Řešené projekty – Technická univerzita v Liberci

3D materiály pro skladování vodíku

Hlavním cílem projektu je vytvořit inovativní inkoust pro technologii 3D tisku na bázi uhlíkatých anorganických materiálů a jejich derivátů, jako je grafen a grafen oxid. Tento inkoust umožní 3D tisk navržených a optimalizovaných materiálů pro efektivní skladování vodíku opakovatelným způsobem. Výhodou tohoto materiálu bude jeho vysoká kapacita a rychlost adsorpce a desorpce vodíku, a dále také jeho levná příprava z dostupných zdrojů. Technická univerzita v Liberci (TUL) se specializuje na výrobu různých nanostruktur, zejména materiálů na bázi uhlíku pro adsorpční účely. Vzhledem k odborným znalostem s přípravou nanostruktur a 3D tiskem se projekt zaměří na vývoj a využití nového inovativního inkoustu k vytvoření 3D absorpčního materiálu pro ukládání vodíku.

Období: 01. 01. 2026 – 31. 12. 2028
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TQ26000065
Řešitel: prof. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc.

3D nanovlákenné nosiče biomasy pro podporu a intenzifikaci anaerobních biotechnologických procesů

Primární cíl projektu je vytvořit biokompozit na nanovlákenné bázi s vysokým potenciálem pro podporu biotechnologických odvětví, především anaerobní biotechnologie, čištění vzdušin se zápašnými a nebezpečnými látkami a dalších specifických biofilmových procesů. Biokompozit se bude skládat z mikrobiálního biofilmu upoutaného na povrchově a strukturálně modifikovaném funkčním nosiči vytvořeným technologií AC zvlákňování. Vývoj aktivního nosiče biomasy bude zahrnovat materiálovou selekci, mikrobiální prospekci, výzkum konstrukčních předpokladů, experimentální produkci a zátěžové zkoušky v průmyslovém měřítku. Cílem projektu také bude rozšíření produktové a znalostní základny účastníků projektu v této oblasti.

Období: 01. 06. 2024 – 31. 12. 2027
Zdroj: TAČR
Kód projektu: FW11020056
Řešitel: Ing. Karel Havlíček, Ph.D.

3D tisk tepelně akumulačních / izolačních materiálů

Cı́lem řešenı́ projektu je vyvinout robotizovaný postup výroby nehořlavých produktů z geopolymernı́ch kompozitů s tepelně akumulačnı́mi nebo tepelně izolačnı́mi vlastnostmi s pomocı́ 3D tisku. Záměrem projektu je jak vývoj geopolymernı́ch kompozitnı́ch materiálů s tepelně akumulačnı́mi / izolačnı́mi schopnostmi vhodných pro 3D tisk, tak vývoj robotického zařı́zenı́ a nastavenı́ řı́dı́cı́ch parametrů pro dopravu a 3D tisk těchto materiálů se specifickými vlastnostmi.

Období: 01. 04. 2023 – 30. 06. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: FW06010428
Řešitel: doc. Ing. Pavlína Hájková, Ph.D.

AI výrobní asistent

Cílem tohoto projektu je revoluční změna provozní efektivity a rozhodovacích procesů ve výrobním oddělení společnosti s využitím možností velkých jazykových modelů (LLM) a zpracování přirozeného jazyka (NLP). Integrací těchto pokročilých technologií umělé inteligence chceme vytvořit robustní platformu, která zlepší spolupráci, správu znalostí a vhled do výrobních dat.

Období: 01. 09. 2025 – 31. 08. 2027
Zdroj: MPO
Kód projektu: FY01010100
Řešitel: Ing. Jan Kočí

Akustické nano-kompozity pro náročná prostředí

Cílem projektu je vytvořit akustický nano-kompozitní materiál nové generace určený k instalaci ve specifických podmínkách dlouhodobých instalací v náročných prostředích. Vyvinutý funkční vzorek a následný prototyp v podobě systémového kompozitního panelu bude sdružovat vysokou úroveň kombinace mechanické a protipožární odolnosti a hydrofobních a akustických vlastností s předpokládanou třídou zvukové pohltivosti A.

Období: 01. 04. 2025 – 31. 03. 2028
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/24_063/0006285
Řešitel: doc. Ing. Klára Kalinová, Ph.D.

Analysing Cross-Border Integration of (Czech) Trilateral Borderlands

Uzavření hranic, způsobené pandemií, upozornilo na vysoký počet lidí žijících nebo pracujících v Česku, kteří mají některé prvky svého sociálního života na více než jedné straně státních hranic: mluvíme především o pendlerech. To naznačuje, že přeshraniční spolupráce (CBC) a přeshraniční integrace (CBI) alespoň v části českého pohraničí eliminovaly bariérový efekt způsobený státní hranicí. Proto se budeme zabývat dopady vnějších šoků a re- borderingu na CBI a odolnost CBC ve třech různých přeshraničních regionech (CBR). Předpokládáme, že institucionální dimenze CBI bude ve všech zkoumaných CBR nejsilnější, zatímco úroveň přeshraničních toků (funkční dimenze CBI) a zejména přeshraniční důvěry (ideová dimenze) se bude lišit. Pracovní metodika bude založena na kombinaci kvantitativního a kvalitativního přístupu, přičemž důležitou roli budou hrát rozhovory.

Období: 01. 01. 2025 – 31. 12. 2027
Zdroj: GAČR
Kód projektu: 25-17369S
Řešitel: doc. Mgr. Hynek Böhm, Ph.D.

Analýza a optimalizace faktorů ovlivňujících čistotu optiky laserových systémů „Narran“ – Inovační voucher MPO

Předmětem odborných služeb je analýza a optimalizace faktorů ovlivňujících vznik, pohyb a usazování prachu v prostoru optiky laserových čisticích hlav. Cílem je zvýšit čistotu optických prvků, stabilitu laserového paprsku a provozní spolehlivost zařízení prostřednictvím úprav geometrie, proudění plynů, materiálů a konstrukčních řešení.

Období: 01. 02. 2026 – 30. 06. 2026
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/05/24_043/0009361
Řešitel: Ing. Filip Véle

Analýzy lyžařských vosků neobsahujících fluorované sloučeniny (TITAN Gliders) – inovační voucher LK

Analýza lyžařských vosků neobsahujících fluorované sloučeniny za účelem inovace technologie výroby a vytvoření ekologické alternativy k zakázaným fluorovaným voskům.

Období: 01. 10. 2025 – 31. 12. 2026
Zdroj: KÚLK
Kód projektu: KULBX00VDDU6
Řešitel: Ing. Radka Guldanová, Ph.D.

Antifibrotizační vlákenný materiál pro snižování nitroočního tlaku při glaukomovém onemocnění

Glaukom patří mezi frekventované a komplikované oční onemocnění, které často vede k výraznému poškození zraku, případně až k praktické slepotě. Za hlavní rizikový faktor je považován zvýšený nitrooční tlak (NOT). Snížení NOT je také v současné době jedinou známou účinnou léčbou onemocnění. Jedním z používaných chirurgických postupů je implantace drenážních implantátů, které odvádějí část nitrooční tekutiny mimo přední oční komoru. Tyto postupy ovšem mají i svá rizika, především nedostatečné snížení NOT, vznik pooperační hypotonie, tvorbu adhezí, nebo progresivní poškození endotelových buněk rohovky spojené s tuhostí implantátu. Další nevýhodou je relativně vysoká cena implantátů. Cílem projektu je vyvinout antifibrotizační intraokulární nanovlákenný implantát z měkkého, pružného a zároveň mechanicky odolného materiálu na bázi biokompatibilního polymeru polyvinylidenfluoridu, připraveného metodou elektrospinningu na zařízení NanospiderTM. Jeho struktura bude napodobovat nativní filtrační orgán oka, trabekulární síťovinu. V rámci projektu bude provedeno měření průtoku nitrooční tekutiny skrz nanovlákennou vrstvu pomocí laboratorní filtrační aparatury modifikované pro simulaci perfuze nitrooční tekutiny glaukomatozního i zdravého oka. Funkčnost implantátu z hlediska odolnosti vůči buněčné fibrotizaci bude sledována in vitro s fibroblastovou a endotelovou buněčnou linií. Antiadhezivní vlastnosti materiálu budou testovány mechanicky přímo k oční tkáni. Implantace nanovlákenného planárního materiálu bude provedena zcela novým způsobem, v rámci implantace umělé čočky s vytvořením podspojivkového filtračního prostoru pro odtok přebytečné kapaliny. Nový postup bude ověřen na kadaverózních prasečích bulbech včetně simulace transportních vlastností při různých hladinách NOT. Funkční vlastnosti implantátu budou popsány in vivo na modelu prasete. Důraz bude kladen zejména na proces hojení, eliminaci hypotonie, vyšetření endotelu rohovky a snížení NOT v krátkodobém a dlouhodobém horizontu.

Období: 01. 05. 2023 – 31. 12. 2026
Zdroj: MZ
Kód projektu: NU23-08-00586
Řešitel: doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Aplikace analogií přírodních struktur na povrchu vyfukovaných plastových dílů

Hlavním cílem projektu je aplikace a replikace přírodních povrchů a struktur na povrch tvarových částí forem a nástrojů a následně plastových dílů vyráběných extruzním vyfukováním s cíleným ovlivněním vybraných povrchových vlastností plastových dílů a eliminace dodatečných operací nebo procesů. Dalšími cíli projektu je návrh geometrie reliéfu povrchové struktury s vlastnostmi a parametry přírodních struktur ve vztahu k možnostem cíleného ovlivnění vlastností plastových dílů, tvorba struktury na povrchu forem nebo částí forem pro zpracování plastů technologií vyfukování, hodnocení navržené a vytvořené geometrie struktur na povrchu plastových dílů ve vztahu k typu a vlastnostem zpracovávaného polymeru, ploše výrobku a k podmínkám zpracování s cílem řízeného ovlivnění vlastností plastových dílů.

Období: 01. 02. 2024 – 31. 12. 2026
Zdroj: MPO
Kód projektu: EI22_002/0000722
Řešitel: doc. Ing. Štěpánka Dvořáčková, Ph.D.

Automatizovaný inteligentní systém vyhodnocování letů

Projekt „AIFES – Automated Intelligent Flight Evaluation System“ vyvíjí robustní cloudovou platformu pro sběr, analýzu a vyhodnocení letových dat ultralehkých letadel s využitím umělé inteligence (AI) a strojového učení (ML). Systém automaticky zpracovává telemetrická data (např. otáčky motoru, rychlost, aerodynamické zatížení) z avionik, jako jsou Garmin G3X a Kanardia AETOS, a poskytuje personalizovanou zpětnou vazbu pilotům, školitelům a vlastníkům letadel. Hlavními výstupy jsou snížení spotřeby paliva o 10–15 % díky optimalizaci provozu, prodloužení životnosti letadel predikcí opotřebení a zlepšení výcviku pilotů identifikací anomálií a chyb v reálném čase. Platforma je navržena jako modulární a škálovatelné řešení, které přináší inovaci do segmentu ultralehkých letadel, kde podobné technologie dosud chybí. Očekávaným ekonomickým dopadem je nárůst obratu žadatele o 24,5 mil. Kč za 5 let díky prodeji licencí a služeb, přičemž projekt také snižuje emise CO2 o 145 000–173 000 tun při nasazení na 2 000 letadel.

Období: 01. 01. 2026 – 30. 06. 2027
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/24_062/0007619
Řešitel: Ing. Jan Kočí

Design a modifikace povrchových vrstev pro bioaplikace za využití plazmových inovativních technologií

Firma KWS CZ s.r.o. ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci (TUL) se v rámci projektu zaměří na vývoj designu a modifikace povrchových vrstev pro bioaplikace (tj. biostimulační, biokompatibilní a antibakteriální tenké povlaky, (např. DLC, TiO2, TiN a vrstvy s příměsí dalších prvků). Aplikace nanokompozitních povlaků bude na dílech, jejichž používání je významné nebo četné (např. kliky, vypínače , nosiče nebo membrány pro čištění odpadních vod, zdravotnické nástroje). V některých případech je potřeba zajistit biokompatibilní povrch a v dalších případech je povrch těchto dílů je v častém kontaktu s lidskou pokožkou, vodou či jinými tekutinami, proto zde existuje významné riziko přenosu nákaz, chorob, bakterií, virů aj. Cílem projektu je navrhnout funkční povrch (biostimulační, antibakteriální) s vysokou adhezí k většině typů materiálů (sklo, polymery, kovy, keramika, aj.) a se zvýšenou odolností proti otěru. Vývoj tenkých povlaků s požadovanými vlastnostmi umožní firmě rozšířit portfolio svých výrobků a nabízet je firmám se specifickými požadavky na povrch. Přínosem projektu bude vývoj a ověření funkční vlastnosti povrchové úpravy se zaměřením na následnou aplikaci. Cílem výzkumu bude zajištění dlouhodobé funkční vlastnosti povrchu pro bioaplikace , mechanicky a chemicky odolná vrstva (otěruvzdorná, chemicky a korozně odolná proti povětrnostním podmínkám a čisticím prostředkům), ekologicky nezávadná, designově a dekorativně zajímavá (od metalických odstínů přes různě barevné až po transparentní).

Období: 01. 07. 2023 – 30. 06. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: FW09020103
Řešitel: Ing. Totka Nikolaeva Bakalova, Ph.D.

Design a syntéza funkcionalizovaných magnetických nanočástic pro efektivní odstranění nových per- a polyfluorovaných sloučenin (PFAS) z vody

Poly- a perfluoralkylované sloučeniny (PFAS) jsou skupinou antropogenních látek s významnou povrchovou aktivitou, extrémní chemickou a tepelnou stabilitou a unikátními hydrofobními a lipofobními vlastnostmi. Vzhledem k jejich velkému průmyslovému použití, výše zmíněné stabilitě a toxicitě se ukázaly být velmi nebezpečné pro životní prostředí. Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech (POPs) jejich použití omezila a dala tak vzniknout jejich novým alternativám s etherovými kyslíky nebo atomy chloru. Tyto nové alternativní sloučeniny ještě nebyly toxikologicky plně prozkoumány, ale z dosavadních studií vyplývá, že mohou také mít závažné dopady na fauny i flóru. Vyvstává tedy potřeba pro vývoj systémů pro odstraňování těchto škodlivin z kontaminovaných oblastí. Konvenční technologie čištění odpadních vod mají zjevné nedostatky a mezi jejich alternativami jsou nanotechnologie vnímány jako jedny z nejlepších a nejperspektivnějších technologií, přičemž se jako nejúčinnější jeví magnetické nanočástice. Ty jsou na jejich povrchu dále funkcionalizovány za účelem vyšší absorpční kapacity a lepší stability nanočástic v různých prostředích. Tento projekt si klade za cíl navrhnout magnetický nanočásticový systém tak, aby maximalizoval schopnost navázání PFAS a mohlo tudíž dojít k jejich odstranění z kontaminovaných vod.

Období: 01. 03. 2023 – 31. 12. 2026
Zdroj: MŠMT
Kód projektu: LUAUS23155
Řešitel: doc. RNDr. Michal Řezanka, Ph.D.

Digital Twin of Deep Geological Repository

Výstupem projektu DIWIDERE bude digitální řešení – platforma DIWIDERE pro implementaci a provoz digitálního dvojčete hlubinného úložiště radioaktivního odpadu (HÚRAO). Jedná se softwarové řešení, které naplňuje moderní požadavky na digitální produkt, neboť je realizováno jako robustní digitální cloud-native platforma umožňující simulaci a vizualizaci v zásadě libovolných jevů, konkrétně dějů spojených s dlouhodobým uložištěm jaderného odpadu. Díky využití cloudových služeb je zaručena vysoká dostupnost, škálovatelnost a bezpečnost dat, což je klíčové pro zpracování rozsáhlých datových souborů.

Období: 01. 09. 2025 – 31. 08. 2027
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/24_062/0007311
Řešitel: Ing. Jan Kočí

Digitální biomechanické dvojče 3D tištěného cyklistického sedla na míru

Projekt je zaměřen na výzkum a vývoj lehkých struktur s proměnlivou tuhostí pro sedák cyklistického sedla s individuálně optimalizovanou uživatelskou ergonomií. Hlavním výsledkem bude prototyp inovativní konstrukce sedla respektující individuální antropometrické a biomechanické charakteristiky uživatele vyvinutého s využitím digitálního biomechanického dvojčete skeletu trupu a pokročilých experimentálně výpočtových přístupů.Dílčí cíle jsou: vyvinutí digitálního biomechanického výpočtového modelu interakce sedla a trupu, identifikace klíčové interakční zóny sedáku a sedací částí člověka podle lidské typologie, pohlaví a dalších antrometrických parametrů. Výroba sedla 3D tiskem, validace digitálního modelu a testování

Období: 01. 09. 2023 – 28. 02. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: FW09020105
Řešitel: doc. Ing. Petr Henyš, Ph.D.

EDIH Northern and Eastern Bohemia (původně DZG81/8410) – VZ

Evropský digitální inovační hub – severní a východní Čechy, navazuje na existující propojení odborného a technologického know-how progresivních digitalizačních aktivit svých partnerů, kteří dlouhodobě poskytují služby v oblasti digitální transformace malých a středních podniků a veřejných institucí, inovací, technického vzdělávání a základního a aplikovaného výzkumu – to vše ve vazbě na umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost. Do projektu budou zapojeny FM, EF a CXI. Spolufinancování je realizováno formou fakturací podpořeným firmám.

Období: 01. 05. 2023 – 30. 04. 2026
Zdroj: EUK
Kód projektu: 101120003
Řešitel: Ing. Jan Kočí

Efektivita topologické optimalizace dílců s využitím 3D tiskových technologií – DP19

V rámci dílčího předloženého DP projektu by mělo být řešena problematika topologických optimalizací pro 3D tisk plastů a kovů. To přináší jednodušení a zefektivnění konstrukce výrobních přípravků s efektivním využitím technologií 3D tisku a vstupních surovin, ale i dosažení ekonomického a technicky funkčního řešení. Dalším dílčím cílem je nejen ověřit a zmapovat mechanické vlastnosti materiálů (i recyklátů), ale i jejich praktické nasazení.

Období: 01. 01. 2025 – 31. 12. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TN02000033/DP19
Řešitel: Ing. Filip Véle

Efektivní využití plastového odpadu v automobilovém průmyslu – Ostatní zdroje

Návrh projektu předpokládá vývoj polymerního materiálu pro jehož výrobu bude využit plastový odpad pocházející z vraků aut, jako např. nárazníky, dveřní obložení, střešní a středové konzole. Odpadní materiál bude po technologické recyklaci a aditivaci, opětovně využitelný v automobilovém průmyslu a bude i nadále opětovně recyklovatelný. Využitím značného objemu odpadnu tak dojde nejen k významné materiálové úspoře ve výrobě automobilových komponent ale i k ochranně životního prostředí.

Období: 01. 04. 2024 – 30. 06. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: SS07020411
Řešitel: Ing. Jiří Habr, Ph.D.

Eko-oděvní kolekce

Projekt bude realizovat udržitelnou kolekci oděvních výrobků. Prolínáním výtvarných postupů s hlubokými znalostmi užitných vlastností materiálů a inovativních technologií vzniknou oděvy, které budou propojovat psychologický a estetický komfort s minimální ekologickou stopou. Syntézou výtvarného a technologického pohledu vznikne výtvarná kolekce, která vedle klasických vlastností jako je estetičnost, funkčnost, ekonomičnost, bezpečnost, ergonomičnost, technická proveditelnost, bude klást důraz na dosažení minimálního dopadu výrobku na životní prostředí z hlediska celého životního cyklu. Výstupy budou vhodné pro implementaci jak v průmyslovém měřítku, tak ve start-upových firmách. Dalšími dopady projektu budou vzdělávací a osvětové aktivity mezi odbornou i laickou veřejností.

Období: 01. 06. 2023 – 30. 11. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TQ01000450
Řešitel: Ing. Jana Drašarová, Ph.D.

Elektrodialyzéry pro efektivní recyklaci cenných složek z průmyslových odpadních vod

Projekt má dva dílčí cíle. Prvním z nich je vývoj a ověření energeticky efektivních průmyslových elektrodialyzérů schopných recyklovat různé typy cenných složek z průmyslových odpadních vod (POV). Důraz bude kladen na dosažení maximální možné koncentrace produktu a co nejnižší spotřeby elektrické energie na elektrodialýzu při co nejvyšší proudové účinnosti. Druhým dílčím cílem projektu je s využitím navrženého elektrodialyzéru pro EDBM ověřit technologii regenerace chemikálií z oplachových vod z neutralizačních stanic galvanoven. Kyselé vody z oplachových lázní obsahují zbytky kyselin a drahých kovů (Cu, Ni; stovky až tisíc mg/l). Oplachové vody jsou neutralizovány, aby byly vysráženy těžké kovy. Po vysrážení bude zbylý roztok zpracován pomocí procesu EDBM, čímž se získá kyselina, která bude recyklována do procesu, a louh, který bude znovu použitý na další srážení. Tím se významně sníží spotřeba chemikálií v celém procesu. V rámci tohoto cíle bude také navržena a realizována poloprovozní jednotka elektrodialýzy se třemi až čtyřmi pracovními okruhy, která umožní ověření navržených víceokruhových modulů v reálných podmínkách.

Období: 01. 04. 2023 – 31. 03. 2026
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/22_002/0000571
Řešitel: Ing. Martin Seidl, Ph.D.

Energeticky efektivní systém infračerveného ohřevu pro technologii automatického kladení vláknových termoplastických kompozitů

Cílem plánovaného projektu je vývoj systému ohřevu pro efektivní automatickou laminaci termoplastických vláknových kompozitních materiálů, konkrétně pro hlavu pro automatizované robotické kladení dlouhovlákenných termoplastických kompozitních pásek. Cílem předkládaného projektu je optimalizace ohřevu termoplastických pásek pomocí fokusování levného infračerveného zářiče do menší plochy pomocí soustavy optických čoček. Vyvinutý systém bude představovat alternativu k běžně používanému drahému laserovému ohřevu. K optimalizovanému ohřevu bude vytvořen testovací stend pro provádění technologických zkoušek. Dále bude vytvořen nástroj pro definici skladby vrstev a řízení pohybu manipulátoru, podávacích kladek a výkonu ohřevu testovacího stendu. Výsledky projektu budou užitný vzor a funkční vzor.

Období: 01. 11. 2024 – 31. 10. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TQ15000291
Řešitel: Ing. Vojtěch Miller

Energeticky úsporné zařízení pro AC zvlákňování polymerních roztoků

Výsledkem bude funkční vzorek zařízení pro zvlákňování polymerních roztoků účinkem střídavého elektrického pole (AC electrospinning) zahrnující energeticky úsporný systém pohonu lankových elektrod. Přínosem bude výrazná úspora elektrické energie, snížení počtu pohonů a zvýšení rovnoměrnosti vyráběné nanovlákenné vrstvy.

Období: 01. 04. 2023 – 30. 06. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TN02000018/001
Řešitel: prof. Ing. Jaroslav Beran, CSc.

Evropský ekosystém pro zelenou elektroniku – EECONE (MŠMT)

Hlavním cílem projektu je snížit produkci elektronického odpadu v Evropě prostřednictvím využití existujícího odpadu, vývoje nových nástrojů pro prodloužení kvality života, recyklací a implementací doporučených pracovních postupů na evropské ůrovni, stejně jako prostřednictvím vybudování silného evropského ekosystému v této oblasti.

Období: 16. 12. 2022 – 30. 06. 2026
Zdroj: MŠMT
Kód projektu: 9A23007
Řešitel: Ing. Lenka Kosková Třísková, Ph.D.

Excelentní výzkum v regenerativní medicíně

Regenerativní medicína je obor vytvářející opravy nebo náhrady tkáně nebo orgánu, který ztratil funkci v důsledku stáří, nemoci, poškození nebo vrozených vad. Je to multidisciplinární obor zahrnující tkáňové inženýrství, molekulární biologii a nanotechnologie. Náplní výzkumné agendy projektu je vytvoření a rozvoj excelentního výzkumného Centra, které se bude zabývat VaV v oblasti léčebných metod regenerativní medicíny. Zaměříme se na obnovu poškozených tkání, které neumíme léčit nebo jejich regenerační schopnost je omezená: Nervové tkáně mozku a míchy, včetně problému neurodegenerace a degenerace sítnice; náhrady cév malého průměru; kůže a aktivní hojení chronických ran a osteochondrálních defektů. Jednotícím prvkem celého projektu jsou „Léčebné prostředky pro moderní terapie“ a to přípravky pro genovou terapii, somatobuněčnou terapii a produkty tkáňového inženýrství. Abychom mohli regenerovatAby bylo možno provádět regeneraci celéých orgánůy, je třeba poznat mechanismy na úrovni buněk a tkání. Výzkum proto bude zahrnovat všechny úrovně, počínaje subcelulární úrovní přes úroveň buněčnou, tkáňovou, a končit bude preklinickými studiemi na malých i velkých zvířatech. Významnými výhodami a přínosy tohoto projektu jsou: Jeho vysoce interdisciplinární charakter (materiály + buňky + biomolekuly + léčiva a drug delivery systémy + genové manipulace + preklinické testování na zvířecích modelech) Potenciál vytváření aplikovatelných výsledků VaV, který leží především ve spolupráci biomedicínských ústavů s materiálovými inženýry a chemiky a výrobci umělých kloubů, cév a materiálů pro hojení ran. Rovněž některé operační postupy, nutné ke korekci očních degenerativních vad a onemocnění, mohou být přeneseny do klinické praxe.

Období: 01. 10. 2023 – 30. 06. 2028
Zdroj: MŠMT
Kód projektu: CZ.02.01.01/00/22_008/0004562
Řešitel: prof. RNDr. David Lukáš, CSc.

Flexibilní technologie robotického broušení a leštění velkoformátových skleněných objektů komplexních tvarů

Předkládaný projekt je především zaměřen na průmyslový výzkum a vývoj zcela nové technologie opracování zakřiveného povrchu skleněných prvků optických soustav s výrazně komplikovanou optikou, geometrií tvaru a rozměrovou charakteristikou finálního produktu. Ve spolupráci malého podniku a výzkumné organizace vznikne zcela nová robotická technologie sestávající se z flexibilního broušení a leštění umožňující dosažení vysoké přesnosti a kvality povrchu, která nabídne špičkovým českým i zahraničním subjektům realizovat zakázky či technologické výzvy, pro něž na trhu v současné době žádná technologie neexistuje. Hlavním výsledkem řešení projektu bude ucelená ověřená technologie, kterou bude možné nasadit v automatických procesech obrábění (broušení a následného leštění) tvarově složitých výrobků ze skla s vysokými požadavky na jakost finálního povrchu, jako jsou např. astronomická zrcadla, velkoformátové konvexní nebo konkávní čočky do optických přístrojů, výkonových laserů, designové reflexní solitéry, ale i funkční stínítka pro osvětlovací techniku s širokým spektrem uplatnění.

Období: 01. 10. 2023 – 31. 12. 2026
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/22_002/0000610
Řešitel: Ing. Michal Starý, Ph.D.

Generování elektrické energie využitím nežádoucích vibrací strojů_NPO

Navrhovaný projekt se bude zabývat praktickou aplikací technologie „energy harvestingu“ v takových oblastech strojírenství, kdy dochází k dějům s výraznými provozními kmity a je obtížné, ekonomicky nevýhodné a především environmentálně nevyhovující napájet různá přídavná zařízení elektrickými články.

Období: 01. 04. 2023 – 30. 06. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TN02000018/001
Řešitel: prof. Ing. Iva Petríková, Ph.D.

Governance-Intelligence-Nexus: prevence a eliminace bezpečnostních rizik

Cílem projektu je vytvoření platformy představuje moderní řešení pro sběr, analýzu a vyhodnocování bezpečnostních informací s cílem podpořit bezpečnostní složky při identifikaci, monitorování a prevenci potenciálních hrozeb.

Období: 01. 09. 2025 – 30. 06. 2027
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/24_062/0006559
Řešitel: Ing. Jan Kočí

Hybridní extrakce signálů:Synergie fyzikálních, informačně-teoretických a datových znalostí

V tomto projektu plánujeme vyvinout nové metody extrakce hybridních zdrojů založené na postupu, který vede k návrhu vysoce specifických architektur hlubokých neuronových sítí. Stručně řečeno, postup dává dohromady čtyři metodologie: naslepo založená extrakce zdroje na základě nezávislosti (zahrnující informačně-teoretické znalosti), strukturované směšovací modely (fyzické znalosti), informované algoritmy BSE (kritická část umožňující propojení znalostí založených na modelu a externích informací ), převod algoritmů do trénovatelných struktur (např. deep unfolding), které lze dodatečně propojit se strukturou pro deformaci vstupních dat (přizpůsobení dat předpokládanému modelu míchání). Tyto části jsou prokazatelně nezávisle funkční, což znamená, že jejich společná integrace má velký potenciál k dosažení synergií.

Období: 01. 01. 2025 – 31. 12. 2027
Zdroj: GAČR
Kód projektu: 25-18485S
Řešitel: prof. Ing. Zbyněk Koldovský, Ph.D.

Hybridní systém MBR-MBBR využívající nanomateriály pro dočišťování odpadních vod

Cíle projektu: Hlavním cílem projektu je vytvořit hybridní systém pro post-treatment na čistírny odpadních vod, který bude založený na spojení MBR a MBBR technologií. Tato kombinace bude určena především pro maximální zvýšení kvality vod vypouštěných z ČOV. MBBR bude primárně řazen jako post-nitrifikace a post-denitrifikace, tedy bude sloužit pro odstraňování dusíkatých polutantů prošlých standardní biologickou částí ČOV; případně mohou být za předpokladu specifického mikrobiálního osídlení biomasy degradovány i různé organické polutanty. MBR technologie bude před MBBR předřazena, tedy bude zajišťovat účinnou separaci organických, anorganických a biologických látek. Tedy do MBBR části bioreaktoru bude již natékat voda zbavená znečištění (především CHSK), což podpoří průběh samotné nitrifikace a omezí se zanášení nosičů balastem. Do post-denitrifikace bude dávkován substrát v takové koncentraci, která bude plně spotřebována metabolismem denitrifikačních bakterií. Projekt „Hybridní systém MBR-MBBR využívající nanomateriály pro dočišťování odpadních vod“ je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v rámci programu TREND. Tento projekt byl financován v rámci Národního plánu obnovy z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.

Období: 01. 01. 2024 – 30. 06. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: FW10010045
Řešitel: Ing. Karel Havlíček, Ph.D.

Hydratovaný elektron: alchymistický kámen úpravy vody CZ

Projekt HYDRated electrOn: the alCHEMIST stone of the water treatment CZ (akronym HYDROCHEMIST CZ) se zaměřuje na výzkum a vývoj nových metod pro generování a aplikaci hydratovaných elektronů pro účinnější čištění vody a degradaci perzistentních kontaminantů. Hlavním cílem je více pochopit strukturu hydratovaných elektronů, snížit energetickou náročnost jejich generace a zvýšit selektivitu jejich reakcí s problematickými látkami, jako jsou PFAS a další perzistentní organické polutanty. Projekt využívá kombinaci ab initio/DFT (QCC) výpočtů, supramolekulárních přístupů a inovativních detekčních metod, které umožní efektivnější využití hydratovaných elektronů v reálných podmínkách úpravy vody. Výstupy projektu mohou vést k novým strategiím v environmentální chemii, zejména v oblasti redukčních procesů a odstranění znečišťujících látek z vody.

Období: 01. 09. 2025 – 31. 08. 2027
Zdroj: MŠMT
Kód projektu: LL2501
Řešitel: dr hab. Ing. Stanislaw Witold Waclawek, Ph.D.

HyLife – Microbial risks associated with hydrogen underground storage in Europe

Developing Europe’s energy system towards net-zero in 2050 as stated in the European SET Plan (20) requires a variety of innovative energy system solutions in which H2 will play a vital role. To secure sufficient and stable green H2 supply over time, storage of excess H2 is crucial to help avoid further consumption of non-renewables in high-demand seasons. A technological challenge is to find and operate flexible, large- scale storage solutions for H2. Underground/subsurface storage in caverns and reservoirs/aquifers has been proposed as a promising solution, but many questions on what will happen with H2 when injected into the living subsurface remain unanswered and overlooked. In close cooperation with energy companies, storage operators and service companies (see section 3) we want to advance the understanding of subsurface energy storage sites by assessing the most critical identified risk: microbial conversion. In our proposed project HyLife, we will focus on underground H2 storage and microbial activity inside the storage sites. Microbial activity can heavily influence storage viability, safety and economics by consuming H2 and producing the toxic, corrosive and explosive gas H2S. The possible microbial processes must be understood from a field-specific point of view and on an experimental level to properly estimate the risks, pinpoint favourable storage sites, and avoid or mitigate potential operational failures. This is important to secure a continuous and long-term energy supply despite intermittent renewable energy production, a key factor in achieving social acceptance of a renewable energy system. By including business assessment of the microbial risks and potentially needed mitigation efforts, the project brings in a valuable cross-cutting dimension, which is of great interest to the industry sector. The project goals are directly in line with the 3European Green Deal, the European SET plan and the mission innovation of the CETPartnership to empower the clean energy transition, pool European knowledge and excellence and accelerate clean energy technologies. We will directly impact national and international policy makers as the new knowledge will be important for defining legal frameworks for full-scale deployment of H2 underground storage.

Období: 01. 10. 2023 – 30. 09. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TH83020003
Řešitel: Mgr. Kateřina Černá, Ph.D.

Charakterizace centrosymetrických tenkých vrstev za pomoci generace druhé harmonické

Optické tenké vrstvy jsou nedílnou součástí optických komponent. Při jejich depozici však mohou vznikat různé defekty a nehomogenity, které ovlivňují jejich kvalitu a mohou způsobit významné zhoršení optických vlastností celé optické sestavy. Takovéto defekty je tedy nutné odhalit ještě předtím, než bude optická komponenta použita a nedojde k jejímu poškození. Pro takovouto charakterizaci tenkých vrstev existuje celá řada metod, avšak většina z nich buď zkoumá vrstvu jako celek a není schopna se zaměřit na jedno specifické rozhraní anebo se jedná o metody destruktivní. Tento projekt bude navazovat na předešlé projekty a bude mít za cíl pokračovat ve vývoji metody na principu generace druhé harmonické, díky které je možné zkoumat specifická rozhraní. Zároveň z předešlého výzkumu vyplývá, že citlivost této metody je daleko vyšší než u jiných běžně využívaných metod.

Období: 01. 02. 2025 – 31. 12. 2026
Zdroj: MŠMT
Kód projektu: SGS-2025-3577
Řešitel: Jakub Lukeš

Imobilizace kovových nanočástic pomocí bakterií kmene Pseudomonadota z bývale těžební lokality Zlate Hory

Projekt je zaměřen na studium bakterií kmene Pseudomonadota (P.), primárně izolovaných z bývalé těžebně lokality Zlate Hory, jako potenciálního ekologického nástroje pro sanaci těžkých kovů. P. jsou známé svou přizpůsobivostí k nepříznivým podmínkám, k čemuž využívají různé adaptační mechanismy. Sekvenování genu 16S rRNA u P. prokázalo vysoký obsah genů rezistentních na kovy, sdružených v operonech, které stimulují např. aktivaci antioxidačního systému nebo syntézu transportních vylučovacích proteinů. Kovy jsou metabolizovány změnou jejich oxidačního stavu a vysráženy v nerozpustné formě. To je daleko před konvenčními metodami, protože nemění přirozené mikroprostředí, zachovává environmentální dědictví historických důlních lokalit a podporuje udržitelné postupy využívání půdy.

Období: 01. 02. 2024 – 31. 12. 2026
Zdroj: MŠMT
Kód projektu: SGS-2024-3490
Řešitel: Mgr. Vira Velianyk

Inovace flotace prostřednictvím implementace nanobublin a optimalizace flotačního procesu pro aplikace ve vodním hospodářství

Projekt se zabývá optimalizací procesu flotace rozpuštěným vzduchem a indukované flotace aplikovaných ve vodním hospodářství (úprava pitné vody, čištění odpadních vod) a jejich inovací za účelem dosažení vyšší účinnosti a energetických úspor. Vrámci projektu budou zkonstruovány poloprovozní flotační jednotky kombinující různé způsoby geneze bublin vzduchu (tlaková flotace, mechanické vhánění plynu pomocí porézních destiček nebo vícefázového čerpadla). Celý proces bude rozšířen o inovativní prvek vpodobě implementace nanobublin, jejichž vlastností bude využito kdosažení vyšší separační účinnosti celého procesu. Projekt zásadním způsobem přispěje krozšíření poznatků o vlivu vstupních podmínek na průběh flotačního procesu vreálných aplikacích. Získané poznatky povedou koptimalizaci procesu a umožní snadné přizpůsobení technologie charakteru vstupující vody a konkrétním potřebám zákazníka. Hlavním výstupem projektu bude ověřená technologie vhodně kombinující standardní procesy flotace mikrobublinami vzduchu sflotací pomocí nanobublin aplikovatelná na úpravu pitné vody a čištění průmyslových odpadních vod (potravinářský průmysl (mlékárny, jatka, drůbežářské a masné závody), petrochemický průmysl, papírenský průmysl)

Období: 01. 07. 2023 – 01. 07. 2026
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/22_002/0000551
Řešitel: Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Inovativní 3D struktura nosiče biomasy s nanovlákennou a biologickou složkou pro biotechnologické aplikace v oblasti čištění vod | bioD3CA

Cílem projektu je dosažení nového typu 3D nosiče biomasy, jež bude charakterizován unikátní strukturou a přítomností pokročilých (nano)materiálů. Uplatnění tohoto nosiče bude v oblasti vodní biotechnologie, konkrétně např. na čistírnách odpadních vod nebo na větších vodních plochách, kde bude nosič zajišťovat udržení pomalu rostoucích a specifických mikroorganismů schopných metabolizovat polutanty, a tak dosáhnout lepšího chemicko-biologického stavu vod. Sekundárně bude snaha o funkcionalizaci nanovlákenných povrchů na nosiči (např. pomocí enzymů nebo jiných biologicky aktivních látek – „3D bionosič“) za účelem vytvoření vhodného prostředí pro růst a udržení specifických mikroorganismů náročných na podmínky esenciální pro jejich metabolismus nebo pro využití těchto mikroorganismů ve značně zatížených prostředích.

Období: 01. 08. 2023 – 30. 09. 2026
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/22_002/0001074
Řešitel: Ing. Karel Havlíček, Ph.D.

Inovativní způsoby energeticko-provozní optimalizace membránových bioreaktorů

ČOV s technologií MBR již není krokem do neznáma ani teoretickým řešením. Množství realizací a rostoucí zájem provozovatelů vodárenské infrastruktury i dodavatelů technologií ukazují, že membránový bioreaktor lze zařadit mezi stabilní technologie pro čištění odpadních vod. Výborná kvalita vyčištěné odpadní vody je pak dobrým základem pro její opětovné využití, které se v budoucnu může stát nutností. Masivnímu nasazení technologie brání a jednou z největších nevýhodou pro investory a provozovatele jsou provozní náklady MBR. Mezi nejvyšší provozní náklady patří elektrická energie. Z celkové spotřeby elektřiny městské MBR ČOV je více než polovina elektřiny spotřebována dmychadlem pod membránovým modulem, jehož provoz je nezbytně nutný pro zajištění proudění aktivačnísměsi kolem membránových desek. Významným přínosem pro další rozšíření technologie MBR a také cílem tohoto projektu je energetická optimalizace zajištění proudění aktivovaného kalu kolem membrán.

Období: 01. 01. 2024 – 31. 12. 2026
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/22_002/0000552
Řešitel: Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Inovovaný typ průmyslového tryskače

Hlavním cílem projektu je formou průmyslového výzkumu vyvinout inovovaný typ průmyslového tryskacího zařízení s metacím kolem. Inovované tryskací zařízení bude mít inovativní znaky jako např. inovativní řešení metacího kola s lopatkami, inovativní řešení naklápění rozdělovače abraziva bez nutnosti de/montáže spoj, inovativní řešení v oblasti vyvažování metacích kol snižující prostoje, možnost monitorovat vzdáleně vyvážení metacích kol pomocí senzorů a internetu věcí (IoT). V rámci projektu bude dosaženo 5 výstupů (3 funkční vzorky a 2 užitné vzory).

Období: 31. 01. 2023 – 31. 12. 2026
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/22_002/0000780
Řešitel: doc. Ing. Michal Petrů, Ph.D.

Integrace aditivních výrobních technologií do konstrukce speciálních komponent pro automatizaci (Esy) – inovační voucher LK

Cílem předkládaného projektu je prověřit využitelnost aditivních technologií v automatizačních řešeních realizovaných firmou ESY. V současné době se naše společnost zabývá několika aplikačními projekty, u kterých tradiční výrobní metody narážejí na své technologické limity – zejména při výrobě tvarově složitých dílů, jež nelze konvenčními postupy vyrobit. Aditivní výroba nám v tomto směru otevírá nové možnosti, zejména v oblasti optimalizace konstrukčního návrhu a integrace více funkcí do jednoho celku bez nutnosti následné montáže (například lepení či šroubování).

Období: 01. 10. 2025 – 31. 10. 2026
Zdroj: KÚLK
Kód projektu: KULBX00VE23P
Řešitel: Ing. Filip Véle

Integrované vzorkovače pro úpravny vod a čistírny odpadních vod

Cílem projektu je vyvinout vlastní vzorkovací systém pro automatické odebírání vzorků z úpraven vody a čistíren odpadních vod. Tento vzorkovací systém bude včleněn do řídicího systému (ŘS) příslušné technologie a bude tak moci reagovat na veličiny, které již stávající ŘS měří a používá. Jedná se zejména o menší provozy úpraven vody a čistíren odpadních vod, kde stacionární vzorkovač dosud není instalován nebo o nové instalace firmy IPR Aqua s.r.o. V rámci vývoje vzorkovacího systému bude rovněž vyvinut, aplikován a ověřen systém měření základních fyzikálně-chemických parametrů (pH, teplota, ORP, zákal), které nejsou na vzorkované pozici integrované ve stávající technologii. Zásadní výhodou je úspora provozních nákladů spojených s cestou vzorkaře pro instalaci mobilního vzorkovače a možnost okamžitého spuštění vzorkovače na základě monitoringu technologického procesu a vyhodnocení technologa na základě vzdálené správy. Využití vlastního systému monitoringu základních fyzikálně-chemických parametrů pak přináší významné investiční a provozní úspory ve srovnání s nákladovostí zahraničních firem operujících na trhu (Hach-Lange s.r.o., Enders-Hauser s.r.o., WTW s.r.o. a další), kde pořizovací náklady sond, převodníků a zejména hodinové sazby techniků 2 – 3x převyšují běžné sazby českých technologických firem. Vzorkovací systém bude odebírat vzorky vody prosté i slévané, a to zejména dle ČSN ISO 5667-10 (757051) Jakost vod. Odběr vzorků. Část 10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod, ovšem nikoli výhradně. Jelikož bude vzorkovací systém napojen na průmyslový počítač (lépe PLC – programmable logic controller), bude možné pouhou změnou softwaru příslušnou metodiku odběru změnit, a to dle lokálních či národních zvyklostí a předpisů. Více o začlenění vzorkovače viz kapitola 2.1. Vyvinuté vzorkovače budou uváděny na český, ale především zahraniční trh prostřednictvím hlavního příjemce společnosti IPR Aqua s.r.o., která projektuje a realizuje úpravárenské a čistírenské technologie v ČR a sousedních zemích a dále s využitím sítě obchodních kontaktů mateřské společnosti Dekonta a.s. Vyvinuté vzorkovače budou tedy nabízeny samostatně či jako součást komplexních technologií.

Období: 01. 07. 2023 – 31. 08. 2026
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/22_002/0000795
Řešitel: Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Interakce prokaryotických a eukaryotických buněk s nanovlákny s různou morfologií a strukturou

Mikrobiální infekce komplikují úspěšnou léčbu mnoha zranění. Proto jsou hledány nové technologie usnadňující hojení, snižující mikrobiální rizika a zároveň nezvyšující rizika vzniku antimikrobiální rezistence. Předkládaný projekt si klade za cíl vyvinout nanovlákenné materiály se strukturou shish-kebab (NFSK) napodobující baktericidní struktury vyskytující se na křídlech hmyzu. Možnost cíleného ovlivnění interakcí prokaryotických i eukaryotických buněk s NFSK pomocí úprav morfologie a struktury bude studována v průběhu projektu. Ideální NFSK by měl být biokompatibilní a inhibovat růst nežádoucích mikroorganismů bez nutnosti funkcionalizace. V rámci projektu budou analyzovány mikrobiální interakce s NFSK ve formě jednotlivých vláken i vrstev, konkrétně adheze, tvorba biofilmu, odpověď na oxidativní stres a degradace. Dále bude ověřena biokompatibilita. Navržený soubor cílů dosud nebyl studován, výstupy projektu proto mohou značně usnadnit vývoj nové generace biomateriálů.

Období: 01. 01. 2023 – 28. 02. 2027
Zdroj: GAČR
Kód projektu: 23-05154S
Řešitel: prof. RNDr. David Lukáš, CSc.

Kompozitní nanovlákenné krytí kožních defektů pro aplikace ve veterinární medicíně

Cílem projektu je výzkum a vývoj pokročilých vícevrstvých biodegradabilních materiálů, funkcionalizovaných látkami zajišťujícími antimikrobiální a hojivé účinky, určených pro krytí kožních poranění ve veterinárním lékařství. Cílem je vyvinout funkcionalizované krytí kožních defektů složené ze dvou vzájemně spojených vrstev. Spodní hydrofilní vrstva, v přímém kontaktu s ránou, by měla svým charakterem vykazovat proadhezivní vlastnosti a zajišťovat antimikrobiální účinky k potlačení bakteriálního růstu. Naopak vrchní vrstva by měla poskytovat mechanickou odolnost a společně s adicí látek s hojivými účinky podporovat rychlejší regeneraci tkáně.

Období: 01. 07. 2025 – 31. 12. 2027
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/24_063/0006707
Řešitel: Ing. Jakub Erben, Ph.D.

Kreativní software/digitální neuronová síť Virtuální futuroložka A°D°A

Cílem projektu je zvýšit informační a datovou gramotnost studentů a odborné veřejnosti z oborů technických věd, humanitních věd a umění. Zejména skrze možnost a schopnost využívání nového digitálního nástroje, konkrétně neuronových sítí a umělé inteligence a tím uživatelům umožnit nejen efektivní, ale také tvůrčí orientaci v přemíře datových a informačních zdrojů v rámci znalostních okruhů jejich vlastní profese, na které bude A°D°A trénovaná. Chápání vzájemných vztahů v dynamickém systému současného světa a tvorba modelů předvídání jeho vývoje zvyšuje míru adaptability celé společnosti na možný budoucí vývoj – tvořivost a adaptabilita jsou základní složky odolnosti. Testování, uplatňování a zlepšování softwaru Virtuální futuroložka A°D°A má potenciál zvyšovat odolnost společnosti.

Období: 01. 09. 2023 – 30. 11. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TQ01000298
Řešitel: Ing. Josef Novák, Ph.D.

Management of urban water resources in Central Europe facing climate change – SR

Změny klimatu (CC) představují riziko pro dostupnost vodních zdrojů v mnoha zemích střední Evropy. Regiony musí zvýšit odolnost vůči extrémním povětrnostním jevům, jako jsou sucha a povodně ve městech, a také vůči vyčerpání městských zdrojů podzemní vody (GW). Dlouhodobě klesající hladiny podzemních vod i nadměrné množství vody v krátkém období se stávají naléhavými riziky, kterým je třeba čelit vhodnými postupy hospodaření s vodou. Cílem projektu je posílit kapacitu regionů ve střední Evropě v oblasti odolnosti vůči změně klimatu z hlediska hospodaření s městskými vodními zdroji prostřednictvím společného vývoje řešení pro přizpůsobení se změně klimatu. Řešení projektu, která budou přijata orgány veřejné správy a vodohospodářskými subjekty, povedou ke změně chování v oblasti vodohospodářství a územního plánování s cílem zvýšit odolnost regionů vůči změně klimatu. Klíčovou inovaci přináší integrální zohlednění problematiky vodního hospodářství jako součásti širších koncepcí přizpůsobení se změně klimatu souvisejících s regiony a městy a komplexní přístup k vodnímu hospodářství. Síť spolupráce 11 organizací bude společně vyvíjet a realizovat 6 pilotních akcí, 8 řešení, 6 akčních plánů a strategii řízení ve prospěch měst, regionů a souvisejících vodohospodářských a vodárenských organizací. Všechna řešení budou mít inovativní charakter a v zapojených regionech dosud nebyla použita. Nadnárodní spolupráce partnerů z různých regionů je nutná pro shromáždění příkladů klíčových aspektů, které je třeba řešit, a souvisejících regionálních odborných znalostí. Práce na nadnárodní úrovni zvýší kapacitu a posílí přenos znalostí, aby se snížily překážky účinného přizpůsobování regionů změně klimatu. Očekáváme, že síť a předvedené osvědčené postupy zvýší informovanost místních a regionálních tvůrců politik, což podpoří další implementaci společně vypracované strategie, akčních plánů a řešení adaptace na změnu klimatu v kontextu městského vodního hospodářství.

Období: 01. 04. 2023 – 31. 03. 2026
Zdroj: EUK
Kód projektu: CE0100184
Řešitel: Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Mikroplasty uvolněné z textilu ve vodních ekosystémech: identifikace, charakterizace a hodnocení účinků

Jedním z nejzávažnějších dlouhodobých ekologických problémů je přítomnost mikroplastů v ovzduší a ve všech typech vod po celém světě, která neustále roste. Kromě chronických vlivů na lidský organismus mají mikroplasty negativní vliv také na mikrobiální společenstva, zooplankton, ryby, ptáky a vodní makrofyta, přičemž toxicita je ovlivněná tvarem, velikostí a chemizmem daného materiálu. Běžné vlákenné mikroplasty jsou většinou na bázi polyolefinů, které díky své nízké hustotě obyčejně plavou na vodě. Významný podíl mikroplastů v povrchových i podzemních vodách však tvoří vlákenné fragmenty uvolněné z textilních výrobků, které jsou většinou vyrobené z polymerů s vyšší hustotou. Mezi tyto mikroplasty lze zařadit nejen částice uvolňované ze syntetických vláken, ale i z vláken na bázi přírodních polymerů, protože jsou poměrně tuhé a velmi odolné vůči degradačním procesům. Textilní vlákenné mikroplasty se sice nešíří snadno vodním prostředím a spíše se usazují na dně, ale vzhledem k pestřejšímu chemickému složení díky látkám používaným při barvení a chemickým úpravám textilií lze očekávat toxičtější produkty rozkladu a mnohem složitější eliminaci z životního prostředí. Je prokázáno, že více než třetina mikroplastů v řekách a oceánech má svůj původ především v textilních výrobcích. Velké množství těchto vláken se do vodního prostředí dostává již při výrobě textilu a prvních třech cyklech praní a je pravděpodobné, že tato vlákna budou mít zcela odlišný vliv na organizmy než vlákna uvolněná do životního prostředí pomalým zvětráváním. O tomto fenoménu překvapivě chybí informace, a proto jeho výzkum tvoří stěžejní část navrhovaného projektu. V současnosti je také kladený velký důraz na recyklaci textilu, včetně toho, které obsahuje syntetické polymery. Velmi málo se ale ví o možných rizicích souvisejících se zvýšeným uvolňováním vlákenných mikroplastů z recyklovaných textilií. Vlákenné mikroplasty také mohou být vektory pro transport nebezpečných látek jako jsou například antibiotika či PFAS, které se při změně fyzikálně chemických podmínek prostředí mohou opětovně uvolňovat. Této problematice proto chceme věnovat zvýšenou pozornost. Projekt je celkově zaměřen na komplexní studium problémů souvisejících s výskytem textilních vlákenných mikroplastů ve vodních ekosystémech. Projektový tým na české i americké straně se proto bude zabývat zejména: Separací vlákenných mikroplastů ze vzorků povrchových vod a sedimentů a analýzou jejich výskytu, geometrie, morfologie a chemického složení. Determinací textilních mikroplastů. Tvorbou vlákenných mikroplastů v procesu výroby textilu, simulací generování mikroplastů mechanickým oddělováním a vlivem degradačních procesů vlivem opotřebení stárnutím. Analýzou mechanických projevů. Studiem adsorpce/desorpce běžných antibiotik a perfluoroalkylových chemických látek (PFAS) na textilních mikroplastech. Specifickými vlivy různých typů textilních mikroplastů, včetně vláken z recyklovaných materiálů na vodní organismy (bakterie, zelené řasy, vodní makrofyta, perloočky a ryby). Hodnocením rizik textilních vlákenných mikroplastů pro životní prostředí.

Období: 01. 03. 2023 – 31. 12. 2026
Zdroj: MŠMT
Kód projektu: LUAUS23054
Řešitel: RNDr. Alena Ševců, Ph.D.

Modulární platforma pro úplné čištění odpadních vod

Podstatou navrhovaného výzkumného/vývojového projektu je realizační projekt, konstrukce, provozní verifikace a optimalizace prototypu kompletní technologie čištění městských odpadních vod (modulární platforma). Motivací je aktuální problematika terciárního a zejména kvarterního čištění městských odpadních vod, a to v přímé souvislosti s návrhem nové směrnice Evropského parlamentu a Rady o čištění městských odpadních vod (přepracované znění směrnice 91/271/EEC), které bylo v roce 2022 v připomínkovém řízení relevantními subjekty členských států EU (mimo jiné také v rámci České Asociace pro vodu – CzWA).

Období: 01. 08. 2023 – 31. 08. 2026
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/22_002/0000648
Řešitel: Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Modulární systém pro monitoring a řízení distribuční energetické sítě

Cílem projektu je vývoj dvou zcela nových zařízení pro monitorování a řízení energetické sítě, které bude navazovat na stávající produkt firmy KMB – analyzátor kvality sítě. Pro nová zařízení bude vytvořen zcela nový a částečně modulární hw i sw. Budou přepracovány komunikační rozhraní pro lokální i vzdálenou správu a očekává se i snížení výrobních nákladů oproti stávající konstrukci. Součástí vývoje analyzátoru bude i software pro sběr, vyhodnocení a vizualizaci dat a také front-end pro zákaznické rozhraní. Oproti stávajícímu řešení firmy K M B bude vše postaveno na nejnovějším multiplatformním frameworku, který umožní přístup k datům z různých operačních systémů a zařízení. Velký důraz bude kladen na také na zabezpečení komunikace proti kybernetickým hrozbám.

Období: 01. 05. 2025 – 31. 12. 2027
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TS02020052
Řešitel: Ing. Miroslav Novák, Ph.D.

Modulární systém pro podporu výcviku operátorů bezpilotních prostředků při pátrání a záchraně osob

Projekt se zaměřuje na výzkum a vývoj inovativní 2D vyhřívané figuríny (tepelného manekýna) pro výcvik operátorů bezpilotních prostředků při vyhledávání osob v terénu pomocí termovize. Figurína bude tvořena speciální elektricky vodivou textilií, rozdělenou do segmentů simulujících různé části lidského těla. Každý vyhřívaný segment bude realizován pomocí vodivých či odporových hybridních nití nebo tištěných struktur přímo na textilní podložce. Součástí budou integrované senzory pro přesné řízení požadované teploty. Fantom umožní simulaci různých typů osob (muž, žena, dítě), oblečení a povětrnostních podmínek. Fantom bude lehký, flexibilní, skladný, odolný a snadno konfigurovatelný dle potřeb výcviku. Testování bude provedeno nejen v laboratorních podmínkách, ale také ve spolupráci uživatelskou organizací v reálných podmínek za účelem dosažení požadovaných funkcí a parametrů.

Období: 01. 01. 2026 – 31. 12. 2028
Zdroj: MV
Kód projektu: VK02020039
Řešitel: doc. Ing. Antonín Havelka, CSc.

Modulární systém pro terciární čištění odpadních vod z domovních ČOV s nanovlákennou filtrační membránou

Hlavním cílem navrhovaného projektu je výzkum a vývoj zařízení pro terciární dočištění odpadních vod a možnosti jejich dalšího využití. Hlavním inovačním prvkem technologie bude vývoj mikrofiltrační membrány s aktivní nanovlákennou vrstvou na bázi PA6 nebo PVDF a jejich kombinace. . Hlavního cíle bude dosaženo na základě propojení ověřených dílčích technologií čištění odpadních vod, tedy nastavení provozních podmínek komplexního zařízení. Modulární systém zařízení se bude skládat z několika modulů (dČOV, sítové filtrace, mikrofiltrace). Výsledná sestava bude záviset jednak na kvalitě vstupní vody a dále požadavcích na využití upravené vody. Podstatnou složkou zařízení je také řídicí jednotka, jejímž úkolem bude automatické nastavení takových provozních podmínek, které zajistí požadovaný průtok a jeho dlouhodobou udržitelnost, ale také kvalitu úpravy vody dle požadavků zákazníka. Tato řídicí jednotka bude v průběhu provozu zajišťovat i periodickou revitalizaci jednotlivých modulů a odvod kalů pro jejich další zpracování.

Období: 01. 05. 2025 – 30. 04. 2028
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/24_063/0006584
Řešitel: prof. Dr. Ing. Jiří Maryška, CSc.

Multifunkční textilie využívající teplo vyzařované lidským tělem

Lidské tělo vyzařuje kontinuálně teplo do okolí s maximem v oblasti 10 µm. Celkový vyzářeny tepelný výkon závisí také na teplotě okolí a ploše lidského těla. Obvykle se tento tepelný výkon nijak nevyužívá a pouze se rozptyluje do okolí. Existují způsoby využívající speciálních částic, pro odraz dalekého IČ záření (FIR), s vlnovou délkou odpovídající teplu vyzařované z lidského těla. Na trhu jsou již k dispozici příze a tkaniny obsahující takové částice. Účelem projektu je využití těchto a nových materiálů pro optimální konstrukci textilií zajištujících zpětný odraz tohoto tepla. Tím dojde ke zlepšení tepelného komfort obyvatel v prostorách s omezeným vytápěním (při teplotách výrazně nižších než 37oC) a oděvů pro volnočasové a sportovní aktivity v podmínkách nižších teplot okolí. Bude vyhodnocen vliv použití speciálních přízí v textiliích na jejich tepelně izolační vlastnosti, odraz vzdáleného IČ záření, omezení hořlavosti, potlačení pachů, tepelnou kamufláž, antibakteriální aktivitu, hydrofobicitu a generaci reaktivních forem kyslíku pomocí fotokatalýzy. Pro podporu těchto funkcí budou realizovány speciální finální úpravy obsahující nanočástice především MgO a SiO2. Bude provedeno také hodnocení vybraných užitných vlastností, termofyziologického a mechanického komfortu. Budou vytvořeny prototypy oděvních a bytových textilií a budou experimentálně ověřeny jejich výhody oproti textiliím z klasických vláken stejné konstrukce. Využití energie vyzářeného tělesného tepla odraženého zpět k tělu nositele povede ke zvýšení teploty mikroklimatu v okolí těla nositele ca o 2–4 °C.

Období: 01. 03. 2025 – 31. 12. 2027
Zdroj: TAČR
Kód projektu: FW12010015
Řešitel: doc. Dr. Ing. Dana Křemenáková

Nanomateriály a nanotechnologie pro ochranu životního prostředí a udržitelnou budoucnost

Vědecká infrastruktura NanoEnviCz III je pokračováním úspěšné vědecké platformy umožňující účinnou spolupráci partnerských organizací a jejích externích uživatelů. VI je zaměřena na vývoj, přípravu, charakterizaci a aplikace koncepčně nových nanostrukturních materiálů pro trvale udržitelný rozvoj, ochranu a sanaci životního prostředí. VI nabízí služby v oblasti environmentální nanokatalýzy, konverze energií, detekci, záchyt a degradaci polutantů. VI je zároveň aktivní ve výzkumu rizik a toxicity nanomateriálů.

Období: 01. 01. 2023 – 31. 12. 2026
Zdroj: MŠMT
Kód projektu: LM2023066
Web: www.nanoenvicz.cz
Řešitel: doc. RNDr. Michal Řezanka, Ph.D.

Nanovlákenné extrakční sorbenty pro chromatografické analýzy

Hlavním cílem projektu je využití nanomateriálů v oblasti analýzy vzorků různých matric. Hlavní zaměření bude na jejich efektivní předúpravu a následnou možnost využití v chromatografických separacích. V rámci projektu tak dojde k testování různých nanovlákenných polymerů pro funkční využití jako pokročilých materiálů pro extrakce složitých biologických, potravních a environmentálních matric v chromatografické analýze. Dále budou vyvíjeny pro nové produkty různé aplikace, které naleznou široké použití v toxikologické, farmaceutické nebo environmentální oblasti.

Období: 01. 01. 2023 – 31. 12. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: FW06010698
Řešitel: Ing. Jakub Erben, Ph.D.

Národní centrum kompetence Josefa Božka pro techniku vozidel (BOVENAC) – FACME

Hlavním cílem PROJEKTU je výzkum a vývoj budoucích prostředků udržitelné mobility silničními a kolejovými vozidly a jejich zapojení do dopravních systémů s ohledem na strategický rozvoj technické úrovně oborů, důležitých pro hospodářství České republiky, i na krátkodobé bezprostředně realizovatelné cíle v průmyslu. Prostředkem dosažení tohoto cíle je založení skupiny SMLUVNÍCH STRAN pro dlouhodobou spolupráci, které využije jak synergie mezi příbuznými obory s podobnými zásadními problémy rozvoje, tak synergie ze spolupráce mezi akademickými, výzkumnými a průmyslovými pracovišti, umožňující zaměřit aktivity na rozhodující problémy aplikovatelné na trhu budoucích dopravních prostředků.

Období: 01. 01. 2023 – 30. 06. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TN02000054
Řešitel: Ing. Robert Voženílek, Ph.D.

Národní centrum kompetence Josefa Božka pro techniku vozidel (BOVENAC) – FEFEFOF

Hlavním cílem PROJEKTU je výzkum a vývoj budoucích prostředků udržitelné mobility silničními a kolejovými vozidly a jejich zapojení do dopravních systémů s ohledem na strategický rozvoj technické úrovně oborů, důležitých pro hospodářství České republiky, i na krátkodobé bezprostředně realizovatelné cíle v průmyslu. Prostředkem dosažení tohoto cíle je založení skupiny SMLUVNÍCH STRAN pro dlouhodobou spolupráci, které využije jak synergie mezi příbuznými obory s podobnými zásadními problémy rozvoje, tak synergie ze spolupráce mezi akademickými, výzkumnými a průmyslovými pracovišti, umožňující zaměřit aktivity na rozhodující problémy aplikovatelné na trhu budoucích dopravních prostředků.

Období: 01. 04. 2023 – 31. 12. 2028
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TN02000054/003
Řešitel: Ing. Robert Voženílek, Ph.D.

Národní centrum kompetence pro průmyslový 3D tisk

Cílem projektu je vytvořit základy Národního centra kompetence pro průmyslový 3D tisk polymerních materiálů s důrazem na podporu ekologicky a energeticky účinnější výroby, cradle-to-cradle přístupu, efektivního využití surovin a jejich recyklace, využití odpadních přírodních a syntetických materiálů – to vše v souladu s cíli Green Deal a cirkulární ekonomiky. Toto centrum by bylo zřízeno v Liberci a vychází ze společných silných stránek koordinátora, předních výzkumných organizací a průmyslových partnerů, aby tak vytvořilo silný výzkumný program pro efektivní ekologické využití surovin a energií, zvýšení přínosu aditivních technologií pro průmysl a díky tomu robustní zdroj projektů pro navrhované centrum.

Období: 01. 01. 2023 – 31. 12. 2028
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TN02000033
Řešitel: Ing. Jiří Šafka, Ph.D.

Návrh, testování a povrchové úpravy prototypu skeletu a klávesnice přenosného zařízení určeného pro osoby s omezenou hybností (Antonus) – inovační voucher LK

Předmět tohoto projektu: Aktuálně jsme po jednáních s Technickou univerzitou Liberec a budeme s ní řešit tyto oblasti výzkumu a vývoje: 1. Optimalizace designu jednotlivých prvků zařízení (skelet, klávesy atd.) pro následnou výrobu prototypů aditivními technologiemi. 2. Materiálový výzkum s ohledem na požadované vlastnosti jednotlivých prvků (požadovaná tuhost a pevnost, soft-touch efekt ovládacích prvků, možnost antibakteriální úpravy atd.) 3. Testování a následné modifikace všech prvků s ohledem na předpokládané zatěžování produktu v rámci jeho garantovaná životnosti

Období: 01. 09. 2025 – 30. 09. 2026
Zdroj: KÚLK
Kód projektu
Řešitel: Ing. Martin Seidl, Ph.D.

NCK MATCA 2 – DP Pokročilé dodatečné zpracování kovových součástí pomocí laserových a elektrochemických metod

Tento dílčí projekt vychází z průmyslové potřeby pokročilých technologií následného zpracování, které zajistí funkční kvalitu jak aditivně vyráběných (AM), tak konvenčně vyráběných kovových komponentů. Drsnost povrchu a odolnost proti únavě zůstávají dvěma hlavními překážkami bránícími širšímu využití AM dílů ve vysoce výkonných aplikacích, jako jsou letecký, energetický a automobilový průmysl. Konvenční metody leštění jsou často omezeny špatnou přístupností ke složitým tvarům a rizikem odstranění materiálu v kritických oblastech, jako jsou tenké hrany. Projekt se proto zaměřuje na vývoj a ověření tří doplňkových pokročilých přístupů k následnému zpracování: Laserové leštění (LP) v kombinaci s laserovým šokovým kováním (LSP) – plně bezkontaktní proces umožňující ošetření složitých, zakřivených a těžko přístupných povrchů se současným zlepšením integrity povrchu a únavové životnosti. Bude se používat nejen u dílů vyrobených aditivní výrobou, ale také u konvenčně vyráběných komponentů, u nichž je tradiční leštění neúčinné. Elektrochemické leštění (ECP) – na základě výsledků předchozích projektů je cílem dále vyvíjet a vytvořit prototyp specializovaného zařízení pro elektrochemické leštění přizpůsobeného pro AM a konvenční komponenty. Zařízení zajistí kontrolované snížení drsnosti povrchu bez deformace citlivých oblastí, jako jsou tenké hrany. V souladu s aktuální poptávkou ze strany průmyslu se projekt zaměří především na nástrojovou ocel 1.2709, nerezovou ocel, inconel 718 a titan třídy 5, ale výsledky zůstanou otevřené a použitelné i pro jiné kovové materiály.

Období: 01. 01. 2026 – 31. 12. 2028
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TN02000069/018
Řešitel: Ing. Michal Ackermann, Ph.D.

NCK MATCA 2 – DP Aditivní výroba kovových propustných struktur pro špičkové aplikace

Cílem projektu je vyvinout, experimentálně ověřit a optimalizovat osvědčenou technologii pro výrobu propustných porézních kovových struktur pomocí technologií aditivní výroby kovů. Práce je motivována potřebou integrovat zóny propustné pro plyn nebo tekutiny přímo do nástrojů a dalších komponentů, čímž se eliminuje nutnost následných obráběcích operací, jako je vrtání mikrootvorů nebo vkládání slinutých prvků. Výzkum stanoví jasný a opakovatelný pracovní postup – od identifikace funkčních požadavků, přes digitální návrh a definici parametrů procesu, až po experimentální ověření propustnosti a mechanické integrity. Zvláštní pozornost bude věnována vlivu výkonu laseru, strategie skenování a mezivrstvového posunu na tvorbu a propojení pórů. Souběžně bude prozkoumán nový přístup založený na řízeném přidávání pěnivých látek do kovové suroviny jako prostředek k vytváření pórovitosti in situ během procesu tavení. Osvědčená technologie bude ověřena systematickým testováním tištěných vzorků, přičemž bude kombinována strukturální analýza (hustota, velikost pórů a jejich rozložení) s měřením propustnosti a mechanických vlastností. Bude vyvinuto speciální testovací zařízení pro kvantifikaci proudění vzduchu a poklesu tlaku ve vzorcích za kontrolovaných podmínek. Výsledky poslouží k definování optimalizovaných procesních oken, která zajistí jak adekvátní propustnost, tak dostatečnou pevnost pro použití v reálných podmínkách. Výsledkem projektu bude ověřená technologie od návrhu po tisk, která umožní řízené vytváření porézních kovových oblastí v pevných součástech. Tyto oblasti mohou plnit různé funkce – odvětrávání, chlazení, mazání nebo filtraci – a mohou být implementovány do nástrojů, funkčních a strukturálních součástí. Očekává se, že vyvinutý přístup sníží míru zmetkovitosti forem, zlepší efektivitu výroby a prodlouží životnost kritických dílů. Konečný výstup projektu bude zahrnovat pokyny a technické údaje podporující průmyslové přijetí a komercializaci vyvinuté technologie.

Období: 01. 01. 2026 – 31. 12. 2027
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TN02000069/020
Řešitel: Ing. Filip Véle

NCK MATCA 2 – DP Integrovaná technologie mikrovlnného plazmatu pro výrobu vodíku a uhlíkových nanostruktur pro inteligentní filtrační systémy (PLAZTECH)

Podprojekt PLAZTECH se zaměřuje na naléhavou potřebu udržitelné výroby vodíku a vysoce hodnotných uhlíkových nanostruktur z metanu pomocí energeticky účinných plazmových technologií. Vytváří integrovaný technologický řetězec, který propojuje mikrovlnnou plazmovou konverzi, syntézu nanomateriálů a inovace ve filtračních systémech, čímž spojuje základní výzkum s přímým průmyslovým využitím.

Období: 01. 01. 2026 – 31. 12. 2028
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TN02000069/022
Řešitel: Ing. Mateusz Fijalkowski, Ph.D.

NCK MATCA 2 – DP Senzorika pro 21. století

Vyvinout nové senzory pro průmyslové aplikace využitelné především v oblastech vodohospodářství, slévárenství a materiálového inženýrství, to jsou cíle dalšího projektu NCK MATCA s názvem Senzorika pro 21. století. Ten byl vybrán jako jeden z dvanácti projektů podpořených v rámci Národního plánu obnovy.

Období: 01. 01. 2023 – 30. 06. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TN02000069/001(N)
Řešitel: Ing. Jan Kočí

NCK MATCA 2 – DP Vývoj materiálů pro vysokotlaké střelivo

Významným milníkem, jímž byl vývoj nové hybridní vysokotlaké munice ráže 6.8 mm, započala nová generace útočných palných zbraní. Nová munice dosahující většího účinného dostřelu a schopná překonat balistickou obranu na vyšší vzdálenost oproti běžnému střelivu přináší ale zároveň technologickou výzvu pro zbrojní průmysl. V současné době využívané materiály pro výrobu hlavní nedosahují přísných požadavků na mechanické a technologické vlastnosti. Výzkum a vývoj materiálů, které budou schopné držet krok s nároky munice nové generace a které budou splňovat přísná kritéria zbrojního průmyslu, je důležitým krokem pro rozvoj využívaných materiálů a technologií v tomto odvětví.

Období: 01. 10. 2023 – 30. 04. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TN02000069/008
Řešitel: Ing. Jiří Šafka, Ph.D.

Next-Generation Antiadhesive Nanofibrous Materials: Fundamental Insights into Their Design and Function

Pooperační srůsty zůstávají navzdory intenzivnímu výzkumu významnou nevyřešenou komplikací. Nanovlákenné materiály představují slibnou strategii pro tvorbu bariér, avšak základní mechanismy, které řídí jejich antiadhezivní chování, nejsou zcela objasněny. Cílem tohoto projektu je zjistit, jak morfologie nanovláken, chemie povrchu a smáčivost ovlivňují adsorpci proteinů a adhezi buněk. Knihovna nanovlákenných struktur bude vyrobena pomocí řízených metod elektrospinningu, včetně škálovatelné technologie Nanospider™. Materiály budou podrobeny systematické charakterizaci povrchu a budou hodnoceny pomocí standardizovaných modelů in vitro a ex vivo. Průzkumná spolupráce s předními mezinárodními institucemi může umožnit další poznatky prostřednictvím dynamických testovacích platforem. Projekt přispěje k základnímu vědeckému poznání interakcí mezi povrchem a tkání a vytvoří zásady návrhu budoucích antiadhezivních nanomateriálů.

Období: 01. 01. 2026 – 31. 12. 2030
Zdroj: GAČR
Kód projektu: 26-23410M
Řešitel: Ing. Markéta Hujerová, Ph.D.

Nové chirální kompozitní magnetické membrány kombinované s rotačními a magnetickými levitačními silami pro separaci racemických směsí

Chirální látky jsou nezbytné a široce používané v medicíně. Enantiomery mají často odlišné fyzikální a chemické vlastnosti v chirálním (lidském) prostředí, a proto je nutná separace jednotlivých enantiomerů k výrobě léčiv s žádoucími terapeutickými účinky a minimálními nežádoucími účinky. Kontinuální membránová chirální separace má mnoho výhod a má i velký potenciál v separaci enantiomerů pro výrobu enantiomerně čistých léčiv. Předkládaný projekt představuje unikátní metodu separace racemických směsí, které využívají chirální kompozitní magnetické membrány a paramagnetické iontové kapaliny vystavené rotačním i magnetickým levitačním silám. Na základě modelování s pomocí molekulární dynamiky budou stanoveny optimální experimentální podmínky, které umožní efektivní separaci enantiomerů z racemické směsi, což má zásadní význam ve farmaceutickém průmyslu i mimo něj.

Období: 01. 01. 2025 – 31. 12. 2027
Zdroj: GAČR
Kód projektu: 25-15195S
Řešitel: doc. Fatma Yalcinkaya, Ph.D. M.Sc.

Nové účinné postupy sanitace nemocničních rehabilitačních van (Vodní atrakce) – inovační voucher LK

Nové účinné postupy sanitace nemocničních rehabilitačních vířivých van, a stejných van v ostatních rehabilitačních zařízeních“ na poskytování služeb bude zajištění odběrů vzorků z rehabilitačních van v Krajské nemocnici Liberec s frekvencí dvakrát měsíčně, mikrobiologické analýzy dle platných norem, vyhodnocení výsledků a konzultace k nové metodice sanitace rehabilitačních van.

Období: 01. 09. 2025 – 31. 12. 2026
Zdroj: KÚLK
Kód projektu: KULBX00VDQ1O
Řešitel: RNDr. Alena Ševců, Ph.D.

Odpadní vody bez hranic: česko-polská spolupráce v oblasti udržitelného čištění odpadních vod a vzdělávání o zbytkových škodlivých látkách znečišťujících životní prostředí

Existuje řada znečišťujících látek (Emerging Contaminants; EC), které se podle nově stanovených českých, polských a evropských norem musí sledovat a odstraňovat na čistírnách odpadních vod. Navrhujeme monitorovat tyto nově regulované sloučeniny ve vyčištěných odpadních vodách z čistíren odpadních vod na obou stranách česko-polské hranice. To nám umožní zjistit rozdíly v účinnosti odstraňování EC a umožní přeshraniční výměnu poznatků o tom, jak tyto toxické látky v odpadních vodách snižovat. Tato opatření pomohou zabránit vypouštění znečišťujících látek do vodních útvarů, které mohou sloužit jako zdroje pitné vody.

Období: 01. 01. 2025 – 31. 12. 2027
Zdroj: MMR
Kód projektu: CZ.11.01.02/00/23_011/0000164
Řešitel: dr hab. Ing. Stanislaw Witold Waclawek, Ph.D.

Optické trasování pohybu nástroje při svařování metodou MIG/MAG

Roboti, kteří jsou dodáváni firmou machine building, jsou velmi často nasazováni pro technologie svařování metodou MIG/MAG. Programování robota pro proces svařování je časově a tím i ekonomicky poměrně náročné. Pro zjednodušení celého procesu bude navržen systém pro optické sledování pohybu nástroje při ručním svařování. Zaznamenaná trajektorie se poté přenese do programu robota. Celý proces programování se tímto významně zkrátí (řádově jde o desítky hodin). Přímým důsledkem je výrazná úspora nákladů a zpřístupnění technologie robotického svařování i pro malosériovou výrobu.

Období: 01. 04. 2023 – 30. 06. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TN02000018/15
Řešitel: prof. Ing. Iva Petríková, Ph.D.

Optický vláknový senzorový systém pro on-line monitoring a prediktivní diagnostiku distribučních a výkonových transformátorů

Cílem projektu je vyvinout optický vláknový senzorový systém pro monitorování a diagnostiku transformátorů, který bude schopen online sledovat stav transformátorového oleje uvnitř zařízení pod vysokým napětím, zejména vývoj vodíku a případně dalších plynů indikujících blížící se fatální poruchu zařízení. Dílčím cílem bude vyvinout speciální funkční nanomateriály pro citlivé prvky senzorů tohoto systému, které budou reagovat na přítomnost těchto plynů změnou svých optických vlastností. Projekt je financován Technologickou agenturou České republiky.

Období: 01. 06. 2025 – 31. 12. 2027
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TS02020032
Řešitel: doc. Ing. Stanislav Petrík, CSc.

Optimalizace pokročilých technologií pro odstraňování mikropolutantů z odtoků komunálních čistíren odpadních vod

Odstraňování farmaceutických látek z odpadních vod představuje jeden z aktuálních environmentálních problémů. Do vodního prostředí se léčiva dostávají především prostřednictvím komunálních čistíren odpadních vod, které využívají převážně biologické procesy a nejsou dostatečně účinné při odstraňování mikropolutantů, jako jsou léčiva, hormonální látky nebo pesticidy. Jako účinné technologie pro odstraňování těchto sloučenin se ukázaly pokročilé oxidační procesy (AOP) v kombinaci s adsorpcí na aktivované uhlí. Mezi nejvíce studované AOP patří Fentonova reakce, ozonizace a UV záření v kombinaci s peroxidem vodíku. Tyto technologie vykazují vysokou účinnost při degradaci mikropolutantů, nicméně každá metoda má svá omezení. Cílem tohoto projektu je vyhodnotit a porovnat účinnost jednotlivých technologií odstraňujících mikropolutanty a pomocí modelování těchto procesů predikovat jejich efektivitu a optimalizovat samotné technologie, což by mohlo vést k udržitelnějším a ekonomicky výhodnějším řešením pro čistírny odpadních vod.

Období: 01. 02. 2025 – 31. 12. 2027
Zdroj: MŠMT
Kód projektu: SGS-2025-3530
Řešitel: Ing. Bc. Tomáš Dufek

Optimalizace provozních parametrů městských čistíren odpadních vod s cílem intenzifikace odstraňování mikropolutantů v kvarterním stupni

Primární cílem projektu je snížit koncentraci mikropolutantů na odtoku z ČOV. Za tímto účelem bude v rámci projektu vyvinut hybridní systém kvartérního stupně čištění odpadních vod umožňující efektivní odstraňování mikropolutantů a paralelně budou optimalizovány rozhodné provozní parametry sekundárního a terciárního stupně čištění odpadních vod s ohledem na účinnost a provozní náklady (OPEX) kvart. stupně čištění. Oba výstupy projektu budou verifikovány na komunální ČOV, na základě čehož bude stanovena ekon. náročnost kvart. stupně čištění i procesu čištění odpadních vod jako celku. Determinace OPEX kvart. čištění vod je vzhledem k aktuálnímu návrhu směrnice EU o čištění městských odpadních vod (přepracované znění směrnice 91/271/EEC) podstatná informace pro všechny provozovatele ČOV.

Období: 01. 04. 2024 – 30. 06. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: SS07020159
Řešitel: Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Optochemický snímač pro sledování perzistentních organických polutantů ve vodním prostředí

Cílem projektu je vyvinout a připravit ke komercializaci snímač pro rychlou, citlivou a nízkonákladovou detekci perzistentních organických polutantů ve vodě a tím poskytnout dostupný a účinný nástroj pro omezování vnosu znečišťujících látek do vodního prostředí. Dílčí cíle projektu jsou: – Vyvinout novou generaci ultraporézních senzorických materiálů, které budou měnit svoje optoelektronické vlastnosti při kontaktu s příslušným kontaminantem. – Navrhnout a ověřit způsoby spolehlivé detekce těchto změn a jejich konverzi na výstupní elektrické signály. – Navrhnout, zkonstruovat a realizovat prototyp snímače pro pilotní ověření detekce přítomnosti kontaminantu ve vodním prostředí.

Období: 01. 03. 2025 – 29. 02. 2028
Zdroj: TAČR
Kód projektu: SQ01020272
Řešitel: Ing. Mateusz Fijalkowski, Ph.D.

Pokročilá optimalizace vývoje ozubených kol s využitím metod umělé inteligence

Hlavním cílem projektu je vyvinout a implementovat inovativní metody strojového učení a umělé inteligence pro zefektivnění a zpřesnění analýz v oblasti optimalizace ozubení v automobilovém průmyslu.

Období: 01. 09. 2025 – 31. 08. 2027
Zdroj: MPO
Kód projektu: FY01010005
Řešitel: doc. Ing. Petr Henyš, Ph.D.

Pokročilé analytické metody a nanotechnologie pro zvýšení kvality elektronických komponent řídicích systémů dopravních prostředků (ELITRONIC production) – inovační voucher LK

Projekt řeší identifikaci a odstranění příčin vzniku nefunkčních elektronických komponent řídicích systémů dopravních prostředků. Vysoká zmetkovitost způsobuje ztráty ve výrobě finálních produktů a postihuje žadatele ekonomicky i konkurenčně. Žadatel očekává odhalení příčin problémů pomocí pokročilých analytických metod a zařízení partnerské výzkumné organizace (TUL).

Období: 01. 09. 2025 – 31. 03. 2026
Zdroj: KÚLK
Kód projektu: KULBX00VDKFW
Řešitel: doc. Ing. Stanislav Petrík, CSc.

Pokročilé metody hodnocení vývoje cenových dat z energetického trhu

Cílem projektu je výzkum a vývoj expertního postupu a softwaru integrujícího statistické metody a metody umělé inteligence pro pokročilé analýzy vývoje cenových dat z energetického trhu vč. dat získaných od dodavatelů energií na základě novely energetického zákona (LEX OZE 3). Systém bude kombinovat aktuální data a znalosti z oblasti maloobchodních a velkoobchodních cen, data o poptávce a nabídce produktů, o struktuře trhu, o dostupnosti a technologické úrovni infrastruktury, o aplikaci regulatorních specifik energetických trhů, míře složitosti implementace inovací, či problematiky funkčnosti trhu a ochrany hospodářské soutěže. Úkolem bude vývoj metod pro hodnocení regulatorních opatření na situaci na trhu a k analýzám chování dodavatelů na trhu.

Období: 01. 07. 2025 – 31. 12. 2027
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TS02010047
Řešitel: doc. Ing. Jan Šembera, Ph.D.

Pokročilé pohony a energeticky náročné pomocné systémy pro vozidla budoucnosti (PEGAS)

Projekt se zaměřuje na výzkum, návrh a hodnocení pohonných systémů pro automobilová a kolejová vozidla, přičemž klade jasný důraz na řešení budoucích potřeb výrobců v kontextu měnících se environmentálních předpisů a požadavků trhu. V reakci na stále přísnější emisní normy a globální úsilí v boji proti změně klimatu si projekt klade za cíl přispět ke snížení škodlivých znečišťujících látek a emisí skleníkových plynů souvisejících s dopravou. Přechod na čistou mobilitu je strategickou prioritou a tento projekt podporuje tuto změnu prostřednictvím cílených inovací. Řešením klíčových témat si projekt klade za cíl podpořit vytváření a optimalizaci pokročilých, účinných a ekologicky odpovědných pohonných technologií. Pomůže výrobcům splnit budoucí legislativu, snížit environmentální stopu dopravy a urychlit přechod k udržitelným řešením mobility.

Období: 01. 01. 2026 – 31. 12. 2028
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TN02000054/006
Řešitel: Ing. Robert Voženílek, Ph.D.

Předpovídání kritických stavů na malých vodohospodářských provozech typu ČOV s využitím umělé inteligence jako nástroje pro obrazovou analýzu a plánování zdrojů

Projekt cílí na zákazníky a společnosti vlastnící nebo provozující menší vodospodářská zařízení, zejména menší čistírny odpadních vod s kapacitou do 10tis EO. Cílem je najít cenově dostupné hw a sw řešení tak, aby byly minimalizovány servisní zásahy, koordinovány na základě vyhodnocení provozních a obrazových dat včetně sledování trendů a umožnily tak bez zásahu obsluhy vyhodnocovat dle určitých kritérií stavy akutní, krátkodobé či preventivní a dlouhodobé. Systém se bude učit z historických dat a díky možnosti zapojení optimalizačních pluginů také flexibilně řídit servisní zásahy a efektivně plánovat s kapacitami nebo zdroji, a to od mechanické vybavenosti po personální možnosti středisek. Modulární systém TIVOR tak přichází jako součást nového ekosystému nakládání s odpadní vodou.

Období: 01. 01. 2025 – 31. 12. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: FW12010088
Řešitel: Ing. Jan Kočí

Příčiny a mechanismy vzniku flutteru a nesynchronních vibrací v moderních turbostrojích pracujících v širokém rozsahu pracovních režimů

Hlavním cílem projektu je výzkum příčin a podmínek vzniku nebezpečných aeroelastických jevů v turbínách a kompresorech.V případě posledních nízkotlakých stupňů moderních velkých turbín vývoj směřuje ke stále delším a tenším lopatkám obtékaným proudem o vysokých subsonických nebo i supersonických rychlostech.V těchto podmínkách může vlivem proudění dojít k rozkmitání, únavovým lomům a destrukci lopatek s potenciálně katastrofickými důsledky. S postupným přechodem k obnovitelným zdrojům energie, jejichž výkon silně kolísá v čase, roste potřeba pružného přizpůsobování výkonu i u klasických tepelných a jaderných elektráren.Turbíny jsou nuceny pracovat častěji v nenávrhových režimech, což riziko vzniku flutteru nebo nesynchronních vibrací ještě prohlubuje. Obdobný problém je stále řešen i v případě dmychadel dvouproudových leteckých motorů. Projekt umožní spolupráci mezi českým a americkým týmem, které mají v této problematice světově významnou pozici. Skupina Aeroelasticity z Duke University, N.C.,USA patří ke špičce v oblasti výpočetního modelování aeroelastických jevů v turbostrojích. V rámci tohoto projektu, financovaného na americké straně z prostředků konsorcia GUIde , bude americký tým vyvíjet výpočetní metody založené na vlastních číslech a vektorech lineárně nestabilních módů a analýze harmonické rovnováhy limitních cyklů. V obou případech se jedná o výpočty ve frekvenční oblasti, které mají oproti běžným CFD a FSI simulacím v časové oblasti řádově nižší nároky na výpočetní výkon a poskytují lepší globální vhled na chování nelineárních dynamických systémů. Český výzkumný tým, sestavený z odborníků z Ústavu termomechaniky AV ČR a Fakulty mechatroniky TUL, bude řešit experimentální část projektu. Využije přitom desítky let zkušeností získaných při výzkumu proudění v lopatkových mřížích, špičkové vybavení Aerodynamické laboratoře ÚT AV, kde je k dispozici aerodynamický tunel, měřící sekce pro transonické lopatkové mříže a řada speciálních přístrojů a vybavení, a také zkušenosti klíčového člena týmu J. Lepičovského s výzkumem lopatkového flutteru v NASA Glenn Research Center a Lockheed-Martin. S dostupným zázemím a zkušenostmi je český tým jedním z mála světových pracovišť schopných výzkumu flutteru v lopatkových mřížích při transonických režimech proudění a vysokých redukovaných frekvencích. V rámci české části projektu budou navrženy a vyrobeny nové moduly do stávající měřící sekce, konkrétně odsávání mezní vrstvy, instrumentovaný aerodynamický profil pro výzkum nesynchronních vibrací a nový mechanismus buzení lopatek pro výzkum lopatkového flutteru. Na základě výsledků výpočetních modelů z Duke University a pomocných CFD výpočtů českého týmu bude sestavena měřící sekce pro výzkum nesynchronních vibrací, detailně proměřena frekvenční pásma a úhly náběhu, při nichž dochází k aerodynamickým nestabilitám. S využitím externího buzení lopatky bude prozkoumán tzv. lock-in efekt a změřeno aerodynamické zatížení a amplitudy oscilací v tomto nebezpečném režimu.V další fázi projektu bude realizován podrobný výzkum příčin, mechanismů a podmínek vzniku lopatkového flutteru při kmitání lopatek s proměnným fázovým zpožděním, tzv. inter-blade phase angle. S využitím pokročilých experimentálních metod, jako jsou tlaková měření pomocí miniaturních tlakových snímačů Kulite v povrchu lopatky, tenzometrická měření, laserová měření deformace lopatky, termoanemometrické sondy, tlakové nátěry a optické metody (stínová metoda, šlíry, interferometrie), bude změřeno a vyhodnoceno aerodynamické zatížení lopatek, amplitudy kmitání, dynamika rázových vln a charakter a frekvenční vlastnosti aerodynamických nestabilit.Syntézou výsledků výpočetních simulací Duke a experimentálních dat českého týmu bude dosaženo zásadních nových poznatků o dynamice rázových vln, jejich vlivem na nestacionární aerodynamické zatížení lopatek, o aerodynamických nestabilitách a jejich interakci se strukturálními módy a o dalších mechanismech, které mohou vést k nebezpečným vibracím štíhlých lopatek v moderních turbínách a kompresorech s vysokou účinností.

Období: 01. 04. 2023 – 31. 12. 2026
Zdroj: MŠMT
Kód projektu: LUAUS23231
Web: https://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj-2/vyhlaseni-verejne-souteze-v-programu-inter-excellence-ii-4
Řešitel: doc. Ing. Petr Šidlof, Ph.D.

Příprava MŽP – Innovative technology for the elimination of nutrients and veterinary pharmaceuticals from agricultural runoff

Cílem projektu je determinace klíčových návrhových parametrů technologie založené na principu mokřadu a stanovení indikátorů hodnocení účinnosti a udržitelnost, a to jak ekonomických, tak environmentálních zmírnění rizik pro vodní prostředí ze zemědělských smyvů. Výše uvedené bude realizováno s cílem usnadnit a standardizovat proces (před)projekční přípravy i proces hodnocení účinnosti. Technologii bude možné optimalizovat pro různě velké lokality, různá klimatická a geologická prostředí, místní materiály, s cílem replikace v EU a dalších zemích.

Období: 01. 07. 2025 – 30. 06. 2029
Zdroj: MŽP
Kód projektu
Řešitel: prof. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc.

Redukce mikroplastů v innovativní sféře zemědělství – Vertikální farma 0.0

Předkládaný návrh projektu má dva hlavní cíle. Prvním cílem je popsat a kvantifikovat množství uvolňovaných mikroplastů v systémech používaných pro vertikální zemědělství. Tento cíl bude naplněn pomocí pokročilých analytických metod zavedených na TUL. Na základě získaných výsledků bude následně vyvinuto řešení ke snížení produkce a případné eliminaci uvolněných mikroplastů ve vertikálním zemědělství. Tento druhý cíl projektu bude zahrnovat pokročilé materiálové úpravy (coating) v kombinaci s inovativními filtračními systémy. Oba cíle předkládaného projektu mají za úkol zvýšit kvalitu používaných plastových systémů pro vertikální zemědělství, které představuje dynamicky se rozvíjející odvětví pro pěstování potravin.

Období: 01. 01. 2025 – 31. 12. 2027
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TQ16000053
Řešitel: dr hab. Ing. Stanislaw Witold Waclawek, Ph.D.

Robot postavený na dvojici bisférických kloubů s dynamickou kompenzací pohybové soustavy

Cílem projektu je prostřednictvím činností výzkumu a vývoje vytvořit konstrukci robota se, který využívá sférické soustavy kloubů pro realizaci pohybů v prostoru s minimálními omezeními a je řízen softwarovým interpolátorem. Tento přístup umožňuje širší škálu pohybů než tradiční rotační klouby robotů. Softwarový interpolátor zajistí přesné řízení robota na základě zpětnovazebních smyček z jednotlivých pohonů.

Období: 01. 03. 2025 – 31. 12. 2027
Zdroj: TAČR
Kód projektu: FW12010446
Řešitel: doc. Dr. Ing. Mgr. Jaroslav Hlava

Robotizované pracoviště pro výrobu optiky s přesným automatizovaným měřením

Asphericon s.r.o. jako lídr na trhu s přesnými optickými elementy dlouhodobě směřuje své aktivity k plné robotizaci výrobních procesů pro sériovou výrobu. V minulých letech se, také díky VaV projektům, podařilo udělat v této oblasti významný pokrok. Nezbytnými kroky pro zavedení autonomní výroby je vývoj měřicího zařízení na principu absolutní interferometrie pro automatické měření tvaru optických ploch a vývoj robotizovaného pracoviště pro přesnou optickou výrobu.

Období: 01. 06. 2024 – 31. 12. 2026
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/22_002/0000628
Řešitel: doc. Ing. Pavel Psota, Ph.D.

SanAI: Pokročilé AI nástroje pro průzkum, smart monitoring a efektivní řízení sanace horninového prostředí

Projekt podporuje vývoj nových digitálních nástrojů založených na AI podpořený koncepční model lokality (SanAI CSM) a Smart monitoring a efektivní real-time řízení sanace (SanAI real-time), které umožní automatizovanou analýzu dat o horninovém prostředí, jeho kontaminaci a optimalizaci dekontaminačních procesů.

Období: 01. 10. 2025 – 30. 06. 2028
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/24_063/0006855
Řešitel: Ing. Jaroslav Nosek, Ph.D.

Snížení energetické náročnosti v technologii přípravy a výroby příze

Cílem projektu je technická inovace a energetická optimalizace současné technologie výroby přízí a na základě získaných poznatků pak zlepšení ekonomiky výroby textilních přízí a dosažení významných úspor v oblasti spotřeby energií a materiálů. Budou detailně analyzovány významné komponenty mykacího a rotorového dopřádacího stroje, jejichž inovací a energetickou optimalizací lze dosáhnout úspor energií a materiálů, a tím snížení provozních nákladů přádelen. Bude realizován výzkum a vývoj vybraných komponent textilních strojů s cílem úspory energií prostřednictvím zlepšení aerodynamických vlastností těchto komponent, aniž by byla ovlivněna kvalita výsledných textilních produktů.

Období: 01. 01. 2024 – 30. 06. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: FW10010384
Řešitel: doc. Ing. Petr Šidlof, Ph.D.

Systém pro kontinuální monitoring vadózní zóny a predikci hladiny vody v hlubokých kolektorech

Cílem předkládaného projektu je využít existující rozsáhlou měřící infrastrukturu na lokalitě Uhelná k vývoji sytému pro předpověď hladin podzemní vody aplikovatelného v delším horizontu i na jiných lokalitách v ČR. Dílčím cílem je instalace kontinuálního měření v nesaturované zóně. Jednak měření profilů půdní vlhkosti na vybraných bodech lokality a dále měření vlhkosti a pórového tlaku v hluboké nesaturované zóně s využitím aparatury vlastní konstrukce. Klíčovou součástí systému budou numerické modely nesaturované zóny: povrchový model zahrnující odtoky, infiltraci, evaporaci a transpiraci; hluboký 3D model nesaturované zóny a vrchní části trvale saturované zóny. Modyly se budou průběžně učit pomocí asimilace kontinuálních měření.

Období: 01. 04. 2023 – 31. 03. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: SS06010280
Řešitel: doc. Mgr. Jan Březina, Ph.D.

Technologie a způsob řízení přilnavosti materiálů během výrobního procesu energetických kabelů

Hlavním cílem projektu je vyvinout energetické kabely splňující požadavky na zaručenou úroveň přilnavosti izolačního materiálu k metalickým jádrům. V rámci 2,5-letého projektu bude řešena optimální konstrukce kabelů, materiálové složení a výrobní proces, budou vyrobeny a ověřeny prototypy kabelů. Vyvinuté konstrukce kabelu budou chráněny užitným vzorem.

Období: 01. 06. 2025 – 31. 12. 2027
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TS02020049
Řešitel: Ing. Mateusz Fijalkowski, Ph.D.

Technologie in situ elektricky podporované mobilizace a oxidace extrémně vysoké organické kontaminace

Cílem projektu je vývoj a ověření inovativní technologie pro sanaci lokalit kontaminovaných směsnou lehkou fází tvořenou ropnými látkami a rozpouštědly pomocí vzdáleně monitorované a řízené in situ elektricky podporované biologické a chemické oxidace. Technologie bude zahrnovat sekvenční využití pokročilých metod průzkumu, následného on-line monitoringu a řízení sanačních prací zahrnujících ohřev a mobilizaci fáze, její čerpání, in situ oxidaci peroxodisíranem a dočištění anaerobní oxidací za účasti síran-redukujících bakterií. Tento integrovaný přístup povede k optimalizaci nákladů, zkrácení doby sanace a minimalizaci dopadů na životní prostředí. Výsledkem bude ověřená technologie, připravená k nasazení na lokalitě Ostramo i na dalších znečištěných lokalitách a řada dalších výsledků.

Období: 01. 01. 2025 – 31. 12. 2027
Zdroj: TAČR
Kód projektu: FW12010141
Řešitel: RNDr. Jan Němeček, Ph.D.

Technologie průběžné povrchové funkcionalizace pro zvýšení adheze jednotlivých vrstev materiálu vytvářeného 3D tiskem

Hlavním cílem dílčího projektu je vytvořit prototyp tiskové hlavice pro 3D tiskárny typu Fused Deposition Modeling (FDM) nebo Fused Filament Fabrication (FFF), jehož součástí bude přídavné zařízení na principu průběžné plazmové aktivace tištěné oblasti nebo aerosolové aplikace primeru.

Období: 01. 07. 2023 – 30. 06. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TN02000033/DP59
Řešitel: Ing. Martin Šetina

Teplotně stabilizující střešní povrchy s vysokým albedem pro energetickou úsporu budov a klimatickou udržitelnost

Hlavním cílem projektu je vyvinout nanokompositní nátěry, které bude bránit přehřívání horizontálních povrchů stavebních objektů díky vysoké odrazivosti tepelného slunečního záření. Konkrétně je pak produkt cílen na velké plochy střech, které jsou vhodné k tomuto typu izolace (to je většina plochých střech). Výsledkem projektu budou 2 funkční vzorky a jedna ověřená technologie.

Období: 01. 03. 2025 – 31. 12. 2027
Zdroj: TAČR
Kód projektu: FW12010201
Řešitel: RNDr. Alena Ševců, Ph.D.

Upgrade a modernizace VVI Nanomateriály a nanotechnologie pro ochranu životního prostředí a udržitelnou budoucnost

Hlavním cílem projektu je modernizovat současnou VVI NanoEnviCz a zachovat její funkčnost a flexibilitu v nabídce poskytovaných servisních služeb a expertíz. Za tímto účelem je třeba pořídit 6 nových přístrojů, které zcela nahradí zastaralé přístroje, které jsou ovšem pro další fungování VVI nezbytné. Jedná se především o techniky charakterizace syntetizovaných a studovaných nanomateriálů. Tyto techniky jsou nabízeny a využívány v nejširším spektru nabízených služeb a zaznamenávají největší počet žádostí o využití v rámci uživatelských projektů.

Období: 01. 02. 2024 – 31. 12. 2026
Zdroj: MŠMT
Kód projektu: CZ.02.01.01/00/23_015/0008171
Řešitel: doc. RNDr. Michal Řezanka, Ph.D.

Vícestupňová membránová technologie s aplikací nanovláken pro recyklaci odpadních vod a ochranu vodních zdrojů

Hlavním cílem navrhovaného projektu je výzkum a vývoj vícestupňové membránové technologie pro recyklaci odpadních vod a navazující ochranu vodních zdrojů. Hlavním inovačním prvkem technologie bude vývoj mikrofiltrační membrány s aktivní nanovlákennou vrstvou a způsob jejího technologického využití. Hlavního cíle bude dosaženo na základě propojení ověřených dílčích technologií čištění a nastavení provozních podmínek zařízení. Plánované výstupy projektu:  Poloprovoz – sestavený z modulů a jeho ověření v poloprovozních podmínkách,  Ověřená technologie – protokoly o výsledcích čištění vybraných typů odpadních vod,  Užitný vzor – zařízení pro terciární dočištění odpadních vod,  Funkční vzorky – sada mikrofiltračních membrán s nanovlákennou vrstvou konstruovaná na různým materiálových základech a různými konstrukčními technologiemi,  Software – vývoj SW pro predikce migrace částic ve struktuře sendwičových membrán a heterogenním horninovém prostředí,  Digitalizace provozu – sběr, přenos a zpracování provozních dat, nastavení aktuálních provozních podmínek pro dlouhodobou udržitelnost a životnost zařízení.

Období: 01. 07. 2025 – 30. 06. 2028
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/24_063/0006813
Řešitel: prof. Dr. Ing. Jiří Maryška, CSc.

Vlákenné kompozitní filtry pro pokročilé metody filtrace průmyslových olejů

Projekt „Vlákenné kompozitní filtry pro pokročilé metody filtrace průmyslových olejů“ bude zaměřen na výzkum a vývoj olejových filtrů na bázi polymerního kompozitu ze směsi mikro a nanovláken, využitelných především pro filtrace velmi jemných částic z průmyslových olejů používaných v hydraulických, kalících, lapovacích nebo honovacích procesech. Tyto filtry budou zároveň díky optimalizovaným vlastnostem jejich povrchu schopné snížit nebo úplně zamezit nežádoucí extrakci aditivních látek z oleje. Tento projekt si tak klade za cíl odstranit nejvýznamnější limitace provázející dnešní možnosti filtrace průmyslových olejů ve strojírenských provozech, kterými jsou nedostatečná účinnost filtrace částic o velikosti pod 3 m (ideálně 1-3 m) při dostatečně dlouhé životnosti filtrační struktury v kombinaci s nežádoucí sorpcí aditivních látek z filtrovaných olejů. Tyto aspekty pak způsobují opotřebení technických zařízení, snížení jakosti výrobků a samotnou degradaci oleje, který je poté nutné nahradit. Díky výrazné verzatilitě filtračních schopností bude možné využít vyvíjený filtrační kompozit po drobné modifikaci také k účinné extrakci a opětovnému využití polétavého olejového aerosolu (až do průměru kapének 100 nm) při vzduchové filtraci provozů. Projektová podpora tak umožní vyvinout jednu zcela unikátní filtrační platformu pro celou řadu strojírenských provozů a s tím spojených technologických uzlů v kapalinové ale i vzdušné filtraci. Je tak na první pohled patrné, že tyto aspekty mají nejenom výrazný ekonomický ale také ekologický dopad. Společnost Nanopharma jako hlavní řešitel bude při realizaci tohoto projektu spolupracovat s Katedrou netkaných textilií a nanovlákenných materiálů, Technické univerzity v Liberci, disponující unikátní technologií Spunblown doplněnou sérií specifických postprocesů. Tato technologie zajistí vznik homogenní struktury obsahující nanovlákennou složku pro zvýšení účinnosti záchytu velmi jemných částic (1-3m) v oleji nebo olejových kapének ve vzduchu (0,1 – 1 m) a mikrovlákennou složku zajišťující mechanickou stabilitu, strukturální odolnost a racionální produktivitu výroby. Tato filtrační vrstva bude dále funkcionalizována, laminována a upravována do podoby finálních filtračních pásů, patron či skládaných filtračních rámů. Při vývoji bude kladen velký důraz na jednoduchost a kompaktnost výrobního procesu vedoucí k minimalizaci výrobních nákladů a přijatelné konečné ceně. Téma projektu řeší velmi aktuální oblast průmyslových filtrací, skýtající nejen vysoký komerční potenciál ale také pokrývající celospolečenskou potřebu k snižování objemu rizikových odpadů a tím minimalizace dopadu na životní prostředí. Společnost Nanopharma má rozsáhlé zkušenosti s výzkumem a vývojem zejména nanovlákenných struktur pro medicínu, kosmetiku a elektrotechnický průmysl. Předkládaný projekt rozšíří zásadně portfolio firmy o produkty filtrace s velkým množstvím potenciálních zákazníků. Práce na tomto projektu umožní společnosti Nanopharma dosažení pevnější pozice na trhu a cestou účinných inovací výrazně zvýší svou konkurenceschopnost na tuzemských i mezinárodních trzích.

Období: 01. 05. 2024 – 31. 12. 2026
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/22_002/0000524
Řešitel: doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Výroba skleněných komponent z recyklátu technologií sintrování využívající vytlačování, dělení, tvarování a obrábění polotovarů

Hlavním cílem projektu je vyvinout a zavést do průmyslové výroby inovovanou technologii výroby skleněných komponent z recyklátu (skleněného odpadu) tzv. sintrováním (spékáním, slinováním) a vytvořit podmínky pro rozšíření sortimentu žadatele nejen v oblasti tradiční české skleněné bižuterie, ale i v segmentu stavebnictví (interiérové obklady, rekonstrukce mozaiky) a segmentu zcela nových skleněných komponent. Realizace projektu umožní využít recyklát různého chemického složení, ale i zrealizovat, v porovnání se světem, nový a unikátní postup využívající technologie vytlačování, tváření, vykrajování a obrábění polotovarů pro vlastní sintering. Dalším dílčím cílem je i využití principů Průmyslu 4.0 a realizace propojení dodavatelských řetězců formou transferu dat od zákazníků.

Období: 01. 01. 2024 – 30. 06. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: FW10010386
Řešitel: doc. Dr. Ing. Ivan Mašín

Využití „post-consumer“ plastového a textilního odpadu pro velkoplošný 3D tisk ve společnosti LAVARIS s.r.o.

Projekt je zaměřen na využití post-consumer plastového a textilního odpadu pro velkoplošný 3D tisk technologií Fused Granular Fabrication (FGF). Cílem je vývoj inovativních materiálových směsí s vysokým podílem recyklátu a optimalizace tiskových procesů ke zlepšení technologických a environmentálních parametrů výroby. Výstupy projektu budou nacházet uplatnění ve stavebnictví, nábytkářství, dopravě či umění. Projekt podporuje cirkulární ekonomiku, snižuje produkci mikroplastů a uhlíkovou stopu, a zároveň posiluje materiálovou soběstačnost EU.

Období: 01. 10. 2025 – 30. 06. 2028
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/24_ 063/0006896
Řešitel: Ing. Pavel Brdlík, Ph.D.

Využití 3D tisku na bázi laserové litografie pro přípravu nanostrukturovaných tkáňových nosičů organs-on-chip systémů – DP23

Vytvoření portfolia pokročilých tkáňových nosičů pro mikrofluidní membránové platformy. Představení membrán na bázi randomizovaných i hierarchických struktur s řízenou morfologií. Výstupy projektu budou představovat odpověď na stávající mezery na trhu a zavedou nový standard v oblasti tkáňového inženýrství a mikrofluidních zařízení. Dosažené výsledky tak budou mít významný dopad na biomedicínský výzkum a farmaceutický průmysl.

Období: 01. 01. 2025 – 31. 12. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TN02000033
Řešitel: Ing. Markéta Hujerová, Ph.D.

Využití pokročilých aditivních ocelí pro zefektivnění výroby tenkostěnných odlitků s nízkou uhlíkovou stopou

Cílem projektu THINCAST je výzkum a vývoj funkčních částí forem z materiálu OspreyR MAR-60 v oblasti tvarově komplikovaných tenkostěnných zinkových odlitků s využitím moderních technologií aditivní výroby, tepelného zpracování, povrchových úprav, numerických simulací a technologie horkých vtoků včetně ověření v provozních podmínkách. Dalším cílem projektu je využití simulačních a numerických modelů pro návrh topologicky optimalizovaného designu forem s ohledem na redukci hmotnosti forem a spotřebovanou energii při výrobě. Dalším přínosem projektu je i otestování laserového a TIG návaru tvarové části formy z materiálu OspreyR MAR-60 vhodného pro opravy forem. Nové poznatky umožní nejen snížit energetickou a materiálovou náročnost, ale i vyvinout a provozně ověřit unikátní koncept tvarových forem.

Období: 01. 07. 2025 – 30. 06. 2028
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/24_063/0006166
Řešitel: Ing. Michal Ackermann, Ph.D.

Vývoj a aplikace filtračně-sorpčního prostředku pro individuální úpravu vody

Cílem navrhovaného projektu je pomocí výzkumu a vývoje dosáhnout řešení, které se týká personalizované/individuální úpravy vody a toto řešení dále převést do aplikační/produktové formy. Konkrétně se jedná o dosažení filtračně-sorpčního prostředku pro úpravu vody, kdy tento prostředek bude aplikovatelný do stávajících produktů osobního užití – domácí konvice na vodu, „stanley cap“, cestovní filtry a případně další. Prostředek kombinující nanovlákna s vhodnými sorbenty umožní účinné zachytávání mikročástic, a hlavně nebezpečných mikropolutantů ve vodách pomocí filtračně-sorpčního mechanismu. Projekt zahrnuje několik klíčových fází, počínaje výzkumem a vývojem materiálů a mechanismů až po jejich testování a optimalizace pro komerční výrobu. Cílem je vytvořit takové řešení, které bude plně otestované a funkční, a proto důležitou součástí projektu bude také testování vlivu různých mikropolutantů a použitých materiálů na lidské zdraví. Hlavní výsledek projektu bude jednak ve formě konkrétního produktu (filtračně-sorpční systém pro individuální úpravu vody), tak ve formě hlubokých znalostí v oblasti hodnocení toxicity upravené vody a použitých materiálů.

Období: 01. 10. 2025 – 30. 06. 2028
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/24_063/0006907
Řešitel: Ing. Karel Havlíček, Ph.D.

Vývoj aditivní technologie pro výrobu konkurenceschopných a udržitelných nástrojů určených ke zpracování progresivních kompozitních materiálů

Cílem společného projektu SmartMold, který je součástí německo-českého konsorcia výzkumných ústavů a malých a středních podniků, je výzkum a vývoj nového typu technologie pro rychlou a hospodárnou výrobu multifunkčních a udržitelných forem pro výrobu kompozitních dílů, například pro letecký, automobilový nebo železniční průmysl. Cílem projektu SmartMold je vyřešit tento nedostatek prostřednictvím inteligentních výrobních systémů a poskytnout technologii, která umožní vyrábět ohřívatelné a senzorové formy rychleji, levněji, s účinným využitím zdrojů a 100% recyklovatelné. V této souvislosti SmartMold kombinuje aditivní výrobu plastových forem s automatizovanou integrací odporových topných prvků sestávajících z plastem impregnovaných rovingů (přízí) z uhlíkových vláken, které jsou zavedeny topologicky optimalizovaně do povrchové vrstvy povrchu formy. Jak aditivní výroba základní formy, tak integrace odporových ohřívacích prvků CF se provádí v procesu přímého granulování na bázi extrudéru, takže oba kroky procesu by mohly být provedeny v jedné výrobní buňce. Základní forma a topné prvky jsou vyrobeny ze stejného termoplastického materiálu vyztuženého uhlíkovými vlákny, takže celou formu lze na konci série snadno a kompletně recyklovat.

Období: 01. 01. 2025 – 31. 12. 2026
Zdroj: MŠMT
Kód projektu: LUE232018
Řešitel: Ing. Jan Kočí

Vývoj biodegradabilních vlákenných nosičů pro dermokosmetické aplikace

Cílem projektu je vývoj a testování nanovlákenných kosmetických masek. Významnou inovací oproti stávajícím řešením bude nosný nanovlákenný materiál založený na chitosanu. Tento biokompatibilní, biodegradabilní a nanovlákenný je hodně využívám v medicínských aplikacích a zajišťuje dobré uživatelské vlastnosti nanovláken. Bylo potvrzeno, že jeho aplikace v dermatologii nevyvolává dráždění kůže a podporuje její hojení. Významným přínosem oproti pleťovým maskám založeným na syntetických nanovláknech je biodegradovatelnost chitosanu a zároveň jeho získávání z druhotných surovin (odpadů rybářského průmyslu).

Období: 01. 10. 2023 – 31. 12. 2026
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/22_002/0000959
Řešitel: Ing. Hana Tománková, MSc

Vývoj elektrodeionizačních modulů pro speciální aplikace

Projekt je zaměřen na vývoj v oblasti elektrodeionizace (EDI). EDI je moderní alternativa demineralizace vody v mixbedových kolonách založená na elektromembránových separačních procesech (kombinuje elektrodialýzu – ED – s ionexy). Hlavním cílem předloženého projektu je vývoj nové řady průmyslových EDI modulů určené pro farmaceutický průmysl. Výsledný EDI modul však bude použitelný také v potravinářském a biotechnologickém průmyslu, v průmyslu polovodičů a mikroelektronice.

Období: 01. 01. 2024 – 30. 06. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: FW10010298
Řešitel: Ing. Jiří Šafka, Ph.D.

Vývoj individuálních ortopedických pomůcek pomocí 3D tisku

Vývoj kolenní ortézy s vysokým podílem 3D tištěných dílů. Ověření metody individualizace kolenních ortéz s podporou 3D skenování a 3D tisku. Využití metod topologické optimalizace pro návrh next-gen ortéz.

Období: 01. 01. 2024 – 31. 12. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TN02000033/DP12
Řešitel: Ing. Michal Ackermann, Ph.D.

Vývoj inovativní hybridní technologie recyklace odpadních vod z procesů moření oceli a kovů

Cílem je vyvinout hybridní technologii umožňující čištění a následné znovuvyužití OV vznikajících v procesech moření oceli a dalších kovů, které jsou charakteristické vysokými koncentracemi dusíku, fluoridů a iontů kovů, což je činí problematicky čistitelnými konvenčními postupy. Technologie bude založena na kombinaci způsobů srážení a denitrifikačního bioreaktoru s podporou nosičů biomasy (redukce dusičnanů). Adaptovaná denitrifikační konsorcia budou izolována a lyofilizována, což umožní jejich následné použití v jiných systémech. Technologie bude umístěna v transportním kontejneru a bude vybavena pokročilým systémem řízení, včetně on-line přístupu. Jelikož hl. příjemce dodává mořírenské technologie po celém světě, nalezne vyvinutá technologie uplatnění především na zahraničních trzích.

Období: 01. 01. 2023 – 31. 12. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: FW06010536
Řešitel: Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Vývoj nanovlákenné membrány a inovativních čistících protokolů pro potravinářské aplikace

Hlavním cílem projektu je vývoj plošné kompozitní nanovlákenné membrány vyrobené AC zvlákňováním vhodné pro potravinářské aplikace a kompatibilní s deskovými filtry. Zájmovou oblastí je především filtrace piva, vína a lihovin, kde bude vyvinutá membrána sloužit jako alternativa ke stávajícím celulózovým filtračním deskám. Dále bude dosaženo souboru účinných a snadno aplikovatelných čisticích protokolů (tj. kombinace vhodných činidel, expozičních časů apod.) vhodných pro čištění nanovlákenných filtračních membrán za účelem prodloužení jejich životnosti. Čisticí protokoly budou reflektovat jak materiál membrány, tak specifický charakter zanesení. Pozornost bude navíc věnována i možnosti minimalizace zanášení membrán prostřednictvím modifikace použitých materiálů.

Období: 01. 06. 2024 – 31. 12. 2027
Zdroj: TAČR
Kód projektu: FW11020068
Řešitel: Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Vývoj tepelného plynového motoru STROJÍRNY OLŠOVEC s.r.o.

Tepelný motor je zařízení, které přeměňuje část vnitřní energie pracovní látky na energii mechanickou, příp. elektrickou. Cílem projektu je vyvinout prototyp tepelného plynového motoru na základě vlastního patentovaného know-how. V rámci projektu budou navrženy a testovány dílčí komponenty a sestaven prototyp s výkonem 50 kW s vysokou účinností. Výsledné zařízení bude možné využít místo stávajících tepelných zdrojů, nebo pro efektivní využití odpadního tepla a tím efektivnějšího využití energie.

Období: 01. 01. 2026 – 30. 06. 2028
Zdroj: MPO
Kód projektu: CZ.01.01.01/01/24_063/0006869
Řešitel: Ing. Jan Novosád, Ph.D.

Výzkum a vývoj dezénu tvarových částí forem z hlediska aplikačního použití

Tento projekt je zaměřen na komplexní výzkumnou činnost spojenou s návrhem a přípravou dezénu tvarových částí forem pro cílenou modifikaci vzhledových a povrchových vlastností vyráběných plastových dílů

Období: 01. 02. 2025 – 31. 12. 2026
Zdroj
Kód projektu
Řešitel: Ing. Jakub Bittner

Výzkum a vývoj nových aplikací vlákenných materiálů s funkčními vlastnostmi

Hlavním cílem projektu je Výzkum a Vývoj vlákenných materiálů s funkčními vlastnostmi, vyrobenými technologií magnetronového nanášení antimikrobiálních kovů na vlákenné materiály. Prvotním cílem VaV aktivit bude navrhnout a zrealizovat technické prostředky – technologii pro nanášení kovů na vlákenné materiály. Budou vytvořeny funkční modely depozičních systémů, které umožní poloprovozní produkci (Maloobjemový Depoziční Systém) a následně i průmyslovou produkci (Velkoobjemový Depoziční Systém). Dále bude realizován Výzkum a Vývoj nových, progresivních vlákenných materiálů s funkčními vlastnostmi s nanesenou funkční vrstvou (antimikrobiální pro likvidaci virů a bakterií, nebo s jinými technickými vlastnostmi) ve vakuovém depozičním systému pomocí magnetronového naprašování v inertním plynu.

Období: 01. 01. 2023 – 31. 12. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: FW06010192
Řešitel: doc. Mgr. Irena Šlamborová, Ph.D.

Výzkum a vývoj speciálních textilií pro ochranu při nouzových a krizových situacích „TexPrevent“

Cílem projektu bude výzkum a vývoj speciálních kompozitních materiálů s aplikací nanovláken s aditivy s virologickými a antibakteriálními účinky, výzkum a vývoj plošných textilií na bázi speciálních vláken s virologickými a antibakteriálními účinky a speciálních vláken, která pohlcují UV záření. Pro účely sledování teploty a monitorování množství UV záření budou do vybraných oděvů integrovány elektronické funkční bloky, které umožní využití nejnovějších technologických možností z oblasti telemedicíny ke zkvalitnění péče o obyvatelstvo při mimořádných situacích.

Období: 01. 01. 2023 – 31. 12. 2026
Zdroj: TAČR
Kód projektu: FW06010021
Řešitel: doc. Ing. Antonín Havelka, CSc.

Za nový model pedagogické vědy – totalita, ideologie a politická instrumentalizace v pedagogice v období komunismu

Širší, ale i vzdělávací diskuse se v České republice stále vyrovnává s „dědictvím“ komunistické totality, která proměnila mentalitu a každodennost české společnosti, vědy, školy a vzdělávání. Mnohdy za tím stojí i nedostatečná kritická reflexe tohoto období. Výzkumný projekt analyzuje utváření a transfer pedagogického vědění a proměnu praktik pedagogické vědy na příkladu instituce Pedagogického ústavu J.A.Komenského Československé akademie věd v letech 1948-1968. Analýza se zaměřuje na otázku ideologizace, sovětizace, politické instrumentalizace a snahy o udržení vědecké autonomie pedagogiky pod totalitní kontrolou moci. Téma je zpracováno pomocí metod rekonstrukce utváření, změny a „rezistence“ pedagogického vědění a diskurzivní analýzou „kolektivní odborné paměti“. Výsledky budou publikovány v zahraničních časopisech (impact/Scopus) a v zahraniční publikované monografii a využívány při síťování interdisciplinárních mezinárodních vědeckých týmů. Projekt doplní mezeru v mezinárodním výzkumu k roli pedagogické vědy v totalitních společnostech „východního bloku“.

Období: 01. 01. 2025 – 31. 12. 2027
Zdroj: GAČR
Kód projektu: 25-16883S
Web: www.gacr.cz
Řešitel: prof. PhDr. Tomáš Kasper, Ph.D.

Znovuužití odpadů z výroby filamentů pro 3D tisk pro textilní aplikace

Projekt se zaměřuje na opětovné využití termoplastických polymerů vznikajících jako odpad při výrobě strun pro 3D tisk. Analýza ukázala, že největší podíl odpadu tvoří dva materiály – PLA a PETG – které dohromady generují přibližně čtyřicetkrát více zbytků než ostatní sledované polymery. Proto se projekt soustředí právě na jejich zpracování. Měsíční produkce odpadu jednoho výrobce v ČR se pohybuje v průmyslově zajímavých číslech. Lze předpokládat, že celosvětová produkce těchto odpadů tvoří potenciálně zajímavou materiálovou základnu pro další využití v textilním průmyslu mimo již zavedené oblasti (spalování, lisování panelů, kompozitních materiálů apod.). Na rozdíl od jiných zdrojů je tento odpad čistý, jednodruhový a vhodný pro další použití bez ztráty mechanických nebo jiných vlastností. Získané know-how bude vhodně chráněno.

Období: 01. 01. 2026 – 30. 06. 2028
Zdroj: TAČR
Kód projektu: TN02000033/DP74
Řešitel: doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.