NanoEt a Nedostatkové zdroje v době pandemie

S dr. Michalem Trčkou z katedry filosofie jsme si povídali o práci na projektech NanoEt a Nedostatkové zdroje v době pandemie.

Michal Trčka (FP)

Vše začalo spoluprací s prof. Lukášem a jeho týmem (katedra chemie), pro které mimo jiné připravujeme software na podporu rozhodování o etických otázkách v oblasti nanotechnologií a bioinženýrství, např. ohledně testování na zvířatech. Je to takový trenažér, který v situacích vybraných morálních dilemat podá informace, jaké normy a legislativa je s daným problémem spjata atp. S doc. Šemberou, dr. Žabkou a dr. Zedkem z FM TUL vytváříme interaktivní knihovnu etických a právních norem a mezi další aktivity patří například vytvoření sady doporučení pro efektivní rozhodování v mimořádných situacích v souladu s etickými standardy vědeckého výzkumu.

V rámci mého působení na katedře filosofie mě napadlo zareagovat na pandemii několika způsoby. Vedle zmíněných výstupů v projektu Podpora pro etické rozhodování v oblasti výzkumu a vývoje nanotechnologií, který je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR (program Éta) jsme se například také zaměřili na výzkum názorů širší veřejnosti k vybraným morálním dilematům spojených s dopady šíření onemocnění COVID-19. Kolega Brabec z katedry filosofie a pracovník Filosofického ústavu AV ČR k tomuto projektu s názvem Nedostatkové zdroje v době pandemie přispěl tím, že se již dříve zabýval otázkou, jak instituce rozdělují nedostatkové zdroje. Tím vznikla spolupráce s Akademií věd, konkrétně pod novým výzkumným programem Strategie 21 – Odolná společnost pro 21. století.

Vzpomněl jsem si na experiment, který vytvořili experti v MIT. Zkoumali preference lidí, jak by se mělo rozhodovat autonomní vozidlo. Mají na to také software, který jim předkládá vizualizované situace, lidé klikají a rozhodují se, které z lidských životů upřednostnit. Podobně pracujeme i my v našem experimentu, navíc přitom chceme dělat tzv. občanskou vědu. To je způsob výzkumu, kde jsou lidé nejen objekty, ale aktivními účastníky, účastní se i vyhodnocování, přidávají své komentáře atd. Tímto způsobem spolupracují např. ornitologové s veřejností na sběru dat z pozorování ptáků.

Hlavní součástí vašeho výzkumu je interaktivní dotazník, který jsme zveřejnili pro naše studenty a veřejnost mj. na facebooku fakulty 1. dubna, který se zabývá, jak píšete v úvodu, problematikou ochranných respiračních pomůcek a morálními intuicemi k selekci pacientů pro intenzivní péči v mimořádných situacích spojených s šířením COVID-19. Tak se tedy každý může zapojit?

Ano, a v tomto dotazníku účastník nejen vybírá a zaklikává odpovědi, ale může je i komentovat a poslat nám zpětnou vazbu. Pokud nám poskytne svůj e-mail, bude průběžně informován o aktivitách projektu, například výsledcích sběru dat nebo třeba dalších chystaných aktivitách. Budou se konat workshopy, jeden z nich bude již 11. června v rámci liberecké konference (Nano)technologie v mimořádných situacích, další bude v závěru roku v Akademickém konferenčním centru v Praze, kdy představíme vyhodnocení dotazníku a budeme debatovat o interpretaci získaných dat.

Jak vlastně vznikla spolupráce s kolegy z Fakulty mechatroniky?

To bylo velmi vtipné, protože já jsem měl nápad na sestavení softwaru a prostě jsem jen napsal vedoucímu katedry a oslovil ho, přičemž jsem vůbec nevěděl, jestli bude někdo ochotný se mnou vůbec mluvit. Předtím jsem hodně četl knížky o umělé inteligenci a o tom, jak se dá různě zpracovávat velké množství dat. Lákalo mě zkusit vytvořit expertní systém na podporu rozhodování v etických otázkách, který by poskytl podporu uživatelům, kteří jsou např. odborníci na přírodní vědy, ale nemají už pohled humanitního vědce. Protože naše katedra začala spolupracovat s prof. Lukášem a učíme pro ně předměty k etickým a sociálním otázkám, můžeme o tom se studenty bioinženýrství nejenom debatovat, ale zároveň využít chystaný software pro podporu jejich etického rozhodování. 

Znamená to, že etická pravidla by bylo možné vložit do tabulky a pak automaticky aplikovat?

Takhle to není, protože společenská morálka je otevřený systém, který je historicky proměnlivý atd. Existují ale např. databáze, které sbírají kodexy z celého světa, na základě kterých můžeme dávat jakési škály doporučení, na základě pravidel, která jsou reálně platná. Takové systémy hodnocení v etice již existují a jsou používané. Jsou to rozhodovací operace, jež se dají i matematicky vyjádřit pomocí teorie her atd.  Nechceme nabízet jen námi preferovanou odpověď, ale různé typy úvah a teorií.  

Ve vašem dotazníku nutíte respondenty zamyslet se nad dilematy, která mají třeba lékaři v souvislosti s pandemií, a jsou to dost drsné otázky. Např. když máte jen jeden dýchací přístroj a máte se rozhodnout, zda ho dáte k dispozici těhotné ženě nebo zdravotní sestřičce.

U tohoto konkrétního jevu je mi jasné, že můžeme očekávat i velmi negativní ohlasy. V morální psychologii se zjistilo, že pokud chceme něco zjistit o lidském uvažování a rozhodování, musíme zkoumat i dilemata, která vyvolávají silné emocionální reakce. Když jde totiž o racionalitu, lidé se rozhodují jinak, než když jsou do toho vtaženy i emoce.

Některé otázky jsou zařazeny s cílem zjistit, jaká jsou preferenční schémata, podle kterých se rozhodujeme. Z toho pak chceme vysledovat, jestli např. dáváme přednost pomáhajícím profesím jako vojáci nebo sestřičky anebo je naopak bereme jako „tvrďáky“, kteří to musí vydržet. Obecně chceme přispět k rozproudění diskuse o etice, k celoživotnímu etickému vzdělávání a etické výchově, která po dlouhou dobu v českém vzdělávacím systému chyběla. Dnes je již zařazena v RVP, ale spíše okrajově. V průzkumech veřejného mínění přitom lidé vyjadřují názor, že dětem chybí výchova k etickým hodnotám, že by to mělo být ve výuce na základních a středních školách posíleno. K tomu může právě přispět i naše katedra, protože připravujeme budoucí učitele občanské výchovy.

Výsledky budete částečně prezentovat na konferenci, kdy to bude?

Konference se koná v pátek 11. 6. v Liberci na TUL a bude multidisciplinární, objeví se na ní vědci z oblasti technických věd, jako pan Ždímal, který je odborníkem na aerosoly a účinnost ochranných prostředků, dále zástupci nanotechnologického průmyslu, lidi z ministerstva průmyslu a obchodu, hejtman libereckého kraje pan Půta, ale také sociologové a filosofové. Večerní program zakončíme promítáním filmu Human Nature, který se věnuje editaci lidského genomu, a  předtočeného rozhovoru s filozofem Tomášem Hříbkem na téma etiky lidského vylepšování.

Děkujeme za rozhovor.

8. června 2021