Technická univerzita v Liberci vstupuje do revoluční fáze „nano“ výzkumu, získala prestižní projekt Evropské unie

LIBEREC – 7. ČERVNA 2015 / Technická univerzita v Liberci dnes oficiálně zahájila realizaci první fáze projektu NANOMATCON (Multifunkční nanočástice a materiály řízené strukturou) z programu Horizont 2020/Teaming. Liberecká univerzita je jedním ze tří výzkumných pracovišť v ČR, které v žádosti o prestižní projekt v programu Teaming uspělo u Evropské komise v Bruselu. Partnery projektu NANOMATCON jsou významná německá průmyslově výzkumná společnost Fraunhofer-Gesellschaft a Česko-německá hospodářská a obchodní komora. Plánovaný výzkum v projektu směřuje k nové průmyslové revoluci v oblasti vysoce funkčních nanomateriálů.

Oficiálního otevření projektu se zúčastnili zástupci německých partnerů z Fraunhoferské společnosti, zástupci Česko-německé komory, partnerských firem Chemspeed pro robotiku a Multiphoton Opticsa  a zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které v rámci nového operačního programu OP VVV poskytne financování pro investiční náklady projektového záměru.

Do výzvy bylo podáno celkem 169 návrhů projektů, Evropská komise z nich vybrala 31 k financování takzvané první fáze. Tu pro projekt NANOMATCON podpořila Evropská unie celkovou částkou 321 tisíc Euro (9 milionů korun), z níž Technická univerzita v Liberci získala podporu ve výši 181 tisíc Euro ( cca 5 milionů korun).

„ To, že jsme byli vybrání pro financování v první fázi, je obrovský úspěch naší univerzity. V projektu vidím možnost dalšího rozvoje TUL v oblastech moderních výzkumných témat. Je to také potvrzení toho, že se naše univerzita zařadila mezi výzkumné univerzity. Systematicky navazujeme na to, co jsme před jedenácti lety začali s nanovlákny a chceme se udržet na světové špičce nanomateriálového výzkumu,“ řekl rektor TUL profesor Zdeněk Kůs. 

„Výsledkem projektu bude excelentní univerzitní výzkumné pracoviště orientované na automatizované vytváření vysoce jemných 3D struktur s funkčními nanočásticemi. Při jeho vzniku budou čeští vědci spolupracovat s přední německou výzkumnou institucí. Důležitá je i role Česko-německé komory, dalšího projektového partnera, který zajistí vazbu výzkumných aktivit na potřeby hospodářské sféry a pomůže s uplatněním výsledků v praxi,“ vysvětlil smysl projektu docent Petr Tůma, ředitel Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CxI), kde byl projekt vypracován. Připomněl, že vědečtí pracovníci liberecké univerzity dlouhodobě spolupracují s evropskými i mimoevropskými výzkumnými institucemi. Důkazem toho jsou velké evropské projekty v rámci 7. Rámcového programu i Horizontu 2020 realizované právě na CxI. Podle docenta Tůmy, ale NANOMATCON svým ekonomickým potenciálem všechny tyto projekty převyšuje.

Úspěšní žadatelé nyní zpracovávají studii, ve které upřesní výzkumnou agendu, naváží výzkum na hospodářskou sféru a uvedou své organizační, ekonomické a další předpoklady úspěšně v projektu pokračovat. Studie se v létě 2016 stanou součástmi žádostí o financování 5-7 let dlouhé druhé fáze projektu. Do ní postoupí celkově jen asi 9 projektů z celé Evropy.

„Náš výzkum navazuje na historii TUL v oblasti výzkumu nanomateriálů, ale je zaměřen na zcela nové výzkumné směry především z oblasti aplikací funkčních nanostruktur. Robotizovaná příprava speciálních roztoků, řada navazujících analytických technik a zejména zařízení pro laserovou 3D litografii dokážou vytvářet hmotu funkcionalizovanou současně svojí geometrickou a chemickou strukturou. Je to analogie 3D tisku, ale s revolučně jemnými detaily na úrovni sta nanometrů“, řekl profesor Lubomír Špaňhel, iniciátor celého projektu.

Pokud Technická univerzita v Liberci splní podmínky první přípravné fáze, má velkou šanci získat další podporu. „To by umožnilo velkou investici do výzkumu v objemu přes 600 milionů korun. Mohli bychom vybudovat společné výzkumné pracoviště se  společností Fraunhofer-Gesellschaft. Ta působí nejen v Německu, ale i v okolních státech, v ČR její pobočka zatím chybí. Společnost Fraunhofer nám dodá nejen potřebné know-how pro náš výzkum, ale především využijeme její rozsáhlou síť vazeb v rámci průmyslových aplikací nových materiálů,“řekl profesor Miroslav Černík, ředitel CxI pro výzkum. Univerzita tak bude moci nabídnout zcela novou platformu pro spolupráci s malými a středními firmami z oblasti biomedicíny, energetiky a telekomunikace.

MŠMT ČR správně vyhodnotilo význam všech českých projektů Teaming, které v mezinárodní soutěži získaly prostředky na svoji první fázi, a hledá a nachází možnosti financovat jejich aktivit z OP VVV i v případě, že by při výběru pro druhou fázi některý projekt u EU neuspěl.

7. července 2015