TUL chce pokračovat v Centru Textil

O dotaci ve výši zhruba 150 milionů žádají Technická univerzita v Liberci a Výzkumný ústav textilních strojů na nový pětiletý projekt Výzkumné centrum Textil II. Informoval o tom navrhovatel projektu Aleš Richter. „Pětiletý projekt Výzkumné centrum Textil, na který jsme před čtyřmi lety získali dotaci z Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy v rámci podpory vědy a výzkumu, letos končí. Byla v něm dosažena řada významných a konkrétních výsledků. Podali jsme proto žádost o dotaci na nový opět pětiletý projekt, který by měl na ten první navazovat. Máme však před sebou úkoly již na vyšší úrovni. Finanční náročnost je zhruba stejná jako u prvního projektu,“ upřesnil Richter.

Za úspěch označil Richter například to, že v rámci stávajícího VCT byla vyvinuta nová technologie výroby netkané textilie označená jako Rotis. Nová linka umožní vyrábět netkané textilie pro výrobu filtračních a izolačních materiálů. Podle Richtera ale lze očekávat, že se tato textilie uplatní také jako dekubitní podložka pro dlouhodobě nemocné s využitím proti proleženinám a pro léčbu otoků. „Nové struktury textilií s vyššími užitnými vlastnostmi vznikaly při řešení různých úkolů v technologickém vývoji. Dosahuje se takových komfortní vlastnosti jako je například prodyšnost, ochrana před zimou nebo větší propustnost vodních par při propustnosti vody. Máme textilie, které reagují na podněty okolí a tak zajišťují ochranu uživatele například před různými druhy zdraví škodlivého záření. Věříme, že poloprovozní výroba, která právě probíhá ve strojírenské firmě Steels Liberec, ukáže další možnosti uplatnění tohoto materiálu v průmyslu,“ dodal Richter.

Základní pracoviště Výzkumného centra byla vytvořena na TUL a ve Výzkumném ústavu textilního strojírenství v Liberci (VÚTS). Důležitou součástí realizace projektu byla podle Richtera spolupráce s konkrétními průmyslovými podniky. „Za nejvýznamnější považujeme spolupráci s textilními firmami např. Inotex, Spolsin, Výzkumným ústavem bavlny, ale také s výrobci textilních strojů jako je například firma Rietter-Elitex CZ v Ústí nad Orlicí a Siemens v oblasti vývoje automatizačních systémů se zaměřením na textilní průmysl. Důležitým kriteriem pro naší spolupráci s průmyslem je ochota firem zapojit mladé lidi a poskytnout mladým řešitelům nejnovější poznatky svého vývoje. Společně s firemními odborníky jsme řešili úkoly v oblasti konstrukce strojů od počátku realizace projektu. Odborní konzultanti vytvořili společně se studenty doktorského studia a pedagogickými pracovníky univerzity kvalitní týmy předávající si navzájem cenné zkušenosti. Společným úsilím se podařilo vybudovat laboratoře vývojové dílny a další nezbytné zázemí pro konstrukci strojů.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a mládeže vyhlásilo projekt „Program výzkumu a vývoje – Výzkumná centra“ v roce 2000. V tisku se objevil názor, že výzkumná centra jsou finanční propadák. „Projekt byl laciným vyhozením peněz“ konstatoval badatel Ladislav Andrey v Lidových novinách. S tím autoři projektu ale zásadně nesouhlasí. Jsou přesvědčeni, že praktické výsledky Výzkumného centra Textil jsou velmi cenné pro současný textilní průmysl, a proto by bylo užitečné v této aktivitě pokračovat. „Nejde jen o to, že bylo dosaženo konkrétních výsledků aplikovaných v praxi. Textilním podnikům byly například poskytnuty nové poznatky pro kolorování textilu. Velmi důležitým přínosem je, že se na vědeckých a vývojových pracovištích podařilo udržet mladé pracovníky a dát jim konkrétní pracovní náplň. Podmínkou bylo, aby se práce na projektu účastnilo 40 procent doktorandů a lidí mladších 35 let. To jsem bohatě splnili. V žádosti o dotace na druhý projekt můžeme prokázat více než poloviční účast lidí této věkové kategorie,“ řekl asistent generálního ředitele Výzkumného ústavu textilních strojů Jaromír Ficek.

Druhá etapa je soustředěna do návrhu nového projektu Výzkumného centra Textil II a bude souviset také s rozvojovou strategií Libereckého kraje na podporu tradičního textilního průmyslu. Výzkum bude podle Richtera prováděn v závislosti na potřebu výroby zdejších podniků. „Šance textilu je v technických specialitách, nemůžeme konkurovat stánkům s levnou konfekcí, můžeme ale vyvíjet nové textilie pro specielní zejména průmyslové aplikace. Jsou to technické textilie, textilie pro zdravotnictví, zemědělství, stavebnictví a ale ekologii. (např.i pro speciální pracovní oděvy). Zároveň je samozřejmě nutné pracovat na konstrukci strojů, které jsou schopné nové materiály vyrábět. Vývoj bez výroby je jen polovičním úspěchem,“ konstatoval Richter. Dodal, že TUL sice nemá kapacitu na výrobu strojů , má ale šanci výrobu strojů ovlivnit a stát se výzkumným leadrem. Svět chce speciální vlákna a na technických burzách se stále hledají moderní perspektivní technologie. Velký důraz se klade na recyklovatelnost a na další aspekty životního prostředí. Budoucnost mají netkaná vlákna – například čedičová.

Výzkumná kapacita univerzity spolu s VUTS je velká. Univerzita se podílí na řadě výzkumných úkolů v oblasti textilu v rámci EU a je nositel významného evropského projektu Centre of Excelance, který koordinuje a sdružuje přední evropské výzkumné a vývojové pracoviště. Význam těchto projektů, včetně Výzkumného centra Textil není podle Richtera jen v dosahování konkrétních výsledků. Obrovský a finančně těžko vyčíslitelný smysl je v tom, že se mladí lidé naučí samostatně vědecky pracovat. Do praxe pak z univerzity odcházejí kvalifikovaní odborníci s kvalitními teoretickými vědomostmi i praktickými zkušenostmi.

Jaroslava Kočárková
Tisková mluvčí TUL
48 535 4209

7. května 2007