Nanovelmoc Technická univerzita v Liberci přichází s dalším společensky významným objevem: Jejím vědcům se povedlo spolu s centrem pro výzkum rakoviny ve Spojených státech vyvinout umělý orgán brzlík, který může vrátit imunitu lidem s AIDS nebo leukémií.
„Vyvinuli jsme unikátní kompozit z mikro- a nanovláken, který je vytvořen tak, aby svou strukturou co nejvíce odpovídal přírodní mezibuněčné hmotě a maximálně tak stimuloval buňky k růstu,“ říká Jakub Erben, doktorand fakulty textilní TUL, který za nápad před získal prestižní mezinárodní cenu Théophila Legranda pro mladé vědecké talenty v oblasti textilu, se kterou je spojena i odměna 8000 eur.
Brzlík produkuje specifický druh bílých krvinek, které jsou důležitou složkou našeho imunitního systému a umí tělo zbavit buněk napadených virem, parazitem i nádorem. V době dospívání ale brzlík ztrácí na významu a postupně zaniká.
Světová věda ovšem vidí další využití brzlíku tam, kde organismus ztratil svou obranyschopnost v důsledku zničení imunitního systému. Nejčastějšími příčinami jeho zničení jsou onemocnění AIDS a některé druhy rakoviny, především leukémie, spojené s destrukcí kostní dřeně při léčbě ozařováním.
Erben pod vedením vedoucího katedry netkaných textílií a nanovlákenných materiálů Jiřího Chvojky dodává unikátní tkáňové nosiče – scaffoldy, newyorskému pracovišti, které patří mezi tři nejvýznamnější světová centra v oblasti léčby rakoviny. Na zmíněných scaffoldech američtí vědci pěstují kmenové buňky do podoby funkčního organoidu. Takto v laboratoři vytvořený organoid je zjednodušenou verzí původního lidského brzlíku, s podobnou mikroanatomií a stejnou funkcí.
„Náš tkáňový nosič je tvořen z biodegradabilního polymeru a poté, co splní svou funkci, se rozpadne na deriváty, které umí tělo odbourat nebo vyloučit. Není pak nutné provádět reoperaci a brzlík z těla vyjímat,“ vysvětluje Erben, co se stane s umělým brzlíkem, když už jej tělo přestane potřebovat.
Američtí partneři ze Sloanova a Ketteringova centra pro výzkum rakoviny zatím provádějí testy převážně na myších s myšími kmenovými buňkami. Použitelných lidských kmenových buněk schopných vytvořit brzlík je pro vědu k dispozici jen velmi omezené množství. Výsledky získané na laboratorních myších jsou ale velmi dobré.
„Nemůžeme zatím říci, že když voperujeme pacientovi do těla in vitro vytvořený brzlík, bude mít jeho organismus 100 % imunitu, ale i my na liberecké univerzitě děláme vše proto, abychom se tomuto stavu co nejvíce přiblížili,“ dodává Erben.
Technická univerzita v Liberci má v současnosti 6000 studentů studujících na sedmi fakultách: strojní, textilní, přírodovědně-humanitní a pedagogické, na fakultě ekonomické, fakultě umění a architektury, fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií a nejmladší fakultě zdravotnických studií. Vedle fakult vede také Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Podle studie Think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR je TUL pátá mezi organizacemi a firmami s nejcitovanějšími patenty v ČR, a řadí se tak za Zentivu nebo Škodu Auto. Mezi univerzitami je první.
Kontaktní osoby:
Mgr. Barbora Jónová
Mluvčí TUL
Technická univerzita v Liberci
Mob: +420 737 658 607
Tel: +420 485 352 819
Mail: barbora.jonova@tul.cz
6. května 2019