Začal akademický rok 2020/2021, máme 6400 studentů, což je srovnatelné s předchozím akademickým rokem. S většinou z nich se však naši pedagogové zatím nemohou potkat osobně, pouze prostřednictvím videokonferencí.
Studium vedeme z velké části distanční formou
Na doporučení krajských hygieniků nařídil rektor Miroslav Brzezina částečný přechod na distanční výuku. Pravidla nejsou tak přísná jako letos na jaře. Výuka v laboratořích a v ateliérech může probíhat ve skupinách do 15 osob, možné jsou také konzultace do 10 osob nebo zkoušení.
„Z přechodu fakult na distanční formy výuky nemají velkou radost ani studenti, ani akademičtí pracovníci, ale je to účinný prostředek ke snížení rizika šíření SARS-CoV-2 v Libereckém kraji i okolních regionech. Technická univerzita v Liberci je dnes na distanční formy výuky dobře připravená a můžeme garantovat, že toto opatření nebude mít podstatný vliv na kvalitu poskytovaného vzdělávání,“ podotýká prorektor pro vzdělávání a vnitřní legislativu TUL Aleš Kocourek.
Distanční výuku plošně zavedli na ekonomické fakultě, kde je to z povahy studia snáze proveditelné. Na fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické (FP) je také naprostá většina výuky online. Tyto dvě fakulty tvoří asi polovinu našich studentů.
Jsou povoleny individuální návštěvy knihovny a také praxe, někdy se je však nedaří realizovat.
„Stále se snažíme o to udržet praxe našich studentů ve školách, ale potýkáme se s obtížemi. Někde je nechtějí přijmout, jinde je nařízena karanténa třídy a nyní nově odpadla možnost praxí na středních školách na Liberecku, které se od včerejška zavřely,“ říká děkan FP Jan Picek.
Technické fakulty naší univerzity zachovaly v prezenční formě především praktickou výuku.
„Počet studentů, kteří musí za praktickou výukou na fakultu, stoupá vždy ve vyšších ročnících bakalářského i navazujícího magisterského studia. Je to především proto, že potřebují provádět měření a laboratorní zkoušky pro své bakalářské a diplomové práce,“ říká děkan fakulty strojní Petr Lenfeld.
Doporučení krajských hygieniků pro distanční výuku na TUL platí zatím do 31. října 2020.
Koleje
Na kolejích máme ubytováno 1800 studentů, což je asi o 550 méně než obvykle začátkem semestru. Rektor Miroslav Brzezina vyzval studenty, aby do Liberce, pokud nemusí, nejezdili a ti, kteří přijeli, aby se letos vzdali hromadných seznamovacích a uvítacích akcí v klubech.
Interní monitoring covidu-19 a karantény
Vedení univerzity zavedlo systém pro sledování nakažených. Do online formuláře jsou studenti i zaměstnanci školy povinni se podle příkazu rektora zapsat, pokud onemocněli covidem, nebo pokud jim byla nařízena karanténa.
„Systém jsme zavedli, abychom měli přehled o rozsahu nákazy a karantén na univerzitě a mohli podle toho přijmout patřičná opatření. Čísla se shodují s hlášeními, která máme od krajských hygieniků,“ říká rektor Miroslav Brzezina a dodává: „Nakažených studentů a akademiků nebo těch s nařízenou karanténou máme na univerzitě zatím jednotky, podle údajů z našeho interního systému je to do 1 %.“
Přeshraniční výjezdy a příjezdy se zásadními omezeními
Covid-19 omezil příjezdy a výjezdy studentů, místo obvyklých cca 140 studentů z programu Erasmus+ jich začátkem tohoto akademického roku přijelo 50. Asi o polovinu méně je také studentů-samoplátců, kterých nově do prvních ročníků přijelo během září a října 12. Běžně je u nás touto dobou 20–25 nový samoplátců v prvních ročnících.
„Studenti z Asie a dalších zemí, kteří si u nás platí za studium v angličtině, v tomto akademickém roce většinou nepřijedou. Naše zastupitelské úřady v Rusku, v Indii a v dalších zemích byly kvůli covidu dlouho zavřené, často až do září, a tak nebylo možné si včas vyřídit víza,“ říká prorektor TUL pro vědu, výzkum a zahraničí Pavel Mokrý.
Studenti v první linii
Zatím se zapojili do trasování. Jedna dobrovolnice z fakulty zdravotnických studií pracuje na krajské hygienické stanici a na výzvu hlavní hygieničky Jarmily Rážové jsme připravili seznam dalších jedenácti studentek a studentů z FZS připravených na trasování.
„Někdy je to telefonát i na dvacet minut. Ne všichni jsou v telefonu milí, ale rozumím tomu. Mnohdy to berou jako takové práskání svých známých. Lidé jsou také ještě dost vyděšení. Nechtějí o tom slyšet, mít s tím něco společného, nechtějí jít na testy. My je ale trasovat musíme. Snažíme se, aby pochopili, že informace, které potřebujeme vědět, jsou důležité nejen pro nás, ale i pro ostatní. Aby se nemoc nešířila,“ říká Barbora Tylichová, studentka třetího ročníku fakulty zdravotnických studií TUL, která pomáhá na Krajské hygienické stanici v Liberci s trasováním.
S povoláním studentů k dobrovolnické práci v domovech pro seniory a dalších sociálních zařízeních počítá také děkan Jan Picek. „Při stejné výzvě na jaře se nám přihlásilo kolem 90 dobrovolníků z řad našich studentů. Jejich nasazení mě upřímně potěšilo,“ říká profesor Picek a připomíná, že část dobrovolníků také pomáhala s hlídáním dětí v rodinách zdravotníků.
Výstavba a rekonstrukce
Největší stavební akcí, která univerzitu v dohledné době čeká, je dostavba areálu kolem Univerzitního náměstí. Zásadní je přestavba budovy E2 a přilehlých dílen na sídlo ekonomické fakulty, mediatéku a vzniknou zde také prostory simulující nemocniční oddělení pro výuku fakulty zdravotnických studií, dále flexibilní konferenční prostory, chill out zóna i studijní zóny.
„K tomu je potřeba také narovnat Bendlovu ulici a celé oblasti dát jinou pobytovou kvalitu, tak aby tu vzniklo nové srdce univerzity, kde se budou lidé rádi scházet a pobývat. Nyní jsme ve fázi dokončování studie k přestavbě budovy E2,“ říká prorektor pro rozvoj a vnější vztahy Radek Suchánek.
Narovnání Bendlovy ulice, stejně jako rekonstrukci a úpravy vedlejší Čížkovy ulice řeší univerzita v úzké spolupráci s městem. V Čížkově ulici by po rekonstrukci sítí měla na povrchu přibýt zeleň a mobiliář pro odpočinek. Ulice by měla být jednosměrná.
Dále chystáme nákladnou rekonstrukci budovy F1 a dostavbu budovy F2. „Vzniknou zde laboratorní prostory především pro studenty nového doktorského studia architektura a urbanismus, které jsme letos naplnili studenty. S nástavbou by se mělo začít letos na jaře,“ dodává Radek Suchánek.
Pravděpodobně na přelomu roku by se mohlo začít s výstavbou laboratoře pro katedru energetických zařízení. Stavba se „zeleným“ pláštěm i střechou vyroste jako nástavba na kotelně vedle výzkumného centra CxI. Nyní je vypsáno výběrové řízení na dodavatele stavby.
Novinky na fakultách
Na ekonomické fakultě je to zbrusu nový studijní program International Management, který zavádíme společně s drážďanskou univerzitou, resp. její pobočkou IHI v Žitavě. Nový magisterský program je plně v angličtině. Zapsalo si ho 27 studentů, kteří budou v rámci výuky plynule přecházet během jediného týdne nebo i dne mezi Žitavou a Libercem. Je to naplnění vize „Evropské univerzity“.
„Jde o založení inovativního binárního trans-kampusu, který, pokud vím, zatím nemá žádný jiný model double nebo joint degree v Evropě. Studenti si mohou zvolit své kurzy poměrně volně z nabídek dvou fakult, vzdálených jen asi hodinu cesty,“ uvádí Thorsten Claus, ředitel Internationales Hochschulinstitut Zittau při TU Dresden (IHI). Absolventi tohoto nového programu obdrží diplom u nás i z TU Dresden. Více se dočtete zde.
Na FP zahájili výuku nového studijního programu bioinženýrství (podrobněji zde). Zásadní novinkou je také akreditovaný (navazující magisterský) studijní program učitelství pro střední školy pro řadu důležitých kombinací oborů (jazyky, informatika, historie, základy společenských věd). „Je to, pevně věřím, dobrá zpráva pro regionální školství. Mluví se o nedostatku aprobovaných učitelů zejména ve spojitosti se základními školami, ale na středních školách – pokud pomineme gymnázia – je situace ještě mnohem horší,“ říká děkan FP Jan Picek.
Projekt Živá jména kolegů Daniela Vrbíka a Václava Lábuse je ve druhé fázi. Nyní řešitelský tandem vyzývá Liberečany, aby v online aplikaci vybrali, které lidové názvy pro konkrétní místa v Liberci skutečně používají. Čas na vyplnění je minimálně do konce ledna 2021. Více čtěte zde.
Na fakultě umění a architektury (FUA) zahájili výuku nového doktorského studia inspirovaného těmi nejvyhlášenějšími evropskými školami architektura a urbanismus. O novém programu jsme psali zde.
„Naléhavost environmentálních problémů, ekonomická globalizace, informační propojení celého světa, rostoucí mobilita, transformace energetické základny mají zásadní vliv na vývoj architektury i celých sídel – architektura a městské plánování mohou tyto nové výzvy zvládat především na základě poznatků mnoha dalších oborů a pomocí nových informačních a projekčních technologií,“ říká k novému programu děkan FUA Osamu Okamura a dodává: „Zájem o studium předčil očekávání.“ Pro toto doktorské studium vznikne také nová laboratoř, ve které budou moci studenti pracovat s moderními i tradičními materiály a technologiemi.
Za rok také studenti nastoupí do nově akreditovaného bakalářského a magisterského navazujícího studijního programu výtvarné umění – tvorba ve veřejném prostoru, jehož garantem je Jan Stolín.
Hned celou „sadu“ nových studijních programů otevřeli na fakultě strojní v navazujícím magisterském studiu, jsou to: konstrukce strojů a zařízení, aplikovaná mechanika, materiály a technologie, inovační a průmyslové inženýrství a automobilové inženýrství, v jehož sylabech je také několik předmětů zaměřených na elektromobilitu. Jak dodává děkan Lenfeld, fakulta plánuje tento program brzy nabízet také jako double degree ve spolupráci s německou stranou.
Již na jaře jsme představili nový studijní program na fakultě zdravotnických studií (FZS) radiologická asistence. „O program je zájem, do prvního ročníku se zapsalo 30 studentů,“ říká proděkanka FZS Marie Froňková. O tomto programu čtěte více zde.
Dva noví děkani
Na fakultě textilní už senátoři zvolili Vladimíra Bajzíka, na ekonomické fakultě se tento týden představil Aleš Kocourek (prorektor TUL). Na obou fakultách je pouze jediný kandidát na děkana a společné mají i to, že oba jsou také absolventi a dlouholetí pedagogové své „domovské“ fakulty.
Podílíme se na obnovení památníku architekta Adolfa Loose
Letos uplyne 150 let od narození významného architekta Adolfa Loose, který je s Libercem spjat skrze studium na zdejší střední průmyslové škole.
„Adolf Loos patří beze sporu ke třem nejvýznamnějším architektům 20. století,“ říká Osamu Okamura.
„U příležitosti výročí bychom chtěli obnovit Loosův památník od sochaře Jiřího Seiferta, který byl před několika lety odstraněn z prostoru před sídlem naší ekonomické fakulty ve Voroněžské ulici,“ říká rektor Miroslav Brzezina. „Výročí připadá na prosinec, betonový památník je objemný, navíc ho chceme doplnit o prvky osvětlení od pedagoga FUA, výtvarníka Richarda Loskota, bude s tím hodně práce, ale doufám, že se nám to před koncem roku podaří,“ dodává rektor.
Radek Pirkl – mluvčí TUL
radek.pirkl@tul.cz
734 518 418
8. října 2020