Architekt severu. Petr Stolín sbírá jedno ocenění za druhým, jak vede svoje studenty v Liberci?
Aura Petra Stolína tvoří atmosféru celého architektonického ateliéru na FUA TUL, jeho renomé je v Liberci zapsáno již od raných 90. let. Se svým bratrem sochařem Janem Stolínem jsou výraznými tvůrčími osobnostmi severu. Současná spolupráce s Alenou Mičekovou funguje jako autorský tandem, jenž se skvěle doplňuje. Důkazem je průlomová realizace experimentálních domů ZEN-houses, za kterou získali hlavní cenu v prvním ročníku České ceny za architekturu. Poslední realizace ateliéru je nekonvenční Mateřská škola Nová Ruda ve Vratislavicích nad Nisou. Rozhovor přinášíme v rámci série mini rozhovorů s vedoucími ateliérů liberecké fakulty umění a architektury.
Čím se zabýváte ve vlastní tvorbě v poslední době? Uveďte prosím nějaký zajímavý příklad toho, na čem právě pracujete nebo toho, co jste nedávno dokončil.
PETR: Ve vlastní tvorbě se zabývám mnoha různými věcmi. Není to jenom architektura, existuje spousta dalších možností, které může architekt dělat. Cítím se jako univerzální voják, který by měl zvládat mnoho disciplín. Ale nerad o tom mluvím, dokud není všechno hotové, protože za architekta hovoří hotová práce pak je naplněné jeho nejzákladnější poslání.
Ze všech našich prací bych uvedl nedávno otevřenou mateřskou školku ve Vratislavicích. Je to budova, kde jsme se snažili zformulovat a zapsat všechny naše dosavadní prostorové zkušenosti. Zdá se, že se dětem i učitelům líbí. Je to pro ně jiný způsob pojímání prostoru, než na který byli doposud zvyklí. Asi nejzásadnějším zlomem, kdy jsme vstoupili i do zahraničního povědomí, byly domy „Zenhouses“, které nasměrovaly náš další vývoj. Jejich realizace byla příležitostí dostat se v architektuře dál a začít přemýšlet poněkud jinak. Archetyp tohoto principu jsme s bratrem vytvořili už kdysi u památníku bojovníků za svobodu vlasti v Liberci.
Ukázka tvorby pedagoga FUA TUL v Liberci Petra Stolína
Jaké ateliérové zadání považujete za nejlepší? Uveďte také nějaké zajímavé příklady studentské tvorby týkající se daného zadání.
PETR: Za nejlepší ateliérová zadání považuji ta, která studenty zapálí a vyhecují, která je baví tak, že jsou naprosto oddaní své práci a pak jsou sami spokojeni s výsledkem. Chci, aby je to posunulo dál a aby na těchto zkušenostech mohli dál stavět.
Práce s hmotovými modely je v našem ateliéru zásadní. Neděláme jen modely hotových projektů. Bereme je jako kritický analogový nástroj v architektonickém přemýšlení. Místo skic na papíře začínáme s prostorovými modelovými skicami. Jelikož se architektura odehrává v prostoru, tak se snažíme, aby se už od začátku v prostoru přemýšlelo. Stává se, že studenti navrhnou působivý projekt, hezké vizualizace s takovou tou růžovou pěnou. Když na konci semestru dojde na model, sami se diví, co z toho vzniklo. My tomu chceme předejít, aby už ta první skica vznikala na modelu a pak se dál rozpracovávala do projektu. Je to naprosto zásadní nástroj pro architektonické myšlení, odhaluje totiž pravou eleganci návrhu.
Ukázka studentských prací – prostorový model v měřítku 1:1
Chtěli bychom, aby si studenti tyto zkušenosti přenášeli do dalších ročníků, do dalších ateliérů, aby už tímto způsobem následně přemýšleli i v praxi a vlastně napořád. Neznamená to však, že bychom chtěli bránit v jakémkoli použití současných technologií v dalších fázích práce. Myšlenka by však měla vznikat propojením mysli, rukou, materiálu a prostoru.
Jednou jsme v našem modelářském ateliéru dělali vybranou architektonickou kompozici v měřítku 1:1. Studenty to obrovsky bavilo a měli z toho úžasný pocit. Ověřili si, jak funguje proporce a měřítko, získali dojem o tom, co znamená 1 m široké a 3 m vysoké, a jak vypadá kvádr 1x1x5 m. Je to náročné finančně, ale snažíme se tuto metodiku vkládat i do dalších semestrů.
Jak vypadají vaše plány do budoucna? Na co byste se chtěl ve svém ateliéru nejvíce zaměřit? Jaké přednosti má podle vás studium na FUA TUL?
PETR: Chtěli bychom pokračovat v tom, co jsme začali, pokud nevznikne nějaký výrazný tlak na to, změnit metodu. Jsem přesvědčen, že to má smysl. Budeme se snažit tento způsob práce dále prohlubovat. Chceme, aby si všichni studenti, co projdou naším ateliérem, odnesli tento princip přemýšlení a něco z našich zásad.
Ing.Arch. Petr Stolín. Foto: Daniel Romanov
Je to malá škola, ale je nebývale otevřená, skýtá mnoho možností migrace mezi jednotlivými ateliéry. Studenti nejsou striktně odděleni, mohou si vzájemně nahlížet do svých prací, vyměňovat si zkušenosti, což je může rychleji posouvat dál. Architektura je o komunikaci, je to týmová práce, není to jenom něco sám vymyslet a udělat to. Je to hlubší přemýšlení a pochybování nad svými projekty. Je důležité nechat si do toho kecat, slyšet názory jiných a reagovat na ně, protože pak může vzniknout nová a zajímavá věc.