na transport radionuklidů z HÚ v kontextu jejich různých geometrických a matematickofyzikálních definic v hydrogeologickém matematickém modelu. Integrální součástí projektu bude vývoj softwarového modulu pro software Flow123d, který bude poskytovat vhodnou implementaci modelu proudění a transportu radionuklidů v geologické bariéře lokality HÚ se zahrnutím poruchových zón a dalších významných zón nehomogenity definovaných strukturně-geologickým modelem horninového prostředí a předběžným projektem HÚ. Výpočty budou realizovány dvěma softwary, výsledky budou vzájemně porovnávány s cílem modely validovat.

Období

01. 01. 2022 – 30. 11. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TK04010207

Řešitel

doc. Ing. Jiřina Královcová, Ph.D.

Cílem projektu je rozvoj zcela nového výrobku – lehčího energeticky a environmentálně úsporného plastového blistru vhodného pro robotické/automatizované balení i manipulaci a plnícího potřeby iSMART packaging i vývoj relevantního tvarovacího stroje s menší spotřebou energie. Vývoj bude zaměřen jak na výsledné tvarové a konstrukční řešení blistrů (výrobkové řady), tak i na přípravu a ohřev vstupního polotovaru i na řízení technologického procesu. Obal vyhovující potřebám iSMART packaging bude vybaven technologií, která dokáže zjistit nebo poskytnout informace o zabaleném produktu nebo vlastním obalu. V rámci projektu budou využity metody pokročilého matematického a experimentálního modelování souvisejících fyzikálních dějů i technologických procesů.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010642

Řešitel

doc. Ing. Michal Petrů, Ph.D.

Cílem projektu je rozvoj zcela nového výrobku – lehčího energeticky a environmentálně úsporného plastového blistru vhodného pro robotické/automatizované balení i manipulaci a plnícího potřeby iSMART packaging i vývoj relevantního tvarovacího stroje s menší spotřebou energie. Vývoj bude zaměřen jak na výsledné tvarové a konstrukční řešení blistrů (výrobkové řady), tak i na přípravu a ohřev vstupního polotovaru i na řízení technologického procesu. Obal vyhovující potřebám iSMART packaging bude vybaven technologií, která dokáže zjistit nebo poskytnout informace o zabaleném produktu nebo vlastním obalu. V rámci projektu budou využity metody pokročilého matematického a experimentálního modelování souvisejících fyzikálních dějů i technologických procesů.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010642

Řešitel

doc. Ing. Michal Petrů, Ph.D.

Cílem projektu je rozvoj zcela nového výrobku – lehčího energeticky a environmentálně úsporného plastového blistru vhodného pro robotické/automatizované balení i manipulaci a plnícího potřeby iSMART packaging i vývoj relevantního tvarovacího stroje s menší spotřebou energie. Vývoj bude zaměřen jak na výsledné tvarové a konstrukční řešení blistrů (výrobkové řady), tak i na přípravu a ohřev vstupního polotovaru i na řízení technologického procesu. Obal vyhovující potřebám iSMART packaging bude vybaven technologií, která dokáže zjistit nebo poskytnout informace o zabaleném produktu nebo vlastním obalu. V rámci projektu budou využity metody pokročilého matematického a experimentálního modelování souvisejících fyzikálních dějů i technologických procesů.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010642

Řešitel

doc. Ing. Michal Petrů, Ph.D.

Cílem projektu je vyvinout distribuovaný senzorový systém integrovaný do konstrukce kabelu, který umožní monitorování jeho stavu a časovou a prostorovou detekci poruch a podmínek ohrožujících jeho bezpečný a spolehlivý provoz (přehřátí, mechanické namáhání, deformace, apod.). Senzorový systém bude využívat nově vyvíjené pokročilé nanomateriály citlivé na vnější vlivy, optimalizované pro tento účel tak, aby výsledný produkt (kabel) byl vyrobitelný technologií kompatibilní se stávajícími postupy za minimálních dalších nákladů. Senzorové nanomateriály budou měnit svoje elektrické nebo optické vlastnosti, které budou detekovány a měřeny metodami elektrické nebo optické reflektometrie. Příslušný elektronický detektor zajistí kompatibilitu energetických přenosových tras s principy Průmyslu 4.0.

Období

01. 07. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TK03020219

Řešitel

doc. Ing. Stanislav Petrík, CSc.

Předmětem projektu je eliminace farmaceutických látek, které nejsou odstraňovány stávajícími čistírnami odpadních vod, ačkoli je velká část těchto látek adsorbována a akumulována do biologického kalu. Majoritní část nemocnic je odkanalizována na příslušné městské ČOV, proto je projekt zaměřen na eliminaci farmaceutických látek z biologicky vyčištěných odpadních vod. Vyčištěné odpadní vody vždy obsahují residuální znečištění organickými látkami zpravidla v úrovni min. 5%, tedy v koncentracích desítek mg/l (stanoveno jako CHSK). Farmaceutické látky se naopak vyskytují v koncentracích jednotek, maximálně desítek mikrogramů na litr. Jakákoli technologie odstraňující tyto mikropolutanty potom vyžaduje zásadní snížení celkového „pozadí“ organického znečištění, které jinak zvyšuje spotřeby energií, chemikálií nebo pomocných látek, včetně adsorbentů. Nutnou předúpravou je eliminace celkového zbytkového organického znečištění z biologicky vyčištěných odpadních vod, které jsou tvořeny zejména produkty činnosti mikroorganismů, nerozložitelnými látkami, metabolity, které nejsou s dostatečnou účinností odstraňovány bioakumulací. Cílem projektu je pilotně ověřit technologie ověřené oběma partnery pro odstraňování zbytkového organického znečištění.

Období

01. 05. 2022 – 30. 04. 2024

Zdroj

SFŽP

Kód projektu

3213200013

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Projekt se zaměří na využití dvou druhů expandovaného grafitu (EG) jako plniva pro zlepšení mechanických, tepelných a elektrických vlastností polymerů jako možných matric pro kompozitní a textilní aplikace. Očekává se, že použití EG jako plniva bude ekonomičtější a účinnější než použití grafenu nebo grafitu k dosažení stejných vlastností. Budou použity polymerní matrice jako PVA, HDPE, EPOXY a geopolymery. Cílem projektu je vylepšit výše uvedené polymerní matrice pomocí částic plniva EG a vytvořit z nich kompozit, a nakonec vyrobit vlákenný materiál se zlepšenými mechanickými, tepelnými a elektrickými vlastnostmi. EG je grafit, který je exfoliován buď kyselinou sírovou, nebo dusičnou a zahříván na 900 °C. Očekává se, že vlastnosti obou druhů plniv EG se budou od sebe lišit v důsledku různých metod exfoliace grafitu použitých k jejich výrobě, což má za následek přítomnost neuhlíkových prvků v jejich chemickém složení. Očekává se, že to přispěje k rozdílům v naměřených vlastnostech kompozitu, protože každý druh EG plniva by měl jinak interagovat s polymerní matricí. V současné době je velmi málo známo o vlivu neuhlíkových prvků v EG na konečné vlastnosti kompozitního systému. V České republice existuje průmysl na výrobu expandovaného grafitu, a proto bude mít projekt určitý tuzemský význam.

Období

01. 02. 2023 – 31. 01. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-6384

Řešitel

Ing. Blanka Tomková, Ph.D.

Předností aluminidů železa na bázi Fe3Al je vynikající vysokoteplotní oxidační odolnost a korozní odolnost v sodnovápenatých a olovnatých sklovinách. Olovnaté skloviny (obsahující PbO) jsou nahrazovány bezolovnatými kvůli škodlivému vlivu olova na zdraví a životní prostředí. Projekt je zaměřen na stanovení korozní odolnosti a studium korozního chování aluminidů železa s různými aditivy (Nb, Si) v bezolovnatých sklovinách. Projekt zahrnuje provedení korozních testů slitin na bázi Fe3Al, analýzu strukturních změn a změn chemického složení slitin a skla. Korozní odolnost slitin bude kvantifikována pomocí fraktální geometrie a statistických nástrojů.

Období

01. 02. 2022 – 31. 12. 2023

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2022-5022

Řešitel

doc. Ing. Adam Hotař, Ph.D.

Předkládaný projekt je zaměřen na vývoji nového testovacího systému z polymerních mikrovláken pro sledování interakce buňka-materiál, kdy je možné sledovat živé buňky v čase na testovaných materiálech. Výhodou této metody je absence ovlivnění buněčné linie dalšími chemickými látkami a možnost kontinuálního sledování buněčného chování v určeném místě materiálu. Testovací model je založen na vlákenné struktuře o definované orientaci připravené technologií tažení vláken (tzv. drawing). Tato technologie je založena na výrobě jednotlivých mikro až nanovláken mechanickým tažením z kapky polymeru. Nová metoda in-vitro testování buněčné interakce s materiálem umožní pozorování živých buněk v přímém kontaktu s vlákny a rozšíří tak možnosti hodnocení materiálů určených pro tkáňové inženýrství.

Období

01. 02. 2023 – 31. 12. 2024

Zdroj

Kód projektu

SGS-2022-4090

Řešitel

Ing. Šárka Hauzerová

Cílem projektu je realizace různých typů vzdělávacích aktivit v oblasti udržitelného designu a procesu v textilním průmyslu.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2023

Zdroj

EUK

Kód projektu

2021-1-PL01-KA220-HED-000032201

Řešitel

Ing. Jana Drašarová, Ph.D.

Projekt „Udržitelná sanace dopadů radionuklidů na obnovu půdy a kritických materiálů (SURRI)“ má za cíl vytvořit nadnárodní sdílenou výzkumnou agendu a seznam projektů pro řešení problémů, které radionuklidy představují pro sanaci půdy a obnovu materiálů, se zvláštním zaměřením na prvky vzácných zemin (REE) a další kritické prvky s cílem usnadnit účinnější cyklování a hospodaření s vodou, půdou a materiálovými zdroji. Téma je vysoce relevantní pro usnadnění cirkulačního využívání půdy, vody a několika klíčových materiálů. Zkoumání zmírňování problémů s radionuklidy bylo spíše „popelkou“ pro výzkum půdního a odpadového hospodářství, kde byl kladen důraz na organické a anorganické chemické znečištění. Radionuklidy však představují rozsáhlé a obtížné problémy pro společnost jako celek a zejména pro dosažení „zelené dohody“. Koncepce výzkumu je založena na integraci elektrochemických a mikrobiologických intervencí, které mohou být aplikovány in-situ nebo ex-situ, s cílem poskytnout nové nástroje k odblokování sanace lokalit zasažených radionuklidy a usnadnění obnovy materiálových zdrojů z radionuklidů. ovlivněné odpady, a tak snížit závislost na původních (a mimo EU) zdrojích. Projekt koordinuje Technická univerzita v Liberci (TUL, CZ) za účasti University of Grenada (Sp) a University of Southampton (UK). Dva mezinárodně vedoucí partneři v této oblasti pomohou TUL dosáhnout pěti konkrétních cílů – posouvat excelenci svého výzkumu v oblasti zmírňování dopadu radionuklidů, rozvíjet sdílenou vizi výzkumu a podporovat výzkumnou agendu pro virtuální centrum výzkumu a inovací, zvyšovat výzkumný profil TUL zaměstnanců a rozvíjet mezinárodní síť podporovatelů, přispěvatelů a účastníků v navrhovaném virtuálním centru.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

EUK

Kód projektu

101079345

Řešitel

prof. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc.

Cílem předkládaného projektu je využít existující rozsáhlou měřící infrastrukturu na lokalitě Uhelná k vývoji sytému pro předpověď hladin podzemní vody aplikovatelného v delším horizontu i na jiných lokalitách v ČR. Dílčím cílem je instalace kontinuálního měření v nesaturované zóně. Jednak měření profilů půdní vlhkosti na vybraných bodech lokality a dále měření vlhkosti a pórového tlaku v hluboké nesaturované zóně s využitím aparatury vlastní konstrukce. Klíčovou součástí systému budou numerické modely nesaturované zóny: povrchový model zahrnující odtoky, infiltraci, evaporaci a transpiraci; hluboký 3D model nesaturované zóny a vrchní části trvale saturované zóny. Modyly se budou průběžně učit pomocí asimilace kontinuálních měření.

Období

01. 04. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

SS06010280

Řešitel

doc. Mgr. Jan Březina, Ph.D.

Cílem projektu je vývoj technologie vysokoprodukčního elektrostatického sprejování včetně tvorby nanočástic pro dodávání léčiv orální a transdermální cestou. Hlavním cílem je vytvoření zařízení a protokolů, které umožní uvedení technologického celku na trh. InoCure disponuje prototypovým zařízením, které ověřilo konkurenceschopnost technologie a předkládaný projekt řeší technologické problémy umožňující plnou funkci v náročných aplikacích farmacie, kosmetiky a potravinářství. Výzkum v oblasti nanočástic s mukopenetrační, mukoadhezivní a transdermální funkcí umožní rychlou adaptaci technologie pro potřeby zákazníků a aplikaci produktu v praxi. Technologie uSpheres (vysokoprodukčné elektrostatické sprejování) je z technologického pohledu unikátní ve světovém měřítku.

Období

01. 01. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW01010445

Řešitel

Ing. Miroslava Rysová, Ph.D.

Cílem je vyvinutí a EU ETV verifikace inovativní technologie pro in situ sanaci podzemních vod kontaminovaných chlorovanými uhlovodíky, která bude postavena na kombinaci biologických, elektrokinetických a chemických metod sanace. Úvodním krokem sanace bude detailní direct sensing průzkum lokality. Injektáž sanačních činidel bude provedena metodou Frac-In pro zvýšení propustnosti a zapravení velkého množství makročástic Fe(0). Následně budou instalovány elektrody a nově vyvinuté zařízení pro vzdálený monitoring a řízení elektrokinetické sanace. Pomocí tohoto zařízení bude dálkově monitorována a řízena sanace spočívající v aplikaci elektrického proudu a podpůrných látek do horninového prostředí. Vyvinutá technologie umožní partnerům projektu proniknout na západoevropský sanační trh.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010071

Řešitel

Ing. Jaroslav Nosek, Ph.D.

Otestování vlivu vybraných pracích detergentů na vlastnosti textilních funkčních materiálů.

Období

01. 06. 2023 – 31. 10. 2023

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/05/23_009/0001468

Řešitel

prof. Ing. Jakub Wiener, Ph.D.

Jednopixelová kamera umožňuje díky principu komprimovaného snímání v jednoduchém systému tvorbu vícerozměrných dat. Předpokladem komprimovaného snímání je, že snímaný signál je v nějaké své bázi řídký – většina prvků nulových. Bázi poté při samotném měření implementujeme prostorovou modulací – v případě jednopixelové kamery nastavením specifického vzoru na DMD. Cílem projektu je s využitím existující jednopixelové hyperspektrální sestavy otestovat existující i nově navržené prostorové modulace a jejich kombinace a porovnat kvalitu získané informace pomocí nich. Široký rozsah vlnových délek existujícího systému umožňuje najednou testovat velké množství podmínek. V souvislosti s tím bude také testován pro všechny modulace kompresní poměr, při kterém ještě nedochází ke ztrátě informace.

Období

01. 02. 2023 – 31. 01. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-3325

Řešitel

Ing. Lukáš Klein

Cílem projektu je vytvořit na Technické univerzitě v Liberci („TUL“) takové podmínky, aby úspěšní a nadějní sportovci s mimořádnou sportovní výkonností mohli studovat a skloubit, jak náročné studijní požadavky, tak sportovní přípravu a účast na soutěžích (zejména akademických). Projekt je zaměřen na koordinaci a servisní podporu vybraných studentů s mimořádnou sportovní výkonností při studiu na TUL a na organizační zajištění rozvoje a podpory vysokoškolského sportu na TUL.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2023

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SPORT_VS_014/23

Web

https://ktv.fp.tul.cz/akademicky-sport/unis

Řešitel

doc. PaedDr. Aleš Suchomel, Ph.D.

Systém „Virtual Convoy“ bude kooperativní distribuovaný systém pro end-to-end testování CAR2X komunikace, který s užitím virtuální infrastruktury a prostředí umožní přesun testů ze silnic do laboratorního prostředí.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

CK02000136

Řešitel

Ing. Josef Novák, Ph.D.

Virtual Convoy – komplexní prostředí pro testování komunikačních systémů CAR2X Systém „Virtual Convoy“ bude kooperativní distribuovaný systém pro end-to-end testování CAR2X komunikace, který s užitím virtuální infrastruktury a prostředí umožní přesun testů ze silnic do laboratorního prostředí.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

CK02000136

Řešitel

Ing. Josef Novák, Ph.D.

V našem projektu budeme zkoumat vliv jak vynucených, tak dobrovolných přesunů obyvatelstva, které nastaly po druhé světové válce, na česko-polskou přeshraniční spolupráci. Tyto přesuny způsobily významnou změnu ve složení obyvatelstva česko-polského příhraničí a způsobila vznik dvojího příhraničí: původní německy hovořící obyvatelstvo bylo donuceno opustit území Československa a Polska v západní části vzájemné hranice-na celé její délce od Bohumína/Chalupki až po česko-polsko-německé Trojmezí. Východní část hranice od Bohumína/Chalupki až po česko-polsko-slovenské Trojmezí je v odlišné situaci, protože tamní obměna obyvatelstva nebyla tak velká. Budeme pojmenovávat vliv těchto změn na vzájemnou spolupráci. Ověříme hypotézu, která očekává pokročilejší integraci na východní části hranice.

Období

01. 03. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

GAČR

Kód projektu

23-04226L

Web

https://gacr.cz/vyhlaseni-soutezi-pro-rok-2023/

Řešitel

RNDr. Artur Boháč, Ph.D.

Znečištěné vnější ovzduší je klasifikováno jako lidský karcinogen. Působí negativně na lidské zdraví a přispívá ke vzniku plicních, kardiovaskulárních a neurologických onemocnění. Znečištěné ovzduší tvoří směs plynných sloučenin, prachových částic a na ně vázaných chemických látek. Jeho biologické účinky závisí na interakci této komplexní směsi s lidským organismem. Studie in vitro bývají založeny na testování toxicity oddělených složek znečištěného ovzduší, což vede k chybné interpretaci dat. V projektu navrhujeme studovat toxicitu reálného vnějšího ovzduší jako celku, a to v plicní tkáni a čichovém epitelu (prostředník pro hodnocení vlivu na mozek) od zdravých a nemocných osob (astma, Alzheimerova choroba). Buňky budou kultivovány v prostředí „air-liquid“ v námi vyvinutém expozičním systému umístěnému v lokalitách, lišících se mírou znečištění ovzduší. Budeme hodnotit cytotoxicitu, oxidační stres, imunitní odpověď a celogenomovou expresi mRNA a miRNA. Výsledky přispějí k pochopení biologických účinků znečištěného ovzduší a rozdílů v odpovědi u vzorků od zdravých a nemocných osob.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

GAČR

Kód projektu

22-10279S

Řešitel

prof. Michal Vojtíšek, Ph.D. MSc

Kompozity vyztužené uhlíkovými vlákny mají vynikající mechanické vlastnosti. Mají také mnoho jedinečných vlastností, jako je vysoká specifická pevnost, specifická tuhost, odolnost proti únavě a odolnost proti korozi. Jejich pozoruhodná nízká hmotnost a vynikající výkon z nich činí materiál volby pro letectví, automobilový průmysl, veřejnou infrastrukturu, průmyslová zařízení, lékařská zařízení a tak dále. Kompozitní produkty vyztužené uhlíkovými vlákny však vyžadují vysoce technologické vstupy a operace. Pokud výroba není provedena přesně, je pravděpodobná řada problémů, jako jsou póry, praskliny, neuspořádané vrstvy vláken a praskání rozhraní. To bude mít významný dopad na mechanickou výkonnost produktu. Kromě toho je v důsledku krátké doby vytvrzování matricového systému extrémně obtížné začlenit částice plniva do matricového systému. Nejběžnější epoxidová pryskyřice má vysokou viskozitu, což vede k ovlivnění disperze částic plniva po smíchání s vytvrzovacím činidlem. Důležitým způsobem, jak tento problém zlepšit, je použití matrice z epoxidové pryskyřice dispergované ve vodě. Tento druh matrice má velmi pozitivní vliv na infiltraci uhlíkových vláken. Při působení speciálních katalyzátorů nepotřebuje matrice epoxidové pryskyřice dispergované ve vodě vytvrzovací činidlo a při určité teplotě může dojít k zesítění. Po odpaření vody může být matrice rovnoměrně rozložena ve struktuře vyztuženého materiálu. Tím se snižují bubliny, praskliny a další defekty, které ovlivňují mechanické vlastnosti kompozitního materiálu v důsledku nerovnoměrného rozložení matrice. Na druhé straně je viskozita ve vodě dispergované matrice epoxidové pryskyřice nižší, což je vhodnější pro distribuci dopingových částic. V tomto projektu je cílem optimalizovat vybrané vlastnosti kompozitů vyztužených uhlíkovými vlákny s matricí z epoxidové pryskyřice dispergované ve vodě změnou poměru pryskyřice ke katalyzátoru, teploty vytvrzování a dopingových částic. Zavádění dopingových částic, jako je expandovaný grafit, grafit a grafen, bude optimalizováno pro zlepšení elektrických vlastností. Bude zkoumán vliv poměru pryskyřice ke katalyzátoru a vytvrzovací teploty na mechanické a tepelné vlastnosti a porovnán s předpokládanými hodnotami. Vyvinuté kompozity vyztužené uhlíkovými vlákny budou vykazovat vynikající mechanické, tepelné a elektrické vlastnosti, které splňují vyšší aplikační požadavky v automobilovém a leteckém průmyslu jako potenciální kompozitní materiály.

Období

01. 02. 2023 – 31. 01. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-6375

Řešitel

Ing. Blanka Tomková, Ph.D.

Nové druhy znečištění objevující se ve vodě mají kvůli své toxicitě rozsáhlé dopady na vodní organismy a lidské zdraví. Současné metody čištění vody, jako je chemická oxidace a biologické čištění, nejsou pro jejich odstranění dostačující a mohou vést ke vzniku toxických produktů. Adsorpční čištění se nicméně ukazuje jako efektivnější a ekonomičtější alternativní způsob čištění vody. Nedávno vzbudilo pozornost použití uhlíkových nanomateriálů, jako je například oxid grafenu, jako efektivních a šetrných nanoadsorbentů k odstranění řady znečišťujících látek. Cílem tohoto projektu je výroba uhlíkových nanomateriálů pomocí elektrochemických metod jakožto šetrného způsobu výroby a zlepšení jejich adsorpční kapacity modifikací přírodními materiály za účelem adsorpce znečišťujících látek.

Období

01. 02. 2023 – 31. 01. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-8354

Řešitel

Masoud Khaleghiabbasabadi

Hlavním cílem projektu je vývoj zubní nitě, pomocí které bude možné aplikovat vybraná orální probiotika a další aktivní látky, které se přirozeně vyskytují ve slinách (dále jen bioaktivní látky) do mezizubních a dalších hůře dostupných prostor ústní dutiny. Tyto bioaktivní látky budou posilovat přirozenou rovnováhu orální mikrobioty s minimálním rizikem vedlejších účinků, které lze pozorovat u cizorodých účinných látek. Budou aplikovány pomocí nanovlákenné polymerové vrstvy na povrchu zubní nitě. Optimalizovaná rychlost rozpouštění uvolněných nanovlákenných částic v mezizubních prostorech umožní pozvolnou aplikaci účinných látek do hlubších vrstev biofilmu na povrchu zubů, čehož nelze dosáhnout v současnosti používanými preparáty.

Období

01. 10. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW02020042

Řešitel

doc. Ing. Eva Kuželová Košťáková, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je vývoj zubní nitě, pomocí které bude možné aplikovat vybraná orální probiotika a další aktivní látky, které se přirozeně vyskytují ve slinách (dále jen bioaktivní látky) do mezizubních a dalších hůře dostupných prostor ústní dutiny. Tyto bioaktivní látky budou posilovat přirozenou rovnováhu orální mikrobioty s minimálním rizikem vedlejších účinků, které lze pozorovat u cizorodých účinných látek. Budou aplikovány pomocí nanovlákenné polymerové vrstvy na povrchu zubní nitě. Optimalizovaná rychlost rozpouštění uvolněných nanovlákenných částic v mezizubních prostorech umožní pozvolnou aplikaci účinných látek do hlubších vrstev biofilmu na povrchu zubů, čehož nelze dosáhnout v současnosti používanými preparáty.

Období

01. 10. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW02020042

Řešitel

doc. Ing. Eva Kuželová Košťáková, Ph.D.

Ekologické, multifunkční polymery na bázi vodivých částic jsou ideálním kandidátem pro budoucí nové elektronické součástky, zejména senzory, superkondenzátory, nositelnou elektroniku a monitorovací pole. V této studii budou komplexně prozkoumány polymerní filmy nebo kompozity na bázi vodivých částic nanesené chemickou modifikací a nové techniky povrchového potahování, jako je thiol click chemie a inkoustový tisk. Celulóza, PVA a PVDF budou začleněny do substrátu. Budou porovnány multifunkční vodivé částice – z iontů mědi, grafitu, grafenu a jeho derivátů. Navrhovaný projekt bude proto zaměřen na zkoumání a hodnocení rozdílů v chemickém složení, povrchové struktuře a elektrických vlastnostech vodivých materiálů připravených různými metodami. Bude realizován optimální výběr vodivých částic pro zajištění požadovaných vlastností materiálu.

Období

01. 02. 2023 – 31. 01. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-6374

Řešitel

Ing. Blanka Tomková, Ph.D.

Cílem projektu je vývoj a testování nanovlákenných kosmetických masek. Významnou inovací oproti stávajícím řešením bude nosný nanovlákenný materiál založený na chitosanu. Tento biokompatibilní, biodegradabilní a nanovlákenný je hodně využívám v medicínských aplikacích a zajišťuje dobré uživatelské vlastnosti nanovláken. Bylo potvrzeno, že jeho aplikace v dermatologii nevyvolává dráždění kůže a podporuje její hojení. Významným přínosem oproti pleťovým maskám založeným na syntetických nanovláknech je biodegradovatelnost chitosanu a zároveň jeho získávání z druhotných surovin (odpadů rybářského průmyslu).

Období

01. 10. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000959

Řešitel

Ing. Miroslava Rysová, Ph.D.

Cílem projektu je vývoj a testování nanovlákenných kosmetických masek. Významnou inovací oproti stávajícím řešením bude nosný nanovlákenný materiál založený na chitosanu. Tento biokompatibilní, biodegradabilní a nanovlákenný je hodně využívám v medicínských aplikacích a zajišťuje dobré uživatelské vlastnosti nanovláken. Bylo potvrzeno, že jeho aplikace v dermatologii nevyvolává dráždění kůže a podporuje její hojení. Významným přínosem oproti pleťovým maskám založeným na syntetických nanovláknech je biodegradovatelnost chitosanu a zároveň jeho získávání z druhotných surovin (odpadů rybářského průmyslu).

Období

01. 10. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000959

Řešitel

Ing. Miroslava Rysová, Ph.D.

Projekt je zaměřen na vývoj a testování nových vrstev a nátěrů sloužících primárně pro ochranu stavebních materiálů, jako je například beton, cihly, střešní krytiny, fasády, sklo, nebo přírodní kámen, před záchytem a množením nežádoucích mikroorganismů (bakterie, řasy, plísně). Inhibiční funkce těchto povlaků je založena na fotokatalytickém jevu, který využívá sluneční energii pro iniciaci redoxních reakcí. Sled redoxních reakcí způsobuje rozklad organických polutantů, a tudíž i jednobuněčných organismů. Jednotlivé vrstvy jsou vyvíjeny s ohledem na specifické požadavky každého materiálu a konkrétní místa aplikace. Zohledňují například zvýšenou potřebu odolnosti vůči abrazi a hydrofobní povahy na střešních krytinách či transparentnosti na cihlách.

Období

01. 02. 2022 – 31. 12. 2023

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2022-3024

Řešitel

Ing. Michaela Petržílková

Cílem je vývoj vysoce výkonných kompozitů s funkčními vlastnostmi pro strojírenství, stavebnictví a námořní průmysl. Materiál je složen z geopolymerní matrice vyztužené různými vlákny a plnivy. Matrice, vlákna, částice a plniva mohou být z přírodních i syntetických zdrojů. Výsledkem bude ekologický kompozit vhodný pro aplikaci pod vodou. Naplní potřebu odolnějších materiálů pro ochranu nebezpečných vraků a kritické podvodní infrastruktury před korozí, pro stavební účely v turbulentním a vysoce znečištěném prostředí, včetně ochrany před nebezpečnými materiály ve vracích. Konkrétní díl bude vytvořen ve formě prefabrikovaných nebo 3D tištěných prvků s možností instalace pod vodou. Požadované vlastnosti: vysoká pevnost v tlaku, nízká deformovatelnost, vysoká odolnost proti vodě, chemickým vlivům, včetně solí a chloru, bioerozi, nebezpečným odpadům, olejům (nízká pórovitost) a oděru, dlouhodobá životnost, ekologická šetrnost, nákladová efektivita a nízká toxicita.

Období

01. 06. 2022 – 31. 05. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TH80020007

Řešitel

doc. Ing. Adam Hotař, Ph.D.

Cílem je vyvinout hybridní technologii umožňující čištění a následné znovuvyužití OV vznikajících v procesech moření oceli a dalších kovů, které jsou charakteristické vysokými koncentracemi dusíku, fluoridů a iontů kovů, což je činí problematicky čistitelnými konvenčními postupy. Technologie bude založena na kombinaci způsobů srážení a denitrifikačního bioreaktoru s podporou nosičů biomasy (redukce dusičnanů). Adaptovaná denitrifikační konsorcia budou izolována a lyofilizována, což umožní jejich následné použití v jiných systémech. Technologie bude umístěna v transportním kontejneru a bude vybavena pokročilým systémem řízení, včetně on-line přístupu. Jelikož hl. příjemce dodává mořírenské technologie po celém světě, nalezne vyvinutá technologie uplatnění především na zahraničních trzích.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010536

Řešitel

Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Cílem projektu je vývoj principiálně zcela nových solitérních akustických prvků pro řešení prostorové akustiky, jde o komplexní návrh a optimalizaci parametrů hned pěti typů. Jedinečnost technického řešení, stejně jako designu souvisí s využitím inovativní technologie aplikace nanovlákenných vrstev připravených třemi různými technologiemi, jejichž unikátní spojení umožňuje nános nanovláken na povrch a zároveň do prostoru navržených 3D konstrukcí, za účelem přípravy zvukově pohltivých systémů založených na synergii membránového rezonátoru (tenká nanovlákenná vrstva), dutinového rezonátoru (princip Helmholtzova rezonátoru) a výplně o obrovském specifickém povrchu (objemová nanovlákenná struktura), což umožní proměnlivou akustiku řešeného prostoru pro dosažení aktuální akustické potřeby.

Období

01. 01. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW01010088

Řešitel

doc. Ing. Klára Kalinová, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je vývoj komponent pro výrobu skleněné bižuterie, které budou v souladu s cirkulární ekonomií a rozvojem ICT technologií. V rámci projektu bude proveden výzkum a vývoj zaměřený na nová složení skla pro účely bižuterní výroby, která by vedle tradičního sodnodraselného skla obsahovala i přísady získané recyklací typů skla nebo materiálů, které se systematicky nerecyklují jako např. komponenty kompozitních materiálů (skelná vlákna, uhlíková vlákna), plochého skla, laboratorního skla i dekorativního skla. Vývoj bude zaměřen jak na formu a přípravu vstupního recyklátu (prach, střepy, vlákna), tak i na složení výsledné skloviny a výsledného vizuálního efektu. Druhým zásadním vývojovým cílem bude vývoj skleněné komponenty kompatibilní se stavem v oblasti současných a budoucích informačních technologií, která by umožnila skleněné bižuterii plnit funkce typu jako např. NFC (Near Field Communication) nebo využití výhod internetu věcí (IoT). V rámci projektu budou využity metody pokročilého matematického modelování souvisejících nelineárních fyzikálních dějů a zkoumány možnosti v oblasti tzv. Rapid Tooling a technologie 3D tisku pro návrh a výrobu forem pro inovované komponenty pro skleněnou bižuterii.

Období

01. 11. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW02020240

Řešitel

doc. Dr. Ing. Ivan Mašín

Projekt je zaměřen na vývoj nového algoritmu pro vyhodnocení závažnosti blikání z měření napětí v distribučních sítích elektrické energie. Současná metrika závažnosti blikání byla vyvinuta před desítkami let a odhaduje míru rušení lidského pozorovatele blikáním referenční žárovky. Výpočetní algoritmus byl optimalizován s ohledem na rušení působené obloukovými pecemi a přizpůsoben omezeným výpočetním schopnostem dobového hardware. Nedávné zásadní změny co do typů světelných zdrojů (např. na bázi diod vyzařujících světlo), nových zdrojů rušení (např. fotovoltaické elektrárny) a možností přístrojového vybavení, vyvolávají obavy ohledně vhodnosti současného algoritmu. Navrhovaný projekt je zaměřen na identifikaci nejběžnějších typů rušení v současných elektrických sítích způsobené moderními výkonovými elektronickými zařízeními, na vyvinutí nových modelů světelných zdrojů pro simulaci blikání, a řeší vliv blikání moderních osvětlovacích systémů na uživatele. Na základě takové holistické analýzy je vyvinut nový algoritmus pro hodnocení míry blikání v moderních elektrických sítích.

Období

01. 07. 2022 – 30. 06. 2025

Zdroj

GAČR

Kód projektu

22-10074K

Řešitel

Ing. Leoš Oldřich Kukačka, Ph.D.

Cílem je vyvinout účinnou hybridní technologii čištění odpadních vod (fyzikálně-chemické; biologické separace), která povede k odstraňování léčiv, jejich metabolitů a dalších mikropolutantů způsobujících kontaminaci životního prostředí z koncentrovaných odpadních vod produkovaných zdravotnickými zařízeními. Pro tento účel bude primárně testována heterogenní katalýza a následné dočištění rozložených produktů v biofilmovém systému. Pozornost bude také zaměřena na sorpční systém, který by měl sloužit především jako pojistný prvek kompletní technologie. Cílem je vytvořit takové hybridní řešení, které se svou konstrukcí a pojetím stane snadno dostupné a aplikovatelné pro široké spektrum provozovatelů čistírenské infrastruktury, aniž by představovalo extrémní ekonomickou zátěž.

Období

01. 04. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

SS06020091

Řešitel

Ing. Karel Havlíček, Ph.D.

Cílem je vyvinout účinnou hybridní technologii čištění odpadních vod (fyzikálně-chemické; biologické separace), která povede k odstraňování léčiv, jejich metabolitů a dalších mikropolutantů způsobujících kontaminaci životního prostředí z koncentrovaných odpadních vod produkovaných zdravotnickými zařízeními. Pro tento účel bude primárně testována heterogenní katalýza a následné dočištění rozložených produktů v biofilmovém systému. Pozornost bude také zaměřena na sorpční systém, který by měl sloužit především jako pojistný prvek kompletní technologie. Cílem je vytvořit takové hybridní řešení, které se svou konstrukcí a pojetím stane snadno dostupné a aplikovatelné pro široké spektrum provozovatelů čistírenské infrastruktury, aniž by představovalo extrémní ekonomickou zátěž.

Období

01. 04. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

SS06020091

Řešitel

Ing. Karel Havlíček, Ph.D.

Navrhovaný projekt navazuje na dřívější činnosti VaV žadatele a má za cíl aplikovat získané poznatky a zkušenosti při vývoji a ověření nové generace technologie sprejového nebulizačního sušení, která bude eliminovat nevýhody a problémy prvotního řešení při sušení, mikronizaci / nanonizaci, či enkapsulaci různých typů materiálů s výstupem ve formě jemných prášků s převážně submikronovou velikostí částic. Konkrétním cílem předkládaného projektu je dořešení separace práškovaného produktu z proudu sušícího vzduchu, vystupujícího ze sušící komory sprejové nebulizační sušárny, s dostatečnou účinností pro plánované průmyslové aplikace převážně v potravinářském, kosmetickém či farmaceutickém průmyslu.

Období

01. 01. 2023 – 30. 06. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010377

Řešitel

Ing. Jakub Hrůza, Ph.D.

Navrhovaný projekt navazuje na dřívější činnosti VaV žadatele a má za cíl aplikovat získané poznatky a zkušenosti při vývoji a ověření nové generace technologie sprejového nebulizačního sušení, která bude eliminovat nevýhody a problémy prvotního řešení při sušení, mikronizaci / nanonizaci, či enkapsulaci různých typů materiálů s výstupem ve formě jemných prášků s převážně submikronovou velikostí částic. Konkrétním cílem předkládaného projektu je dořešení separace práškovaného produktu z proudu sušícího vzduchu, vystupujícího ze sušící komory sprejové nebulizační sušárny, s dostatečnou účinností pro plánované průmyslové aplikace převážně v potravinářském, kosmetickém či farmaceutickém průmyslu.

Období

01. 01. 2023 – 30. 06. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010377

Řešitel

Ing. Jakub Hrůza, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je vývoj směřující k výrobě výměníků tepla se zpětným získáváním vlhkosti. Projekt je zaměřen na vývoji entalpických materiálů, ze kterých budou připravované výměníky schopné zajistit prostup vlhkosti a tepla mezi proudícími vzduchy. Hlavními cíle řešení projektu jsou zejména: – optimalizace a příprava entalpické membrány požadovaných vlastnosti – optimalizace konstrukce lamely/optimalizace nosného materiálu – příprava prototypu výměníku a ověřovaní jeho vlastnosti

Období

01. 01. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW01010583

Řešitel

Ing. Mateusz Fijalkowski, Ph.D.

Cílem projektu je výzkum a vývoj měřicího systému elektrické energie pro energetické sítě s velkým počtem napaječů/vývodů. Jde o analyzátor výkonů s mnohonásobným počtem proudových vstupů. Cílovou aplikací je digitalizace distribučních transformačních stanic, monitoring chytrých sítí pro průmysl, SmartBuildings a SmartCities. Cílem je omezit komplexnost kabeláže mezi snímači proudu vývodů a měřidly, usnadnit instalaci a eliminovat chyby v zapojení. Druhým cílem projektu jsou softwarové moduly pro konfiguraci měřidel, automatický sběr a analýzu dat. Doplněny a podstatně rozšířeny budou výpočetní a prezentační moduly pro analýzu velkého počtu měřených vývodů, tvorbu automatických reportů a využití služeb cloudu pro ukládání větších objemů archivů z rozsáhlých monitorovaných systémů.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TK04020053

Řešitel

Ing. Miroslav Novák, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je výzkum a vývoj ekologického a velmi účinného filtru pitné vody pro domácnosti na bázi adsorpce škodlivých látek na nanovrstvě grafenu. Nejčastěji používaným substrátem pro filtraci pitné vody v domácnostech je v současnosti aktivní uhlí, které ale není dostatečně účinné a neodstraní z vody všechny kontaminující látky. Další možností je použití uhlíkových nanotrubiček, ty se však využívají pouze minimálně, protože jsou velmi drahé. Předmětem předkládaného projektu tak bude VaV nového filtračního materiálu na bázi grafenu, který bude účinnější než aktivní uhlí a uhlíkové nanotrubičky. Zároveň bude finančně dostupný. V poslední době se oblast výzkumu sanace vody v nanoměřítku prostřednictvím materiálů s nanokanály nebo nanopóry těší stále většímu zájmu. V této souvislosti je často věnována pozornost uhlíkovým nanomateriálům, jako jsou například uhlíkové nanotrubičky a grafen. Materiály na bázi grafenu, jako je grafenoxid a jeho deriváty, jsou relativně dostupné (dostupnější než uhlíkové nanotrubičky), zároveň lze poměrně snadno řídit jejich strukturu, velikost a povrchovou chemii, pročež se jeví coby slibné materiály pro klíčové součásti filtračních systémů nové generace. Organické kontaminující látky, jako jsou léčiva, pesticidy, výrobky osobní hygieny, perfluorované sloučeniny a těžké kovy, představují velkou hrozbu pro lidské zdraví a ekosystém. Jednou z nejnovějších sledovaných tříd sloučenin jsou mikropolutanty, které jsou odolné vůči konvenčním systémům úpravy vody a končí ve vodním prostředí a pitné vodě v nízkých koncentracích. V současné době představují mikropolutanty spolu s pesticidy nejvýznamnější hrozbu pro jakost pitné vody. Mikropolutanty jsou látky, které se ve vodě vyskytují v řádech nanogramů až mikrogramů a jsou špatně odstranitelné. Mnoho z nich by mohlo být potenciálně karcinogenních, teratogenních , s embryotoxickými účinky , některé jsou extrémně stabilní a může docházet k jejich akumulaci v životním prostředí. Bylo však prokázáno, že adsorbenty na bázi grafenu jsou při odstraňování mikropolutantů účinné a přispívají tak ke snižování zdravotních hrozeb. Díky mimořádným schopnostem grafenu adsorbovat poměrně rychle organické látky by měl být řádově účinnější než kterýkoliv jiný filtr na trhu. Tím by měl poskytovat ještě lepší filtrační vlastnosti při zachování prospěšných látek (například minerálů typu vápník či hořčík) a uživatelům zajistit kvalitní vodu. Také by mohl být dostupnější pro širší spektrum domácností, a to díky nižší ceně grafenu v porovnání s uhlíkovými nanotrubičkami. Výstupem předkládaného projektu bude nový filtr na pitnou vodu na bázi adsorpce škodlivých látek na nanovrstvě grafenu. Jedná se o udržitelné řešení aplikující nejmodernější technologie, které zvýší kvalitu života mnoha uživatelů. Na projektu se bude podílet také výzkumný tým Technické univerzity v Liberci (dále jen „TUL“), který již má zkušenosti s používáním struktur na bázi grafenu pro čištění vody a další účely. V tomto projektu budou grafenové struktury imobilizovány na různých syntetických (např. polysulfonových) nebo přírodních (na bázi biopolymerů) nosičích. Cílem je zajistit vylepšené čištění vody z vodovodu od mikropolutantů těmito materiály. Jedná se o inovativní využití nejmodernějších nanotechnologií, ve kterých je výzkum v České republice na velmi vysoké úrovni. Právě TUL, jejíž součástí je Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, je ve světě známá svou expertízou v nanotechnologiích. V tomto projektu se jedná nejen o využití nejnovějších poznatků, ale výrobek jako takový bude velmi inovativní a přinese svým uživatelům celou řadu benefitů. Zároveň bude filtr plně ekologický, jeho funkce by se měla obnovit regenerací a tím bude velmi šetrný k životnímu prostředí. H2O nanotec zajistí také jeho plnou recyklaci. Předpokládá se, že bude ve spolupráci s TUL vyvinut substrát, ve kterém bude grafenová nanočástice imobilizována pomocí chemické vazby k vláknitému substrátu.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW04020064

Řešitel

prof. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc.

Hlavním cílem projektu je výzkum a vývoj ekologického a velmi účinného filtru pitné vody pro domácnosti na bázi adsorpce škodlivých látek na nanovrstvě grafenu. Realizace projektu přinese nové řešení filtrace pitné vody s cílem eliminace nevýhod stávajících filtračních systémů. Jedná se o inovativní využití nejmodernějších nanotechnologií a očekávaný výsledek projektu bude překračovat technické parametry známých řešení. Výstupem projektu bude prototyp nového filtru na pitnou vodu na bázi grafenu, který se bude vyznačovat vyšší adsorpční kapacitou, vyšší efektivitou a rychlostí adsorpce a možností zachycení nejširšího spektra látek.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW04020064

Řešitel

prof. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc.

Účelem projektu je rozšířit využitelnost materiálových kompozitních nanotechnologií v biotechnologických aplikacích, které konkrétně reprezentuje vinařství, prostřednictvím technického řešení umožňující efektivnější, snazší a spolehlivou manipulaci s biomasou vinařských kvasinek pro dosažení bezproblémové a vysoce efektivní výroby vína. Cílem projektu je vyvinout dvě technická řešení pro moderní vinařské přístupy. Na platformě materiálových nanotechnologií vytvořit pokročilé nosiče biomasy vinařských kvasinek, který: • umožní optimální sběr vinařských kvasinek díky vysoké afinitě materiálu, • umožní šetrnou a dlouhodobou konzervaci produkčních kmenů • technologicky zásadním způsobem usnadní revitalizaci takto konzervované biomasy.

Období

01. 01. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW01010590

Řešitel

Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Účelem projektu je rozšířit využitelnost materiálových kompozitních nanotechnologií v biotechnologických aplikacích, které konkrétně reprezentuje vinařství, prostřednictvím technického řešení umožňující efektivnější, snazší a spolehlivou manipulaci s biomasou vinařských kvasinek pro dosažení bezproblémové a vysoce efektivní výroby vína. Cílem projektu je vyvinout dvě technická řešení pro moderní vinařské přístupy. Na platformě materiálových nanotechnologií vytvořit pokročilé nosiče biomasy vinařských kvasinek, který: • umožní optimální sběr vinařských kvasinek díky vysoké afinitě materiálu, • umožní šetrnou a dlouhodobou konzervaci produkčních kmenů • technologicky zásadním způsobem usnadní revitalizaci takto konzervované biomasy.

Období

01. 01. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW01010590

Řešitel

Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Účelem projektu je rozšířit využitelnost materiálových kompozitních nanotechnologií v biotechnologických aplikacích, které konkrétně reprezentuje vinařství, prostřednictvím technického řešení umožňující efektivnější, snazší a spolehlivou manipulaci s biomasou vinařských kvasinek pro dosažení bezproblémové a vysoce efektivní výroby vína. Cílem projektu je vyvinout dvě technická řešení pro moderní vinařské přístupy. Na platformě materiálových nanotechnologií vytvořit pokročilé nosiče biomasy vinařských kvasinek, který: • umožní optimální sběr vinařských kvasinek díky vysoké afinitě materiálu, • umožní šetrnou a dlouhodobou konzervaci produkčních kmenů • technologicky zásadním způsobem usnadní revitalizaci takto konzervované biomasy.

Období

01. 01. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW01010590

Řešitel

Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je Výzkum a Vývoj vlákenných materiálů s funkčními vlastnostmi, vyrobenými technologií magnetronového nanášení antimikrobiálních kovů na vlákenné materiály. Prvotním cílem VaV aktivit bude navrhnout a zrealizovat technické prostředky – technologii pro nanášení kovů na vlákenné materiály. Budou vytvořeny funkční modely depozičních systémů, které umožní poloprovozní produkci (Maloobjemový Depoziční Systém) a následně i průmyslovou produkci (Velkoobjemový Depoziční Systém). Dále bude realizován Výzkum a Vývoj nových, progresivních vlákenných materiálů s funkčními vlastnostmi s nanesenou funkční vrstvou (antimikrobiální pro likvidaci virů a bakterií, nebo s jinými technickými vlastnostmi) ve vakuovém depozičním systému pomocí magnetronového naprašování v inertním plynu.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010192

Řešitel

doc. Mgr. Irena Šlamborová, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je Výzkum a Vývoj vlákenných materiálů s funkčními vlastnostmi, vyrobenými technologií magnetronového nanášení antimikrobiálních kovů na vlákenné materiály. Prvotním cílem VaV aktivit bude navrhnout a zrealizovat technické prostředky – technologii pro nanášení kovů na vlákenné materiály. Budou vytvořeny funkční modely depozičních systémů, které umožní poloprovozní produkci (Maloobjemový Depoziční Systém) a následně i průmyslovou produkci (Velkoobjemový Depoziční Systém). Dále bude realizován Výzkum a Vývoj nových, progresivních vlákenných materiálů s funkčními vlastnostmi s nanesenou funkční vrstvou (antimikrobiální pro likvidaci virů a bakterií, nebo s jinými technickými vlastnostmi) ve vakuovém depozičním systému pomocí magnetronového naprašování v inertním plynu.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010192

Řešitel

doc. Mgr. Irena Šlamborová, Ph.D.

Cílem projektu bude výzkum a vývoj speciálních kompozitních materiálů s aplikací nanovláken s aditivy s virologickými a antibakteriálními účinky, výzkum a vývoj plošných textilií na bázi speciálních vláken s virologickými a antibakteriálními účinky a speciálních vláken, která pohlcují UV záření. Pro účely sledování teploty a monitorování množství UV záření budou do vybraných oděvů integrovány elektronické funkční bloky, které umožní využití nejnovějších technologických možností z oblasti telemedicíny ke zkvalitnění péče o obyvatelstvo při mimořádných situacích.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010021

Řešitel

doc. Ing. Antonín Havelka, CSc.

Cílem projektu bude výzkum a vývoj speciálních kompozitních materiálů s aplikací nanovláken s aditivy s virologickými a antibakteriálními účinky, výzkum a vývoj plošných textilií na bázi speciálních vláken s virologickými a antibakteriálními účinky a speciálních vláken, která pohlcují UV záření. Pro účely sledování teploty a monitorování množství UV záření budou do vybraných oděvů integrovány elektronické funkční bloky, které umožní využití nejnovějších technologických možností z oblasti telemedicíny ke zkvalitnění péče o obyvatelstvo při mimořádných situacích.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010021

Řešitel

doc. Ing. Antonín Havelka, CSc.

Cílem projektu je výzkum a vývoj tvarových forem z materiálu H-13 a HEATVAR pro tlakové lití hliníkových slitin v provozních podmínkách při aplikaci moderních technologií aditivní výroby, inovativního designu, tepelného zpracování, povrchových úprav a numerických simulací. Vybrané materiály určené pro aditivní tisk by měly nahradit standardně používané konvenční materiály tvarových forem. S ohledem na odlišný obsah uhlíku, dosahované vlastnosti a nároky na aditivní výrobu bude potřeba provést optimalizaci parametrů tisku i následného tepelného zpracování vytištěné oceli. Nové poznatky umožní vyvinout a provozně ověřit unikátní koncept tvarových forem v podmínkách ČR.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010609

Řešitel

Ing. Michal Ackermann, Ph.D.

Cílem projektu je výzkum a vývoj tvarových forem z materiálu H-13 a HEATVAR pro tlakové lití hliníkových slitin v provozních podmínkách při aplikaci moderních technologií aditivní výroby, inovativního designu, tepelného zpracování, povrchových úprav a numerických simulací. Vybrané materiály určené pro aditivní tisk by měly nahradit standardně používané konvenční materiály tvarových forem. S ohledem na odlišný obsah uhlíku, dosahované vlastnosti a nároky na aditivní výrobu bude potřeba provést optimalizaci parametrů tisku i následného tepelného zpracování vytištěné oceli. Nové poznatky umožní vyvinout a provozně ověřit unikátní koncept tvarových forem v podmínkách ČR.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010609

Řešitel

Ing. Michal Ackermann, Ph.D.

Cílem projektu je výzkum a vývoj tvarových forem z vytvrditelných ocelí H11 a T300 pro lití zinkových slitin s využitím kombinace moderní technologie aditivní výroby, tepelného zpracování, povrchových úprav a numerických simulací včetně verifikací v provozních podmínkách. Dalším cílem projektu je využití ekonomicky výhodnější a environmentálně příznivější varianty bez-kobaltové oceli T300, která se v tomto okamžiku pro aditivní výrobu nepoužívá. Aditivní způsob výroby umožní zrychlení výroby tvarových částí forem, návrh sofistikovanějších chladicích systémů a možnost významného prodloužení životnosti forem. Nové poznatky umožní vyvinout a provozně ověřit unikátní koncept tvarových forem.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010323

Řešitel

Ing. Jiří Šafka, Ph.D.

Katedrový projekt se zaměřuje na problematiku obrábění kompozitních materiálů na bázi epoxidové pryskyřice a kovových materiálů. V rámci projektu bude kladen důraz na stanovení optimálních řezných podmínek, volbu vhodného nástroje (nástrojový materiál, geometrie břitu atd.), charakteristiku opotřebení břitu nástroje, tvorbu třísky a environmentální dopad při obrábění těchto materiálů. Výzkum se bude zabývat také vhodností použití řezných kapalin při obrábění těchto materiálů, jejich vliv na životnost nástroje, rozměrovou přesnost obrobku aj.

Období

01. 02. 2022 – 31. 12. 2023

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2022-5043

Řešitel

doc. Ing. Štěpánka Dvořáčková, Ph.D.

Aditivní technologie nebo 3D tisk umožňuje realizovat struktury na míru; 3D tisk skla je slibnou technikou pro realizaci skleněných struktur a konstrukcí na míru, které mohou fungovat jako optické senzory. Řízené nanášení energie (Directed Energy Deposition, DED) je slibnou tiskovou technologií, kterou by bylo možné využít k tisku skleněných objektů. Cílem tohoto projektu je realizovat 3D tisk skla pomocí technologie DED a dosáhnout optimalizovaných podmínek tisku, které by zajistily kvalitu a homogenitu vytištěné struktury.

Období

01. 03. 2023 – 30. 11. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-5321

Řešitel

doc. Ing. Vlastimil Hotař, Ph.D.

Glaukom je jedno z nejčastějších a nejkomplikovanějších očních onemocnění, které velmi často končí kompletním slepota. Většina současných přístupů k léčbě glaukomu je založena na snížení nitroočního tlaku (IOP) pomocí drenážních implantátů. V současné době neexistuje žádný spolehlivý způsob léčby glaukomu celosvětový trh. Existuje jen několik možností léčby. Problémy současných implantátů však jsou spojené s nedostatečným snížením NOT, pooperační hypotonií, tvorbou srůstů, popř progresivní poškození endoteliálních buněk rohovky spojené s tuhostí implantátu. Cílem projektu je zkoumat nanovlákenné materiály pro léčbu glaukomu. Výzkum bude zaměřen na výzkum nitroočního nanovlákenného implantátu z měkkého, pružného a mechanicky odolného materiálu na bázi biokompatibilní polymery. Struktura bude napodobovat nativní filtrační orgán oka, trabekulární síťovina. V rámci projektu bude proudění nitrooční tekutiny přes nanovlákennou vrstvu měřeno pomocí laboratorního filtračního zařízení upraveného tak, aby simulovalo perfuzi nitrooční tekutiny v glaukomovém a zdravém oku. Funkčnost implantátu z hlediska odolnosti vůči buňce fibrotizace bude sledována in vitro s fibroblastovými a endoteliálními buněčnými liniemi. Antiadhezivum vlastnosti materiálu budou testovány mechanicky přímo na oční tkáni. Implantace nanovlákenný plošný materiál bude proveden na kadaverózních cibulích králíků a prasat, vč simulace transportních vlastností na různých úrovních IOP.

Období

01. 05. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

PURE-2021-6005

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

V oblasti pokročilých materiálů bude probíhat výzkum strukturovaných poddajných materiálů od návrhu struktury, přes modelování mechanických vlastností pomocí metod MKP až po porovnání s experimentálním měřením. Dále pak proběhne experimentální a numerický výzkum kompozitních materiálů s viskózovými vlákny a chytrých a kompozitních materiálů, jejichž termomechanické vlastnosti a chování lze měnit cíleným působením vnějších podnětů jako je teplota, světlo, vlhkost, pH, tlak, elektrické či magnetické pole. V oblasti strojového učení se budeme zabývat řízením dynamického systému s více stupni volnosti, a to jak teoreticky, tak i experimentálně, dále bude posouzena možnost nahrazení matematického modelu dynamického systému neuronovou sítí.

Období

01. 02. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

Kód projektu

SGS-2022-5072

Řešitel

prof. Ing. Iva Petríková, Ph.D.

Předmětem výzkumu je návrh nových a modifikace stávajících struktur textilních a jednoúčelových strojů pro automatizaci pracovních procesů, optimalizace vybraných textilních procesů s cílem optimalizovat strojní zařízení a výzkum nových procesů tvorby textilních struktur.

Období

01. 02. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

TUL

Kód projektu

SGS-2022-5046

Řešitel

Ing. Jiří Komárek, Ph.D.

Perspektivním trendem současné doby je technologie 3D tisku. V průmyslové praxi dominují tiskárny na plasty a kovy, ale tisk silikátových a keramických materiálů nadále zůstává velkou výzvou. Předkládaný projekt bude zaměřen na výzkum nových silikátových hmot aplikovatelných pro technologii robotického 3D tisku. V prvním kroku výzkumu budou testovány reologické vlastnosti a vhodná viskozita silikátových hmot. Zjištěné vlastnosti budou sloužit jako vstupní data pro numerický model výtoku extrudované hmoty. Druhá část projektu se bude zabývat praktickým ověřením numerického modelu pomocí robotického tisku a současně budou zpřesňovány vstupní parametry vytlačovacího procesu, tj. tokové vlastnosti vytlačované hmoty, rychlost vytlačování, rychlost pohybu a definice trajektorií robotu.

Období

01. 03. 2023 – 30. 11. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-5393

Řešitel

doc. Ing. Vlastimil Hotař, Ph.D.

Navrhovaný výzkum, který je předmětem předloženého projektu a jehož podstata je uvedena v tomto dokumentu, se zaměřuje na problematiku skládek a úložišť odpadu, jejichž hmota generuje tepelnou energii. Předkládaný projekt se zabývá problémem destrukce jílového těsnění vlivem termální a biologické aktivity a nabízí výzkum řešení, které do budoucna může ochránit životní prostředí od nebezpečné až devastující havárie. Dále dojde k identifikace látky nebo látek, které mohou fyzikálně nebo chemicky inhibovat zjištěná bakteriální konsorcia a/nebo podpořit stabilitu geomechanických a hydrodynamických vlastností studovaných těsnících materiálů. Mikrobiální procesy v bentonitu a modifikovaném bentonitu budou simulovány v v sérii kratších experimentů.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010349

Řešitel

RNDr. Alena Ševců, Ph.D.

Navrhovaný výzkum, který je předmětem předloženého projektu a jehož podstata je uvedena v tomto dokumentu, se zaměřuje na problematiku skládek a úložišť odpadu, jejichž hmota generuje tepelnou energii. Předkládaný projekt se zabývá problémem destrukce jílového těsnění vlivem termální a biologické aktivity a nabízí výzkum řešení, které do budoucna může ochránit životní prostředí od nebezpečné až devastující havárie. Dále dojde k identifikace látky nebo látek, které mohou fyzikálně nebo chemicky inhibovat zjištěná bakteriální konsorcia a/nebo podpořit stabilitu geomechanických a hydrodynamických vlastností studovaných těsnících materiálů. Mikrobiální procesy v bentonitu a modifikovaném bentonitu budou simulovány v v sérii kratších experimentů.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010349

Řešitel

RNDr. Alena Ševců, Ph.D.

Jedním z hlavních cílů je ověřit možnost infiltrace povrchových vod do přirozeného horninového prostředí s intenzifikovaným puklinovým systémem. Dalším cílem projektu je výzkum konstrukce a vývoj zařízení k jednoduchému a účinnému čistění povrchových vod tak, aby byly vhodné k infiltraci do horninového prostředí. Výzkumný polygon bude navržen tak, aby bylo možné vsakovat vodu povrchové vodoteče. Dalším hlavním cílem je ověřit funkčnost technologie, která generováním vysokého tlaku za použití nemineralizované a neupravované vody vytváří nové pukliny v pevných horninách typu granit.

Období

01. 01. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW01010446

Řešitel

Ing. Jaroslav Nosek, Ph.D.

Cílem projektu je vývoj principiálně zcela nových solitérních akustických prvků pro řešení prostorové akustiky, jde o komplexní návrh a optimalizaci parametrů hned pěti typů. Jedinečnost technického řešení, stejně jako designu souvisí s využitím inovativní technologie aplikace nanovlákenných vrstev připravených třemi různými technologiemi, jejichž unikátní spojení umožňuje nános nanovláken na povrch a zároveň do prostoru navržených 3D konstrukcí, za účelem přípravy zvukově pohltivých systémů založených na synergii membránového rezonátoru (tenká nanovlákenná vrstva), dutinového rezonátoru (princip Helmholtzova rezonátoru) a výplně o obrovském specifickém povrchu (objemová nanovlákenná struktura), což umožní proměnlivou akustiku řešeného prostoru pro dosažení aktuální akustické potřeby.

Období

01. 01. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW01010088

Řešitel

doc. Ing. Klára Kalinová, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je vývoj komponent pro výrobu skleněné bižuterie, které budou v souladu s cirkulární ekonomií a rozvojem ICT technologií. V rámci projektu bude proveden výzkum a vývoj zaměřený na nová složení skla pro účely bižuterní výroby, která by vedle tradičního sodnodraselného skla obsahovala i přísady získané recyklací typů skla nebo materiálů, které se systematicky nerecyklují jako např. komponenty kompozitních materiálů (skelná vlákna, uhlíková vlákna), plochého skla, laboratorního skla i dekorativního skla. Vývoj bude zaměřen jak na formu a přípravu vstupního recyklátu (prach, střepy, vlákna), tak i na složení výsledné skloviny a výsledného vizuálního efektu. Druhým zásadním vývojovým cílem bude vývoj skleněné komponenty kompatibilní se stavem v oblasti současných a budoucích informačních technologií, která by umožnila skleněné bižuterii plnit funkce typu jako např. NFC (Near Field Communication) nebo využití výhod internetu věcí (IoT). V rámci projektu budou využity metody pokročilého matematického modelování souvisejících nelineárních fyzikálních dějů a zkoumány možnosti v oblasti tzv. Rapid Tooling a technologie 3D tisku pro návrh a výrobu forem pro inovované komponenty pro skleněnou bižuterii.

Období

01. 11. 2020 – 31. 12. 2023

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW02020240

Řešitel

doc. Dr. Ing. Ivan Mašín

Cílem projektu je posílit bezpečnost řidičů motocyklu, konkrétně prostřednictvím snížení nehodovosti za pomocí sofistikované softwarové aplikace, která pomoci komparace a využití telemetrie jízdy (náklon, přetížení a chování jezdce), bude využívána jak učiteli autoškol tak, instruktory motoškol. Výstupy projektu spočívají v edukaci motocyklistů i instruktorů na základě zpětné vazby ze změřených dat a přijatých následných opatření pro bezpečnou jízdu na motocyklu. Cílem projektu je zvýšení bezpečnosti motocyklistů dvěma způsoby: 1. Zkvalitnění výuky v autoškolách díky nově vytvořené aplikaci ke sledování zlepšení jezdeckých dovedností žáků v průběhu kurzu 2. Zkvalitnění a vyhodnocení účinnosti nadstavbových kurzů v tzv. motoškolách

Období

01. 02. 2022 – 28. 02. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

CK03000186

Řešitel

Ing. Bc. Marián Lamr, Ph.D.

Cílem projektu je výzkum a vývoj měřicího systému elektrické energie pro energetické sítě s velkým počtem napaječů/vývodů. Jde o analyzátor výkonů s mnohonásobným počtem proudových vstupů. Cílovou aplikací je digitalizace distribučních transformačních stanic, monitoring chytrých sítí pro průmysl, SmartBuildings a SmartCities. Cílem je omezit komplexnost kabeláže mezi snímači proudu vývodů a měřidly, usnadnit instalaci a eliminovat chyby v zapojení. Druhým cílem projektu jsou softwarové moduly pro konfiguraci měřidel, automatický sběr a analýzu dat. Doplněny a podstatně rozšířeny budou výpočetní a prezentační moduly pro analýzu velkého počtu měřených vývodů, tvorbu automatických reportů a využití služeb cloudu pro ukládání větších objemů archivů z rozsáhlých monitorovaných systémů.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TK04020053

Řešitel

Ing. Miroslav Novák, Ph.D.

Cílem projektu je výzkum a vývoj měřicího systému elektrické energie pro energetické sítě s velkým počtem napaječů/vývodů. Jde o analyzátor výkonů s mnohonásobným počtem proudových vstupů. Cílovou aplikací je digitalizace distribučních transformačních stanic, monitoring chytrých sítí pro průmysl, SmartBuildings a SmartCities. Cílem je omezit komplexnost kabeláže mezi snímači proudu vývodů a měřidly, usnadnit instalaci a eliminovat chyby v zapojení. Druhým cílem projektu jsou softwarové moduly pro konfiguraci měřidel, automatický sběr a analýzu dat. Doplněny a podstatně rozšířeny budou výpočetní a prezentační moduly pro analýzu velkého počtu měřených vývodů, tvorbu automatických reportů a využití služeb cloudu pro ukládání větších objemů archivů z rozsáhlých monitorovaných systémů.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TK04020053

Řešitel

Ing. Miroslav Novák, Ph.D.

Cílem projektu je navrhnout způsob správy dat na S3 realizovatelný bězným uživatelem bez znalosti CLI, programovacího jazyka či nutnosti konfigurovat nástroj třetí strany. Při návrhu budou zohledněny specifické požadavky akademického světa, existující e-infrastruktura a FAIR principy. Toto řešení přinese alternativní přístup na S3 pouze za pomocí federační identity, avšak plně compliant s jinými způsoby přístupu, jelikož se práva k přístupu budou propisovat až na úroveň úložiště a bude využito AAI e-Infra. Z S3 tak vznikne pro uživatele nástroj, kde lze snadno ukládat veškerá výzkumná data.

Období

18. 07. 2023 – 18. 04. 2024

Zdroj

CESNET

Kód projektu

718/2023

Řešitel

Ing. Jan Kočí

Cílem projektu je navrhnout způsob správy dat na S3 realizovatelný bězným uživatelem bez znalosti CLI, programovacího jazyka či nutnosti konfigurovat nástroj třetí strany. Při návrhu budou zohledněny specifické požadavky akademického světa, existující e-infrastruktura a FAIR principy. Toto řešení přinese alternativní přístup na S3 pouze za pomocí federační identity, avšak plně compliant s jinými způsoby přístupu, jelikož se práva k přístupu budou propisovat až na úroveň úložiště a bude využito AAI e-Infra. Z S3 tak vznikne pro uživatele nástroj, kde lze snadno ukládat veškerá výzkumná data.

Období

19. 07. 2023 – 31. 03. 2024

Zdroj

CESNET

Kód projektu

718/2023

Řešitel

Ing. Jan Kočí

Projekt je zaměřen na výzkum a vývoj nové technologie kontinuální výroby vícevrstvého nanovlákenného kompozitního materiálu a na vývoj laboratorního zařízení realizující tuto technologii, přičemž vícevrstvé/sendvičové materiály budou složeny z různých nanovlákenných vrstev případně jejich kombinací. Princip výroby těchto materiálů bude založen na novém způsobu zvlákňování polymerních roztoků účinkem střídavého elektrického pole (AC electrospinning). Projekt je dále zaměřen na výzkum a vývoj vícevrstvých/sendvičových nanovlákenných materiálů, které nacházejí významné aplikace technické, medicínské a v oblasti bioinženýrství.

Období

01. 04. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000018/001

Web

www.kts.tul.cz

Řešitel

doc. Ing. Jan Valtera, Ph.D.

Cílem projektu je posílit bezpečnost řidičů motocyklu, konkrétně prostřednictvím snížení nehodovosti za pomocí sofistikované softwarové aplikace, která pomoci komparace a využití telemetrie jízdy (náklon, přetížení a chování jezdce), bude využívána jak učiteli autoškol tak, instruktory motoškol. Výstupy projektu spočívají v edukaci motocyklistů i instruktorů na základě zpětné vazby ze změřených dat a přijatých následných opatření pro bezpečnou jízdu na motocyklu. Cílem projektu je zvýšení bezpečnosti motocyklistů dvěma způsoby: 1. Zkvalitnění výuky v autoškolách díky nově vytvořené aplikaci ke sledování zlepšení jezdeckých dovedností žáků v průběhu kurzu 2. Zkvalitnění a vyhodnocení účinnosti nadstavbových kurzů v tzv. motoškolách

Období

01. 02. 2022 – 28. 02. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

CK03000186

Řešitel

Ing. Bc. Marián Lamr, Ph.D.

Světélkující textilie jako důležitá součást chytrých textilií si získávají pozornost pro svou inovativnost, nositelnost a proveditelnost. K začlenění luminiscence do textilií lze použít různé techniky: včetně využití luminiscenčních vláken při výrobě planárních luminiscenčních tkanin nebo kombinace polymerních optických vláken (POF) s vnějšími prvky vyzařujícími světlo (např. LED) atd. POF mají slibné využití zejména v oblasti integrace textilií, jako je módní design, bezpečnostní tkaniny, lékařská fototerapie a nositelné senzory, protože mají vlastnosti podobné přízi a lze je zpracovat do tkaninových vazeb. Je vyvíjeno mnoho úsilí o zlepšení bočního vyzařování tkanin se zabudovanými POF. Různí výzkumníci použili pro odstranění POF pláště chemickou metodu s použitím různých roztoků, jako je kyselina fluorovodíková (HF) pro GOF a organická rozpouštědla pro POF. Uvádí se však, že je obtížné kontrolovat stupeň leptání tkanin s POF pomocí organického rozpouštědla a odpovídajícím způsobem je obtížné kontrolovat konečné boční osvětlení. Bylo zjištěno, že kontrola složek organického rozpouštědla by mohla zrychlit rychlost leptání a může podpořit lepší kontrolu stupně leptání. V této práci jsou připraveny různé směsi acetonu a methanolu a poměry acetonu a methanolu se pohybují od 0 do 100 %. Směs acetonu a methanolu se používá k ošetření tkanin s POF. Zkoumá se morfologie, chování při bočním osvětlení, prodyšnost a tepelný komfort všech vzorků. Výsledkem je získání optimální směsi acetonu a methanolu pro zvýšení bočního osvětlení tkanin s POF.

Období

01. 02. 2023 – 31. 01. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-6353

Řešitel

Ing. Blanka Tomková, Ph.D.

Vyrobit podcastový speciál s celorepublikovým dosahem o zavádění Strategie 2030+ v inovativních školách, s nimiž fakulta spolupracuje na jejich rozvoji. Umožnit vznik návodných metodik pro zavedení inovací prostřednictvím modelových součástí školního vzdělávacího programu (integrovaný předmět, derivovaný předmět, školní hra, projekt). Metodika a podcastový seriál umožní diseminaci Strategie 2030+ do regionálního školství.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2023

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

MSMT-3399/2023-4

Řešitel

Mgr. Miroslav Slowik, Ph.D.

V současné době jsou především oděvy se zvýšenou viditelností testovány za idealizovaných podmínek, kdy se apriori předpokládá, že v denních hodinách bude účinná fluorescenční textilie, která je obvykle žlutá, oranžová, či červená a v nočních hodinách to mají být retroreflexní pásky. Testování obvykle probíhá na tmavém pozadí, kdy je mezi osvětleným chodcem a příslušným pozadím vysoký kontrast, který usnadňuje rozlišení osob. V reálných situacích, typicky v městských aglomeracích je však situace výrazně komplikovanější a řidiči jsou ovlivňováni celou řadou rušivých světelných zdrojů. Výsledný kontrast, který je dominantně směřován na kontrast jasů je tak významně menší a v řadě případů pod hranicí rozlišitelnosti. V tomto projektu bude proto s využitím metody „design thinking“ nejprve provedeno dotazníkové šetření mezi řidiči a dopravními experty se zaměřením na kritické dopravní úseky. Následně budou navrženy zjednodušené simulace příslušných dopravních situací s cílem rozšířit stávající laboratorní platformu pro výzkum viditelnosti na LCAM KMI. Na základě vizuálních testů se skupinou probandů bude vybrána sada návrhů oděvů s kontrastní účinností, na základě, kterých budou připraveny funkční vzorky. V následné fázi projektu pak budou provedeny terénní zkoušky na vybraných místech v součinnosti s Policií ČR a zkušebním polygonu VŠB-TU Ostrava.

Období

01. 02. 2023 – 31. 01. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-6385

Řešitel

Ing. Blanka Tomková, Ph.D.

Hlavní cíle jsou následující: 1. Vytvoření speciálních multivrstev se specifickými vlastnostmi na austenitických korozivzdorných ocelích. Odladění v laboratorním měřítku (vysokoteplotní únava, erozní a kavitační opotřebení), aplikace na turbínové komponenty. 2. Vytvoření prototypu turbínové lopatky se zvýšenou odolností náběžné hrany a odzkoušení v reálném prostředí. 3. Vytvoření speciálních multivrstev se specifickými vlastnostmi na martenzitických ocelích. Odladění v laboratorním měřítku (vysokoteplotní tribologie a nízkocyklová únava), s následnou aplikací na rychlouzávěry a regulační členy. 4. Vytvoření speciálních multivrstev se specifickými vlastnostmi na uhlíkových ocelích. Odladění v laboratorním měřítku (tribologie, únava, atd.), s následnou aplikací na ozubená kola kompresorů

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TK04020148

Řešitel

doc. Ing. Jaromír Moravec, Ph.D.