Studenti z Běloruska našli útočiště na Technické univerzitě v Liberci

Dopadly na ně represe, které po běloruských prezidentských volbách rozpoutal oficiální režim. Proto neváhali sáhnout po pomocné ruce, která přišla z liberecké univerzity. Ke studiu na TUL se zapsalo 16 mladých Bělorusů.

„Jednání o jejich příjezdu na naši univerzitu začala už na podzim loňského roku. Neodehrálo se to tak, že jsme vyplnili formulář a za pár týdnů nám sem přijeli studenti. Celá procedura kolem víz, příjezdu studentů a finančního zajištění jejich pobytu se protahovala, měl jsem proto i osobní schůzku s ministrem zahraničních věcí. Nyní jsem srdečně rád, že úsilí, které jsme tomu věnovali, nevyšlo vniveč a studenty tu máme,“ říká rektor Technické univerzity v Liberci (TUL) Miroslav Brzezina.

„Sám jsem byl účastníkem listopadových událostí v Praze. S touto zkušeností a zkušeností totality pak neváháte pomoci těm, kteří zažívají podobné peklo. Pomoci studentům v nouzi tak byla pro nás samozřejmost, dohodli jsme se na tom bez delších debat,“ vysvětluje rektor Brzezina, proč se vedení univerzity rozhodlo studentům z Běloruska pomoci.

Studenti architektury z univerzity v běloruské metropoli Minsk přijížděli z bezpečnostních důvodů po menších skupinkách, často přes Polsko, Ukrajinu nebo Litvu. Přijelo jich postupně 16. Na své univerzitě a ve své zemi se necítili bezpečně.

„Byla jsem studentskou aktivistkou, čekala jsem, že represe mohou přijít už během volební kampaně prezidenta Lukašenka. Strach se však vystupňoval 12. listopadu 2020, který označujeme jako ,Černý čtvrtek´. Deset aktivních studentů běloruských univerzit bylo zadrženo a policie prohledala jejich byty,“ říká Lizaveta, která na naši univerzitu přijela jako první. „Šest z nich jsou moji přátelé a kolegové. Byla jsem zrovna v práci, když jsem dostala zprávu, že byli zadrženi, a rozhodla jsem se, že se domů už nevrátím. Vyměnila jsem si SIM kartu a telefon přepnula do režimu letadlo, tak aby mě KGB nemohla stopovat,“ dodává studentka.

Hlavním organizátorem přesunu studentů na libereckou univerzitu byl prorektor TUL pro rozvoj a vnější vztahy Radek Suchánek. „Už jen dostat se do kontaktu s konkrétními studenty, kteří by měli zájem k nám přijet, s sebou neslo četná úskalí. Ale i to byl stále jenom začátek. Následovala složitá jednání, při kterých jsme s našimi ministerstvy zahraničí a vnitra řešili víza, finanční zajištění jejich studijních pobytů, ale například i otázku legitimity jejich pobytu v České republice, až u nás dostudují,“ říká Radek Suchánek a dodává, že veškerá komunikace směrem do Běloruska probíhala šifrovaně: „Doma zůstali jejich rodiny, přátelé a spolužáci z univerzity, kterým stále hrozí represe, bylo a je potřeba postupovat maximálně obezřetně.“

V Liberci se studentům podle jejich slov dostalo vřelého přijetí, přesto je i zde situace, před kterou utekli, pronásleduje: „I po přestěhování do Liberce mám stále noční můry. Utíkám v nich před policií nebo se snažím skrýt, aby mě nezatkli,“ říká studentka Anastasiya, která byla za účast na protestních akcích předvolána policií. Jako doprovod si s sebou k výslechu vzala ženu z dobrovolnické právní služby, a díky jejímu zásahu ji policie nechala odejít domů. Pro ni to byl ovšem jasný signál k tomu, aby z Minsku uprchla.

Česká republika a Liberec se pro některé z nich stane útočištěm na několik měsíců a možná i navždy:

„Vzdělávací systém v Bělorusku se svými činy zdiskreditoval. Úředníci univerzity reagovali extrémně neadekvátně na fakta o násilí páchaném na studentech a sama univerzitní správa uplatňovala represe na studentech, kteří se účastnili demonstrací. Někteří byli i vyloučeni ze školy. Proto chci rozhodně zůstat tady v České republice,“ říká Yuliya.

Studenti k nám přijeli v průběhu ledna a února letošního roku. Měli negativní test na koronavirus, popřípadě strávili předepsanou karanténu na kolejních pokojích. S vyřízením náležitostí k pobytu a studiu jim pomohlo zahraniční oddělení univerzity tak, aby stihli začátkem letního semestru zahájit studium na fakultě umění a architektury. Zároveň se zapsali do intenzivního kurzu českého jazyka. Na hrazení nákladů jejich pobytu v České republice založilo ministerstvo školství speciální fond vzdělávací politiky, ze kterého bude TUL čerpat a vyplácet studentům stipendia.

Radek Pirkl – mluvčí TUL
radek.pirkl@tul.cz
734 518 418

14. dubna 2021